生涯と著作 · 私設アーカイブ

北山淳友

Junyū Kitayama

哲学者、浄土宗の僧侶、柔道指導者。日本とヨーロッパを結んだ生涯。

ドイツ滞在中の北山淳友
ドイツ滞在中の北山淳友

1902 — 1962

1902年1月29日 · 焼津

1962年1月19日 · プラハ

日本 · ドイツ · チェコスロヴァキア

このアーカイブについて

このウェブサイトは、ドイツとチェコスロヴァキアで生涯の大半を過ごした日本の哲学者・言語研究者・教育者、北山淳友(きたやま じゅんゆう)に関する情報、写真、著作、そして人々の回想を集めたものです。

このアーカイブは、北山の生涯と活動への個人的な関心から生まれました。言語、文化、思想を結んだ一人の人物の足跡を、皆さまとともにたどっていきたいと考えています。

各言語版は翻訳の草稿です。史実、引用文、人名の表記については編集上の確認が必要です。資料の画像とリンク先の文献は原語のまま掲載しています。

2026年11月20日追補

新たに追加した資料

目次

生涯

本人の履歴書による学歴

1927年5月3日、ベルリンの日本大使館が内容を証明した履歴書。資料はLute Currieから管理者を通じて提供された。この記録により、旧来の中等学校修了年1921年は1920年3月に訂正される。

1908-04 — 1915-03静岡県小川地区の小学校に在学。
1915-04 — 1920-03静岡の中等学校(Gymnasium)に在学。
1920-04 …東京の仏教系大学で6学期間学ぶ。学校名と修了年月はこの資料には記されていない。

ハイデルベルク留学に関する新資料 · トマーシュ・ゲツコ「Džunjú Kitajama」(2020年)

北山淳友は1902年1月29日、焼津の小川地区に生まれました。焼津の浄土宗寺院・教念寺の第28代住職、Akira Shinobu(Ninkō)Kitayamaの長男で、母は旧姓SekiyaのSue、きょうだいにはShōhoとKomyō/Komeiがいました。家はかつての武士の家系で、祖父は日本で知られた剣術家であり、淳友に柔術を教えました。学校の在学期間は、上の年表に示した本人の1927年の履歴書で新たに確認できるようになりました。1927年5月3日に日本大使館が証明した本人の履歴書では、静岡の中等学校に1915年4月から1920年3月まで在学したとあり、従来の修了年1921年が訂正されます。家族の人名の漢字表記は原資料での確認が必要です。

旧来の編纂資料は宗教大学の卒業年を1924年としています。一方、1927年5月3日付の本人の履歴書は、1920年4月から東京の仏教系大学で6学期間学んだと記し、修了年月は示していません。宗教大学(Shūkyō Daigaku)は東京の私立仏教系学校でした。同校は1926年、他校との統合によって大正大学となりました。ドイツの一部の資料では北山は仏教僧とされ、後年の著作にも大正大学との関係が記されています。宗教大学では仏教、日本文学、ドイツ哲学を学びました。

1920年代半ばにドイツへ渡り、フライブルク大学でエトムント・フッサールに哲学を学びました。渡独の時期は資料で異なり、従来の編纂資料は1926年、ゲツコ(2020年)はフライブルク留学を1924~1927年としています。1927年からはハイデルベルク大学でカール・ヤスパースに学びました。父からの送金が途絶えたため、博士課程を早く終えて帰国することを望んでいたといいます。フッサールが北山を高く評価する手紙を日本へ送ったことが、その後も留学を続ける一因になったようです。

また、W・オットーのもとで宗教史を学びました。哲学上の専門はインドの大乗仏教で、チェコ語の伝記では1931年にヤスパースの指導のもと博士論文を完成させたとされています。一方、日本の一部の資料では博士号取得を1929年、ハイデルベルク大学での活動の終了を1930年としています。 ゲツコ(2020年、51頁)は博士号取得を1931年6月と詳しく記しています。1929年12月20日付の在籍終了証明書は博士号の学位記とは別の文書です。

1929年から1936年まで、フランクフルト大学で日本語と東洋文化を教えました。講義・演習には日本の詩歌、日本仏教哲学の解釈、日本語入門などがありました。その後、地元の実業家の支援を受け、小さな日本文化の施設「教室(Kyōshitsu)」を設立しました。これは後に設立される地域の日独文化施設の前身となりました。また、アルフレート・ローデを中心とする1. Deutschen Jiu-Jitsu-Club e. V.の人々と柔道を稽古していました。

このクラブは後に1. Deutscher Judo-Club e. V.(1. DJC)と改称されました。同じころ、北山はマールブルク大学でも何らかの形で活動し、オットーとフリックに知遇を得ました。フリックの働きかけにより、1940年、同大学の東アジア文化・宗教学の名誉教授に任命され、宗教資料コレクション(Religionskundliche Sammlung)と関わりました。1941年と1944年には比較宗教に関する授業も担当しました。

1936年から1944年にかけては主にベルリンで活動し、フンボルト大学で日本語教育の助手を務めるとともに、日本研究所の副所長を務めました。ドイツ滞在中、東洋の文化・哲学・宗教を扱う著書を数冊刊行しました。それらはドイツで好評を得て、重版されたものもあります。元のウェブサイトには、その後もドイツやイタリアで刊行されている著作があると記されています。

この時期に、主要著作であるWest-östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition(東西の出会い―日本の文化と伝統)とHeroisches Ethos(英雄的エートス)を執筆・刊行しました。ベルリンでは、日本研究所の約1万冊に及ぶ蔵書の管理も担いました。元の編纂資料によると、その主要部分はルール大学ボーフムの日本史部門が所蔵しています。

ゲツコ(2020年)によると、プラハのドイツ大学との本格的な接触は1943~1944年の変わり目に始まりました。従来の編纂資料は正式な派遣日を1945年1月1日としています。1945年1月1日付でプラハへ派遣され、当時のプラハ・ドイツ大学(Deutsche Karlsuniversität Prag)に東アジア研究の新しい研究所を設立し、運営することになりました。研究所の名称はInstitut für Erforschung und Vermittlung der Kultur- und Geistesgeschichte Ostasiensで、東アジアの文化史・精神史の研究と教育を目的としていました。

さらに、マールブルク大学の日本研究関係の蔵書をプラハへ移し、大島大使の命令により、ベルリンの日本大使館の疎開に備える任務も負っていました。北山はプラハで終戦を迎えました。多くのドイツ人教授が進軍する赤軍から逃れた一方、北山はとどまりました。1945年5月9日、ドイツ人住民の逮捕が行われるなか、プラハのマラー・ストラナにあった旧日本大使館の建物で逮捕されました。

1945年5月27日にプラハから移送され、ムニェルニーク近郊のロベチュにあるシミーネク氏の農場で、従来の編纂資料によれば7か月間の強制労働に従事しました。東洋研究所のプルーシェク教授の要請と推薦を受け、外務省によって釈放されました。北山は戦前のチェコスロヴァキア第一共和国時代、ベルリンの日本大使館の文化担当官として同研究所のために多額の資金を確保し、プラハの大学における東洋学部門の閉鎖を防ぐことに力を尽くしていました。 ゲツコ(2020年)は釈放を1946年としています。1946年9月5日付Pravda紙は、すでに前週のプルゼニでの柔道指導を報じています。抑留の正確な期間と経緯については、これらの資料を照合する必要があります。

1946年から、東洋研究所で、後には国立語学学校でも日本語を教え、ソコルの組織では柔道を指導しました。その間、弟は赤十字を通じて北山の消息を探していました。北山は抑留のため、日本への引揚げの機会を知ることができませんでした。また、ドイツのソ連占領地区への追放が予定されましたが、実行には至りませんでした。

1949年と1951年にも国外追放や滞在許可の打切りが試みられましたが、北山はこれに抵抗しました。知人たちも、北山は日本語を教える唯一の日本人であり、反国家的活動を行っていないとして追放に反対しました。1950年ごろ、国家保安局(StB)の監視対象となりました。日本大使館が近く再開されると考え、当初は大使に、後には大使館職員になれる可能性を期待していたようです。

1946年と1947年には、新創刊の雑誌Nový Orientに日本およびアジアの文化に関する論文を2編発表しました。1951年から東洋研究所の学術図書館を利用できるようになり、研究を再開しました。そして、日本への帰国につながることを期待して学術的な著作を執筆することにしました。同年、カレル大学哲学部で演習を担当しましたが、その後も同学部で教えたかどうかは不明です。東洋研究所でも日本語教育に従事していました。

北山はほどなくチェコの社会になじみ、日本語と日本文化への理解を深めることに大きく貢献しました。元の伝記では、仏教思想と、フッサールやハイデガーに結びつけられるドイツの実存哲学とを総合したと述べられています。北山は豊富な蔵書を持ち、後にチェコ日本学の基礎を築くミロスラフ・ノヴァークも研究に利用しました。北山はノヴァークの日本人の師であり、ノヴァークやコウツキー博士はその日本語の授業を受けていました。

プラハでの生活は困難でしたが、戦前からの研究を完成させるため、比較哲学や仏教哲学について数巻の論考を書きました。ストジェショヴィツェの邸宅の一室を借り、授業と翻訳で生計を立てていました。また、民間療法にも携わりました。1950年から1951年ごろには諜報員の疑いでStBの監視を受けましたが、その疑いを裏づける証拠は得られませんでした。

前述のとおり、第二次世界大戦前はドイツで柔道を稽古していました。戦後はチェコスロヴァキアの人々に教え、プラハで定期的に、後にはフラデツ・クラーロヴェでも指導しました。こうして同国における柔道の発展に寄与しました。1950年から1960年の柔道や柔道を用いた護身術に関する書籍・雑誌記事には、しばしば北山の名が登場します。

ソコルの各道場で稽古を指導し、チェコ柔道連盟の前身である柔術連盟の講習会では指導者の養成を手伝いました。チェコの柔術・柔道関係者のために、日本の講道館の資料を入手し、翻訳しました。アンドレイ・レベダは北山を当時のチェコスロヴァキア随一の柔道の専門家と繰り返し評価し、技術水準の向上への貢献を公にたたえています。北山の段位は四段、後に五段でした。

レベダやロレンツによる当時の記述から、多くの弟子がいたことがうかがえます。そのなかでも、後に柔道八段となるヴラジミール・ロレンツは、最も近しい弟子、そして友人となったようです。ロレンツは北山の助手となり、両者は柔道の技術を用いた護身術の本、講道館護身術を共同で準備しました。ただし、刊行は北山の死の翌年となりました。

この本は当時としては非常に丁寧に作られており、技の解説に加えて、間合い、目の使い方、戦略、呼吸など、戦いに関する一般的な要素も扱っています。そうした原則は、現在の剣道や古い日本の武術にも受け継がれています。

1961年10月、心臓の病気でプラハのトマイェル病院に入院し、1962年1月19日、プラハで亡くなりました。北山は日本への埋葬を望んでいました。教念寺の住職である弟のHiroaki Kitayamaが遺骨を迎えるためチェコスロヴァキアを訪れ、友人や研究上の同僚と会いました。その際、淳友が執筆していた学術的な原稿がドイツにあることを知り、自らドイツへ向かいました。

淳友の元秘書が原稿を大切に保管していたと知った弟は、深く感動し、喜びました。そしてその原稿を日本へ持ち帰りました。内容は仏教哲学を扱い、ドイツ語で書かれていました。1984年、故郷の焼津で、父が住職を務めた教念寺に「哲学の碑」が建立されました。境内には北山の墓と記念碑もあります。

遺稿論集『東と西永遠の道:仏教哲学・比較哲学論集』は、1985年3月に東京の北樹出版から刊行された。北山淳友著、峰島旭雄(Mineshima Hideo)監訳。NDLは367~374頁に北山の年譜と著書論文一覧があることを明記している。

元のページの編集上の注記:チェコの国家保安局の記録から得られた新情報に基づき、英語の伝記を改訂する予定であると記されていました。

この節の原文 · 2018

Kitajama Džunjú se narodil dne 29. ledna 1902 ve městě Jaizu ve čtvrti Kogawa jako nejstarší syn Akira Šinobu (Ninko) Kitajamy - představeného buddhistické svatyně Kjónendži ( 教念寺 Kyonen-ji ) též v Jaizu (28.generace). Matka Suje rozená Sekija (Sekiya). Sourozenci Šoho, Komyo/Komei. Pocházel z bývalého samurajského rodu, jeho děd byl v Japonsku známý šermíř. Džunjúa učil džúdžucu. O jeho mládí nemáme žádné informace. V roce 1921 maturoval v Šizuoce, kde tedy vystudoval střední školu tehdejšího typu.

V roce 1924 absolvoval školu Šúkjó daigaku ( 宗教大学, Shūkyō daigaku "Náboženská Univerzita" - soukromá buddhistická církevní škola v Tokiu v Japonsku, od roku 1926 spojením s dalšími školami se stala Taišó Univerzitou - 大正大学, Taishō daigaku). V některých německých pramenech je uváděno, že pan Kitajama byl buddhistický mnich a u některých jeho pozdějších děl je uváděno, že pochází z Taišó Univerzity. Studoval zde buddhismus, japonskou literaturu a německou filozofii.

V roce 1926 odcestoval do Německa, kde navštěvoval kurzy filozofie. Nejprve na univerzitě ve Freiburgu pod vedením Edmunda Husserla. Od roku 1927 pokračuje ve studiu na Univerzitě v Heidelbergu u Karla Jasperse. Sem odešel proto, že doufal, že zde rychle dokončí své doktorandské studium a vrátí se zpět do Japonska, jelikož jeho otec mu přestal posílat peněžní příspěvky. Edmund Husserl poslal do Japonska o Kitajamovi pochvalný dopis a na základě toho zřejmě zůstal.

Studuje také historii náboženství pod vedením W.Otta. Kitajamovou filozofickou specializací bylo téma indického mahajánového buddhismu a na toto téma v roce 1931 pod vedením Karla Jasperse dokončil a zkompletoval svojí doktorandskou práci. Některé japonské prameny uvádějí, že titul Ph.D. získal v roce 1929 a roku 1930 skončil svojí působnost na univerzitě v Heidelbergu.

Od roku 1929 do roku 1936 učil japonštinu a východní kulturu na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem ( semináře - Básnictví a poezie Japonska, Cvičení interpretace buddhistické filozofie Japonska, Úvod do japonského jazyka ). V tomto městě následně s podporou místních podnikatelů založil malý japonský institut Kjo-šicu, který se stal předchůdcem později založeného lokálního japonsko-německého institutu. Také zde cvičil judo ve skupině kolem Alfréda Rhode v 1. Deutschen Jiu-Jitsu-Club e. V.

( později přejmenovaném na 1. Deutscher Judo-Club e. V. - 1.DJC). Ve stejné době též působil nějakým způsobem na univerzitě v Marburgu, kde se seznámil s Ottem a Frickem. Na základě Frickovi iniciativy byl roku 1940 jmenován 'čestným profesorem' kulturních a náboženských studií východní Asie (Religionskundliche Sammlung) pro univerzitu v Marburgu. Zde také v letech 1941 a 1944 učil srovnávací náboženská témata.

Mezi lety 1936 - 1944 hlavně působil v Berlíně jako japonský asistent na Humboldtově Univerzitě a zároveň i jako zástupce ředitele na Japonském institutu. Během svého pobytu v Německu vydal několik knih, které pojednávaly o tématech z oblasti kultury, filozofie, náboženství východu. Publikace byly v Německu oblíbené, některé z nich byly opakovaně vydávány ( některá díla se vydávají v Německu a Itálii i dnes ).

V těchto letech Kitajama právě napsal a vydal dvě svá stěžejní díla West - östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition (Setkání východu se západem: Japonská kultura a tradice) a Heroisches ethos (Hrdinský étos - mravní charakter). Ještě za pobytu v Berlíně Kitajama spravoval velmi rozsáhlou knihovnu čítající 10000 svazků v Japonském Institutu. Nyní její hlavní část vlastní Oddělení japonských dějin Ruhr University Bochum.

Od 1.1.1945 byl Kitajama vyslán do Prahy, aby zde založil a vedl nový ústav pro výzkum východní Asie "Institut für Erforschung und Vermittlung der Kultur - und Geistesgeschichte Ostasiens" (Ústav pro studium a výuku kulturní - a intelektuální historie Východní Asie) na tehdejší Německé Karlově Univerzitě (Deutsche Karlsuniversität Prag).

Kitajáma měl také za úkol přesunout do Prahy japanologickou knihovnu z Univerzity v Marburgu a také v Praze připravit podmínky pro možnou evakuaci japonského velvyslanectví z Berlíně (rozkaz velvyslance Óšimy). Zde jej zastihnul konec války. Velká část německých profesorů s blížím se koncem války utekla před postupující Rudou armádou, Kitajama zůstal. Dne 9. května roku 1945 byl v Praze zatčen (v rámci zatýkání německých obyvatel) v budově bývalého japonského velvyslanectví na Malé straně.

Strávil 7 měsíců na velkostatku pana Šimínka v Lobči u Mělníka na nucených pracech (transportován z Prahy 27.5.1945). Propuštěn byl Ministerstvem zahraničí na žádost a doporučení profesora Průška z Orientálního ústavu. Kitajama v minulosti (za první republiky) pomohl Orientálnímu ústavu, když jako kulturní atašé japonského velvyslanectví v Berlíně zajistil velké finanční obnosy pro činnost ústavu, zachránil pražské orientální vysokoškolké oddělení před uzavřením.

Od roku 1946 začal učit japonštinu v Orientálním ústavu ( později na Státní jazykové škole) a také judo v rámci Sokola. Mezitím jej jeho bratr nechá hledat prostřednictvím Červeného kříže, o možné repatriaci do Japonska se nedozví vlivem věznění. Kitajama měl být vyhoštěn do Německa (v těch časech do zóny Sovětského svazu). Nicméně nedošlo k tomu.

I v pozdějších pokusech o vyhoštění nebo ukončení povolení pobytu v Československu z let 1949 a 1951 se Kitajama brání a jeho známí intervenují proti jeho vyhoštění s tím, že je jediný japonský lektor japonského jazyka a že nepůsobí protistátně. Kolem roku 1950 je Kitajama sledován Státní bezpečností. Zřejmě Kitajama očekává brzké znovuotevření Velvyslanectví Japonska a má nějaké indicie, že zde bude velvyslancem, později jen, že bude zaměstnán na velvyslanectví.

V letech 1946 a 1947 publikoval dva články vztahující se k japonské a asijské kultuře v nově vzniklém časopise Nový Orient. Od roku 1951 mu byl umožněn přístup do akademické knihovny Orientálního ústavu a opět se může věnovat vědecké činnosti. Rozhodne se, že napíše vědeckou práci, která by mu umožnila návrat do Japonska. V roce 1951 vedl seminář na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, není pak známo, zda tam dále působil. Také v tehdejším Orientálním ústavu vyučoval japonštinu.

S českým prostředím se záhy sžil a významně přispěl k poznání japonštiny a japonské kultury u nás, jež obohatil o syntézu buddhistických myšlenek a německé existencialistické filozofie svých učitelů Husserla a Heideggera. Vlastnil rozsáhlou sbírku knih, ze které čerpal ve svém studiu i pozdější otec české japanologie pan Miroslav Novák, jehož byl Kitajama japonským mentorem, Novák k němu chodil na výuku japonštiny, také Dr.Koutský.

Navzdory nesnadnému životu v Praze, napsal v Česku několik svazků esejú ze srovnávací filozofie i buddhistické filozofie, snažíce se dokončit svá studia započatá před válkou. V Praze žil v podnájmu ve vile ve Střešovicích a živila jej výuka a překlady. Působil také jako léčitel. Kolem roku 1950 a 1951 byl sledován Státní bezpečností, ta jej podezřívala, že je agentem, což se nepotvrdilo.

V letech před 2.světovou válkou cvičil judo v Německu, jak již bylo zmíněno a v poválečných letech jej učil v Československu mezi československými zájemci - pravidelně v Praze a později i v Hradci králové. Zasloužil se tak o rozvoj juda v Československu. V literatuře či článcích v časopisech z let 1950 - 1960 věnující se judu nebo sebeobraně pomocí juda je mnohdy zmiňováno jméno pana Kitajamy.

Vedl tréninky v oddílech Sokola, pomáhal vzdělávání instruktorů juda na kurzech pořádaných Svazem jiujitsu (předchůdce Českého svazu juda). Sháněl a překládal materiály z Kódókanu z Japonska pro českou jiujitsu/judo obec. Andrej Lebeda jej několikrát označuje jako největšího znalce juda v tehdejším Československu a veřejně sděluje jeho zásluhy na kvalitě a vzestupu úrovně juda v Československu. Kitajama byl držitelem technického stupně 4.dan (jondan) a později 5.dan (godan).

Kitajama měl zřejmě větší počet žáků, jak lze soudit z tehdejších zpráv (od pánů Lebedy, Lorenze). Nicméně asi jeho nejbližším žákem a později i přítelem se stal Vladimír Lorenz (později 8.dan judo). Stal se jeho asistentem a později spolu připravovali knihu věnovanou sebeobraně s využitím technik juda (Kódókan Gošin džucu), která však vyšla až rok po jeho smrti.

Kniha je na svou dobu velmi pečlivě zpracovaná a pojednává o i mnoha obecně platných aspektech boje mimo samotný popis techniky (vzdálenost, použití očí, strategie, dechu atd.), které se dochovaly dnes např. v japonském šermu kendó či starých japonských systémech boje.

V říjnu roku 1961 byl Kitajama hospitalizován v Thomayerově nemocnici v Praze se srdečnými problémy. Zemřel v Praze dne 19. ledna 1962. Přál si být pohřben v Japonsku. Pro jeho ostatky si přijel do Československa mladší bratr pana Kitajamy - představený mnich chrámu Kjónendži pan Hiroaki Kitajama. Ten se sešel s přáteli a profesnímy kolegy pana Kitajamy a obdržel informaci, že vědecká práce, kterou Džun’jú psal, je v Německu. Opět se sám vydal do Německa.

Byl velmi dojat a rozradostněn, když se dozvěděl, že toto dílo pečlivě opatrovala Džun’júova bývalá sekretářka. Dílo odvezl do Japonska. Toto vědecké dílo je zaměřeno na buddhistickou filozofii, je však napsáno německy. V jeho rodném městě Jaizu mu byl v roce 1984 odhalen pomník v chrámu Kjónendži "Pomník filozofie", kde působil jeho otec. V okolí chrámu Kjónendži se nachází i Kitajamův hrob a později tamtéž mu byl odhalen památník.

Bratrovi pana Kitajamy se podařilo v roce 1985 vydat v japonštině jeho dílo, které přivezl z Německa. Vyšlo pod názvem Kitajama, Džun’jú. Higaši to niši eien no mici: Bukkjó tecugaku, hikaku tecugaku ronšú v nakladatelství Hokudžu šuppan (Junyu Kitayama, 東と西 永遠の道-仏教哲学・比較哲学論集 Higashi-to-nishi - eien-no-michi: bukkyō-tetsugaku ; hikakutetsugaku-ronshū, Kitaki shuppan).

English version could be revorked according with newest informations from czech State police archive.

著作一覧

新たに読める本文と翻訳

  • The Spirit of Japanese Chivalry

    Junyu Kitayama · Der Geist des japanischen Rittertums · Japanische Kulturserie 1 · Wilhelm Limpert, Berlin, 1943, 16 s. · English translation: Petr Březina

    提供されている本文の言語: Čeština · English

『虜囚歌』— Ryōshūka

Hannah Arendt · カール・ヤスパースの哲学 · 1930

理想 15: 187–201. (Transl. K. Jun’yū.)

ハンナ・アーレント、北山淳友と『理想』

雑誌目次で確認できる初期の論考

以下の書誌情報はNDLの公開目次で確認した。本文の翻刻や翻訳を行ったものではない。

  • 人生觀史槪說

    人生観史概説

    北山淳友 · 無礙光 19(3), 1923-03, p. 26–

    NDL · 11211250

  • 獨逸哲學界の二大収穫 マアルブルヒにて

    独逸哲学界の二大収穫 — マールブルクより

    北山淳友 · 學鐙 36(6), 1932-06, pp. 1–5

    NDL · 3363541

  • 獨逸經濟學界の新聲 マアルブルヒにて

    独逸経済学界の新声 — マールブルクより

    北山淳友 · 學鐙 36(7), 1932-07, pp. 1–3

    NDL · 3363542

  • 北山純雄、仏教のメタフィックス:ヴァスバンドーの教えと学校の哲学的解釈に気づく。 7。 シュトゥットガルト:コルハンマー、1934年。、německy
  • 北山純雄、Metaphysik des Buddhism:Versuch seinadnersetzung mit dem Buddhism, 1937, ページ数: 8, ドイツ
  • 北山純雄、日本での絵と書斎、チュラネク・ソチュチェ・スビリーク・チャルクヌ・オド・オートラ・ブランカーツ、クラウス(編集者)):現代的な文章。 設計書の作成と形態のための研究小冊子。 Berlin-Leipzig: Heintze & Blanckertz, チェスロ 2, 1937., německy
  • 北斎葛飾区、北山純寿、富士ジャマ日本一の永遠の山: 36 木版画、島の出版家、1937年、Počet stran: 47、Německy
  • 北山純雄、源城甲庵。 パトリアーク・ドゲンによる禅のテキストショボ・ゲノゾから、宗教史上ソース研究 1, (1940): 1., německy
  • Heinrich Frick、Jun'yū Kitayama、Gerardus Leeuw、Rudolf Franz Merkel、Alfred Töpelmann、Religionの歴史のソーススタディ、1940、Počet stran: 68、Německy
  • 北山純雄、伝統と再編。 日本文化の顔、ベルリン、ローマ、東京、世界政治トライアングル2-3、1940、ストラナ11、Německyの人々の文化的関係の深化のために毎月
  • 北山純雄、日本の成長。 レースと文化、自由の学校。 1941年(昭和41年)7月8日 オーガニックデザインと経済を融合した独立行政書士
  • 北山純雄、西東日本代表:日本文化・伝統WA デ ・ グルイター, 1942, ポチェット stran: 252, německy
  • 日本アセスタル信仰、博士による 北山純雄 - ボデンステット、ハンス:繁殖と習慣/人生の私たちの法律の再編のための書き込み, レイチスバウシュタットゴスラー, Verlag Zucht und Sitte, 1942., německy
  • 講師紹介 博士. 北山純雄、サムライ - 日本の英雄的な精神の戦いと日本の戦士の死勇気; イーグル。 発行(sešit) 1, 6. 1月 1942, ベルリン: Reichsluftfahrtministerium (ed.), článek v časopise. Počet stran 2., Německy, クロアチア
  • 北山純雄、日本海運の精神、内王国。 詩、芸術、ドイツ生活のための雑誌。 編集者:Paul Alverdes. 年 VIII。 発行12、ミュンヘン:アルバートランゲン/ゲオルグミュラー、1942年3月。 Gr.-8°。 ヨハネス・レベックによる7つの木切りで、Německy
  • 北山純雄、ダス・シュワート・デ・ジャパニーズ、「マルブルガーゼイトン」、31 Juli 1942、Nummer 212、Seite 7 - 記事、ドイツ
  • 講師紹介 博士. 北山純雄、日本のスピリチュアルさと伝統 - ブラッシュク、ハンス(ed.):パウス。 7。 Jg. 第2号 ウィーン、1942年ウィーン教育作品記者会見 4° 36 S.、německy、 strana 4-15
  • 北山純雄、日本文化シリーズ1、ベルリン:リンプット、1943年、ポチェット・ストラン:16
  • 北山純雄、Shintoism。 国立日本文化シリーズ2、ベルリン:リンパート 1943年、Počet stran: 16、Německy
  • 北山純雄(北山純雄)、男の状態とトランスフィグレーションの聖化 仏教と日本、日本文化シリーズ3、ベルリン:リンパート。 1943.、Počet stran: 32、německy
  • 北山純雄、日本近代哲学 「西田哲学」、カント・スタッドエンN.F.の理解への貢献 43、1943、Počet stran:265、německy
  • 講師紹介 博士. J.J.(日本) 北山、日本文化遺産「ドイツ・ポスト・フュル・ダス・スデテンランド」、25.07.1943年、ポチェット・ストラーン:1、ヌンイムキー
  • 北山純雄、英雄のエトス。 ダス・ヘルニスチェ、ウォルター・ド・グルイガー&コ、ベルリン 1944年、ページ数:161頁、ドイツ
  • 北山純雄「日本の伝統の精神」、オランダのDeutsche Zeitung、No. 259 / 土曜日/日曜日、31。 3月1日 1945年4月、チュラネク、ポチェット・ストラン:1、ヌエメック
  • 医師. 北山純雄:現代日本の小説、新オリエントにおける人格と社会。 Vol. Vol.1 インタビュー 1、いいえ。 10 (1945- 46), p. 5-6.、ページ数:2、チェコ
  • 医師. 北山純雄:極東の芸術とその専門性、新オリエント。 Vol. Vol.1 インタビュー 2、いいえ。 8 (1947) p. 6-7., ページ数: 2, チェコ語
  • Adolf Andrej Lebeda、北山純雄、Ladislav Pikhart、Brnný match judo、STN、1954、ページ数:102、チェコ
  • レベダ A. Adolf、技術参加:J.Kitayama 5.dan、L。 ピクハート3.ダン、V。 Lorenz 3.dan、基本柔道、STN、1960、ページ数:チェコ
  • 医師. 北山純雄、ウラジミールロレンツ、自己防衛、講道館五進、軍用プラハ、1963年、ページ数:171、チェコ
  • Junyū Kitayama, 東と西永遠の道 : 仏教哲学・比較哲学論集. Mineshima Hideo (峰島旭雄), 監訳. Hokuju Shuppan (北樹出版), Tokyo, 1985-03. 460 + 18 p.

ドイツの著書のほとんどは、ドイツ国内のインターネットサイトでかなり安く見つけることができます。

この節の原文 · 2018
  • Junyu Kitayama, Metaphysik des Buddhismus : Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule., edice Veroffentlichungen des orientalischen Seminars der Universitat Tubingen, H. 7. Stuttgart : Kohlhammer, 1934., německy
  • Junyu Kitayama, Metaphysik des Buddhismus: Versuch seinadnersetzung mit dem Buddhismus, 1937, Počet stran: 8, německy
  • Junyu Kitayama, Bild und Schrift in Japan, článek součástí sbírky článků od autora Blanckertz, Klaus (Herausgeber): Die zeitgemäße Schrift. Studienhefte für Schrift und Formgestaltung. Berlin-Leipzig: Verlag für Schriftkunde Heintze & Blanckertz, číslo 2, 1937., německy
  • Hokusai Katsushika, Junʼyū Kitayama, Fujijama der ewige Berg Japans: 36 Holzschnitte, Insel-Verlag, 1937, Počet stran: 47, německy
  • Junyu Kitayama, Genjo Koan. Aus dem Zen-Text Shobo genzo von Patriarch Dogen, Quellenstudien zur Religionsgeschichtet 1, (1940): 1., německy
  • Heinrich Frick, Junʼyū Kitayama, Gerardus Leeuw, Rudolf Franz Merkel, Alfred Töpelmann, Quellenstudien zur Religionsgeschichte, 1940, Počet stran: 68, německy
  • Junyu Kitayama, Tradition und Neuordnung. Das Gesicht der japanischen Kultur, Berlin, Rom, Tokio, Monatschrift für die Vertiefung der kulturellen Beziehungen der Völker des weltpolitischen Dreiecks 2-3, 1940, Strana 11, německy
  • Junyu Kitayama, Japanisches Wachstum. Von Rasse und Kultur, Schule der Freiheit. Unabhängige Zeitschrift für organische Gestaltung von Kultur und Wirtschaft 9 - 7/8, 1941, Stran 150, německy
  • Junyu Kitayama, West - östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition, W. de Gruyter, 1942, Počet stran: 252, německy
  • Der Ahnenglaube in Japan, von Professor Dr. Junyu Kitayama - Bodenstedt, Hans: Zucht und Sitte / Schriften für die Neuordnung unserer Lebensgesetzen, Reichsbauernstadt Goslar, Verlag Zucht und Sitte, 1942., německy
  • Prof. Dr. Junyu Kitayama, Samurai - Japans Heldengeist Kampf- und Todesmut des japanischen Kriegers; Der Adler. Heft (sešit) 1, 6. Januar 1942, Berlin: Reichsluftfahrtministerium(Hrsg.), článek v časopise. Počet stran 2., německy
  • Junyu Kitayama, Der Geist des japanischen Rittertums, Das Innere Reich. Zeitschrift für Dichtung, Kunst und deutsches Leben. Herausgeber: Paul Alverdes. Jahrgang VIII. Heft 12., München: Albert Langen / Georg Müller, März 1942. Gr.-8°. Mit 7 Holzschnitten von Johannes Lebek, německy
  • Junyu Kitayama, Das Schwert des Japaners, "Marburger Zeitung, 31. Juli 1942, Nummer 212, Seite 7 - článek, německy
  • Prof. Dr. Junyu Kitayama, Japans Geistigkeit und Tradition - Blaschke, Hanns (Hg.): Die Pause. 7. Jg., Heft 2. Wien, Preßverein des Wiener Bildungswerkes, 1942. 4° 36 S., německy, strana 4-15
  • Junyu Kitayama, Der Geist des japanischen Rittertums, Japanische Kulturserie 1, Berlin : Limpert, 1943., Počet stran: 16, německy
  • Junyu Kitayama, Der Shintoismus. Die Nationalreligion Japans., Japanische Kulturserie 2, Berlin: Limpert. 1943, Počet stran: 16, německy
  • Junyu Kitayama, Heiligung des Staates und Verklärung des Menschen. Buddhismus und Japan.,Japanische Kulturserie 3, Berlin: Limpert. 1943., Počet stran: 32, německy
  • Junyu Kitayama, Die moderne Philosophie Japans. Ein Beitrag zum Verständnis der ‘Nishida-Philosophie’, Kant-Studien N.F. 43, 1943, Počet stran: 265, německy
  • Prof. Dr. J. Kitayama, Japanische Kulturtradition, "Deutsche Post für das Sudetenland, 25.07.1943., Počet stran: 1, německy
  • Junyu Kitayama, Heroisches ethos. Das Heldische in Japan., Walter de Gruygter & Co, Berlin 1944, Počet stran: 161, německy
  • Junyu Kitayama, "Der Geist des japanischen Rittertums", Deutsche Zeitung in den Niederlanden, Nr. 259 / Sonnabend/Sonntag, 31. März/1..April 1945, článek, Počet stran: 1, německy
  • Dr. Džúnjú Kitajama: Osobnost a společnost v moderním japonském románů, Nový Orient. Vol. 1, No. 10 (1945-46), s. 5-6., Počet stran: 2, česky
  • Dr. Džunju Kitajama: Umění Dálného východu a jeho zvláštnosti, Nový Orient. Vol. 2, No. 8 (1947), s. 6-7.,Počet stran: 2, česky
  • Adolf Andrej Lebeda, Junyu Kitayama, Ladislav Pikhart, Branný zápas judo, STN, 1954, Počet stran: 102, česky
  • Lebeda A. Adolf, Technická účast: J.Kitayama 5.dan, L. Pikhart 3.dan, V. Lorenz 3.dan, Základy judo, STN, 1960, Počet stran: , česky
  • Dr. Junyu Kitayama, Vladimír Lorenz, Sebeobrana, Kodokan goshin jutsu, Naše vojsko Praha, 1963, Počet stran: 171, česky
  • Junyu Kitayama, 東と西 永遠の道-仏教哲学・比較哲学論集 Higashi-to-nishi - eien-no-michi: bukkyō-tetsugaku ; hikakutetsugaku-ronshū, Kitaki shuppan, 1985, Počet stran: 478, japonsky

Většina jeho německy psaných knih se dá sehnat docela levně na internetových antikvariátech předevšim v Německu.

外部リンク

日本語原文資料:北山淳友の日本語教育における貢献

この節の原文 · 2018
  • Informace o knize o sebeobraně, u které byl Kitajama spoluautor - ZDE
  • Neznámí hrdinové (cyklus ČT) Legenda Kazik (odvysíláno 29.11.2010 na ČT)
  • Spolupracovníci japanologie na Humboldtově Univerzitě v Berlíně - ZDE
  • History of the Department of Indology and Tibetology - Universita Marburg -info k Johanesovi Nobelovi - ZDE
  • Knihy na Google Books - Junyu Kitayama - ZDE
  • Knihy na Google Books - Junʼyū Kitayama - ZDE
  • Informace o chrámu Kjónendži v Jaizu, foto pomníku p.Kitajamy, hrobu pana Kitajamy, informace v datech o životě pana Kitajamy, japonsky - ZDE
  • The Achievements of Japanese Lecturer Dr. Junyu Kitayama, japonsky - Přínos dr. Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka - ČESKÝ PŘEKLAD
  • Japanese Buddhism in the Third Reich, Brian Victoria, 2014, anglicky - kapitola Kitayamas Junyu's Role, Journal of the Oxford Centre for Buddhist Studies http://jocbs.org/index.php/jocbs/article/view/101/121
  • wiki jodoshuzensho.jp, 〖参考〗北山淳友著/峰島旭雄監訳『東と西 永遠の道—仏教哲学・比較哲学論集』(北樹出版、一九八五)] http://jodoshuzensho.jp/daijiten/index.php/%E5%8C%97%E5%B1%B1%E6%B7%B3%E5%8F%8B

写真

北山 - ドイツの日本研究所での仕事の写真

1933年、フランクフルト・アム・メイン(ドイツ)のサマースクールにて審査員による講師を撮影。 左からの写真:ハンホ・ライ(スイスの韓国教チュド)、北山純寿、大谷真太郎(Budokwai London)、谷貴紀夫(Budokwai London)、谷美紀夫(Budokwai London)、氏。 ウールハウス(Budokwai London)、小泉剛(Budokwai London)、Poutell氏(Budokwai London)。 ここ北山は通訳者として働いたし、柔道の学生もいたそうです。 (FCBグループ英柔道史のソース)

クラブ1の審査員の写真。 ドイツのJia-Jitsu-Club e. V. . フランクフルト・アム・メイン(ドイツ)、1934年 北山は左から4番目として中列に座っています(黒い髪と白のベルトやメガネ)。 さらに、Alfred Rhóde - 当時のドイツ人医師の代表的な数字 - 1人の隣に座っています。 (web ソース 1.DJC http: / www.1djc.de / judobilder1952.html)

1944年から1945年にかけて北山のパスポート写真、プラハの日本大使館でジムナリストによって発見され、紙を集める(6月1945) - STBアーカイブのソース

1951年、サンクトペテルブルクの夏の学校柔道(ローニー地区、チェコスロバキア)からチェコと北山純雄。 北山は写真の真ん中にほとんどあり、手で立っていて、より小さい成長です。 (ソース: web: 国立メモリ, PostBellum)

1951年、北山純雄(チェコスロバキアのジュドの先駆者)とサンクトペテルブルクの夏学校柔道(パリッニー、チェコスロバキア)で。 (source: Mrsのプライベートアーカイブ) Vera Singers 生まれ シミ

ジツ・ジュドを使った自衛的なデモンストを観ながら、北谷門(おそらくジャケットに座っている)を捕えている写真 - 雑誌 雑誌 リファル・マッチ・ジツ

北山 - チェコスロバキアに滞在中に撮影された写真(ソース:ウェブ:ナショナルメモリ、ポストベルム)

この節の原文 · 2018

Kitajama - fotografie z jeho působení v Německu na Japonském Institutu

Fotografie učitelů juda na letní škole ve Frankfurtu nad Mohanem (Německo) z roku 1933. Na fotce zleva: Hanho Rhi (korejec učící džúdó ve Švýcarsku), Kitajáma Džunjú, Masutaro Otani (Budokwai Londýn), Jukio Tani (Budokwai Londýn), paní Woolhouse(Budokwai Londýn), Gundži Koizumi (Budokwai Londýn), paní Poutell (Budokwai Londýn) . Je pravděpodobné, že Kitajáma zde působil jako tlumočník a též byl studentem džúdó. ( zdroj FCB skupina British Judo History )

Fotografie judistů z klubu 1. Deutschen Jiu-Jitsu-Club e. V. z Frankfurtu nad Mohanem (Německo) z roku 1934. Kitajama sedí v prostřední řadě jako čtvrtý zleva (má černé vlasy a bílý pás a snad brýle). Dále ob jednoho člověka sedí Alfréd Rhóde - vedoucí osoba německých judistů té doby. ( zdroj web 1.DJC http://www.1djc.de/judobilder1952.html )

Pasové foto Kitajamy z roku 1944 nebo 1945, nalezené gymnazisty na japonském velvyslanectví v Praze při sběru papíru (červen 1945) - zdroj archív STB

Džunjú Kitajama s českými judisty z letní školy judo v Petrohradě (okres Louny, Československo) v roce 1951. Kitajama je téměř uprostřed fotky, stojící se spojenýma rukama, menšího vzrůstu. (zdroj: web: Paměť národa, PostBellum)

Džunjú Kitajama s dětmi Františka Šímy (jeden z průkopníků juda v Československu) - na letní škole judo v Petrohradě (okres Louny, Československo) v roce 1951. (zdroj: soukromý archív paní Věry Spěváčkové rozené Šímové)

fotografie zachycujícího Kitajamu (zády sedící zřejmě v saku) při sledování demonstraci sebeobrany pomocí jiujitsu/juda - zdroj časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu

Kitajama - fotografie pořízená za jeho pobytu v Československu (zdroj: web: Paměť národa, PostBellum)

北山に関する資料

NDL・CiNiiで確認した補足資料

提供された調査一覧の識別子113件をすべて確認した。書籍、雑誌の各号、辞典、書誌、重複する言及などを含み、北山の新著作113点を意味するものではない。書誌レコードの確認と、調査メモに記された内容の確認は区別する。

確認結果と未解決事項(チェコ語)

ハイデルベルク留学に関する新資料

履歴書、入学願、入学許可の確認、学生証、登録用紙、退学・在籍終了証明書が含まれる。登録用紙は1927年6月2日、Abgangs-Zeugnisは1929年12月20日付。後者は博士号の学位記ではない。

哲学部への入学願の書き出しは1927年5月13日付で、受付印は5月17日。5月27日の省令に基づく入学許可が、5月31日にハイデルベルクで確認されている。

出典: Lute Currie · X, 19. 2. 2025 · X, 7. 4. 2025

トマーシュ・ゲツコ「Džunjú Kitajama」(2020年)

この研究は、フライブルク留学を1924~1927年、ハイデルベルク留学を1927~1929年、博士号取得を1931年6月、プラハのドイツ大学との本格的な接触を1943~1944年の変わり目としている。強制労働からの解放は1946年とされる。従来の編纂資料と後年の回想では抑留の期間・時期が異なるため、追加確認なしに一つの正確な年表へ統合することはできない。

Tomáš Gecko, „Džunjú Kitajama“. In: Okno do staletí česko-japonských vztahů. Praha: Česko-japonská společnost, 2020, s. 51–52.

51~52頁。52頁の北山に関する続きは左段で、右段はヤロスラフ・プルーシェクの項目。

望月信亨からエトムント・フッサールへの書簡、1927年7月19日

望月は北山への援助に謝意を述べ、父に問い合わせた結果、北山が1年間の学資1,800円と書籍購入費1,000円を受け取る予定であると伝えている。「Er soll … erhalten」は予定された援助を意味し、支払い済みであることを証明する文言ではない。5月23日付の書簡への返答だが、小川の論文に引用された書簡との関係は、現段階では作業仮説である。

Edmund Husserl: Briefwechsel, Band VI, s. 287

  • 博士の恩恵。 北山純雄、日本語教師(ドイツインターウォー滞在に注力) - 横濱大学 小川良美

チェコの翻訳文書 日本語のオリジナルドキュメント

  • ジュドシュ・シムバン(ピューカントリースクール新聞) 10. 1977年9月1日、第127号、ストラ。 4.、スキャンされた記事、 日本語のドキュメント

記事の翻訳:

仏教哲学に関する科学的業務 故郷に戻ります。

留学生が亡くなった北山純雄先生の文学家は、長年にわたり外国の研修生のシステムを持っていた。 科学的な道にある人の多くは、優秀な僧侶になるために海外に勉強するために少数の人々を送ることは慣習的だった。 そのうちの1つは、静岡県ジェイスにある京都の寺院から「北山純雄」でした。 1924年、大正大学を卒業し、ドイツにインターン。

マルブルグ大学に移住し、ヨーロッパに広がる仏教哲学を勉強することに専念しました。 哲学の学位をクリアし、大学教授になりました。 しかし、進行中の戦争がプラハ大学で教えたチェコスロバキアに残っているためです。 しかし、チェコスロバキアのコミュニズムが彼の国に戻るのを防ぐため、1962年に58歳で病気になり、死亡した。

弟の北山弘明、京都の寺から僧侶、兄の病気について聞いて、難しさを扱い、チェコスロバキアに行きました。 兄の遺物は日本に持ち帰りましたが、その時、ドイツで科学作品ジュヌウが書いたという情報を受けました。 5月にドイツに帰国。 ジュンユの元秘書でこの作品が丁寧に提供されていると聞いて、とても感動し、喜んでいました。 日本で作品を取りました。

この科学的な作品は仏教哲学に焦点を当てていますが、それはドイツ語で書かれています。 さらに、現在のドイツ仏教のスペシャリストが理解できないほど複雑です。 しかし、弘明は、すべての費用で兄の研究の結果である仕事を公開したいと思います。 ちなみに、非常に大きな作品で、数千枚の書体が、JUN'YUが人生を通じて海外に留学したという努力をかなり明確にします。

当然のことながら、Jun'yuが留学に命を捧げた素晴らしい学者だったと言えるでしょう。

  • ジュドシュ・シムバン(純国学校新聞)1. 1985年3月1日、217pp. 10月10日

北山純寿の思い出として、ジャイスにある京都の神社で哲学者の記念館を建てる記事

  • ベルリンの日本研究所(1925-1945)は、その構造と活動に注目します, 著者: Ebehard Frise ドイツの文書 、スキャンされた記事、16ページ、サイズ12.5 MB

1936年から1944年にかけてベルリン日本研究所の理事を務めた北山氏に記事が掲載されました。 全体的に、この記事は1925-1945年のこの研究所の構造と活動に焦点を当てています。

  • プラハ大学経済社会史研究所の芸術学部でチャールズ・ユニバーシティ, リボロザアJOB, Mgr. 世界の戦争(機関的な背景、外国貿易、技術移転と参入障壁)のチェコスロバキア日本経済関係チェコスロバキア-世界大戦間の日本経済関係, ページ 184

ドイツが誇る日本との結びつきの結果として、第二次世界大戦における公式投稿のサポートと、ダイナミックな発展を享受しました。 1944年、東アジア研究(Ostasienkunde)の別々の科学分野はドイツ大学で名誉教授北山純雄(1902- 1963)の指導のもとに設立されました。 北山は日本の思考、文化、哲学に焦点を合わせながら、コウデンホブカレルギは言語へのリスナーを導入し、フィールドの法定的な固定を確保しました。

日本、国、人々、文化、日本の外交政策の1854年から現在まで、日本の歴史と文化の紹介、東西20世紀、ラオス・ニエツシュチェ、非存在感、東アジア精神、東洋アジアの思想の根本的な課題として6度目が開いてきました。

(出典: チャールズ大学アーカイブ、プラハのドイツ大学基金、Odrnung der Vorlesungen、Pragのデウトシャー大学。 Idem、Deutsche Karls- Universityät in Prag。 ヴォルルルンゲン。)

チェコスロバキアの日本科学は1945年にドイツ大学を卒業後、完全に異端に成立したが、前期も継続している。 チャールズ大学の芸術学部で日本の研究の先駆者の中には、Gerolf Coudenhove- Kalergimと日本協会(Jaroslav Prásek、Vlasta Hilská)またはプラハのドイツ大学にそれぞれ接続された人々、東アジア研究Jun Kitayama(Miroslav Novák、1924-1982)。

(source: FF UKの日本研究の憲法については、チャールズ大学、オリエンタル・アーカイブ66、1998、No.でZdeněka Švarcová、日本語学を参照してください。 1、s 31-32。 ノヴイ・オリエントの創始者である第二次世界大戦後、シンロジーと日本学を卒業したミロスラフ・ノヴァック氏。 1968年、チャールズ大学にてチェコスロバキア日本協会を設立。 日本語の文化的・言語学的形態の特定性を調べました。 J.J.(日本)

Filip (赤.), チェコとスロバキアのオリエンタリスト, アフリカ人やイベロ系アメリカ人, s. .. . 355-357.)

  • カール・フィアラ氏のいくつかの言及 - チェコ日本科学者、リンギストと哲学者、大学教師、日本語からの翻訳者。

チェコスロバキアの設立記念日のための記事 - チェコのjpg

この記事ではチェコスロバキアの日本語の歴史と、チェコスロバキアで日本の発展に影響するキタヤムさんの言及を扱っています。

WHO WAS KDO - 日本科学者ミロスラフ・ノヴェルクに関する情報

「戦争時代には、プロフのセミナーに出席しました。 J.J.(日本) オリエンタルランゲージの学校での休憩, その後、プラハのオリエンタル研究所で. 戦争の後に受けたコースは、彼の大学の研究の一環として認識されました。 1946年以来、英国サイノロジーの芸術学部に師事し、1947年(昭和22年)に新しく創設された日本人に就任しました。 講師紹介 Fahrはまた彼の専門の開発にかなりの影響を受けました。

もともとチェコスロバキア戦争の名誉囚人としてチェコスロバキアに着いた北山純雄。しかし、チェコの環境ですぐに一緒に来て、私たちの国の日本と日本の文化に大きな貢献をしました。仏教のアイデアとドイツの主観主義者の哲学の彼の教師ハッセルとハイデッガーの統合を豊かにしました。 しかし、Novak独自の知識と方法論の多くは、マニュアルワークが全体の展開まで監視できる別の研究に起因する必要があります。

俳句でユーフォニアの医師の病理を守って終了した研究。 1952 彼は博士に授与されました. ツイート

「1930年代初頭に、フランクフルトと日本との関係は日本人の編集者/言語対応が必要だったので近い。 その後、北山純雄教授が小日本国語学院を立ち上げました。 参加する起業家の支援を得て、ドイツ・日本協会(DJG)がフランクフルト・アム・メインのドイツ日系協会(DJG)を現在の形で立ち上げた「ドイツ・ジャパン・ソサエティ」の招待状にすぐに署名した「ローカル・グループ」となりました。 . .

Günther Haasch (ed.): ベルリン、1996年1888-1996のドイツ日本協会、ISBN 3891661924

1930年代初頭に、フランクフルトに駐在員の関心が高まっています。 1934年、フランクフルトで日本語の編集者を務める北山純二が日本研究所のミニチュアに勤務しました。 kyô-shitsu(キヨシツ)をセットアップしました。 関心のある産業の助けを借りて、これはフランクフルトで「ローカルグループ」に発展しました。その当時はすでに「ドイツ日本協会」への招待状を撤退しました。

1935年(昭和40年)5月より、フランクフルトで1ヶ月に一度日本に興味を持つ20人の輪が会いました。

「1941-1944年の間、東アジア研究を専門とする北山潤治氏の支援を受けました。 北山は、カール・ジャパーズのハイデルベルクで博士号を作った仏教僧侶であり、マルブルグでの比較宗教を名誉教授として教えました。 ツイート

ドイツ語

動き:新聞d。 dt。 学生, ページ: 120, 11.1943

「ドイツ・ジャパンイスチャー・アベンド」

政治教育の一環として、NSD.-Studentenbundのカマデリーにある学期のコースで維持されているため、日本研究所のベルリンとordentlの頭である「Carl Peters」(ビジネス・スクール・ベルリン)への招待講演を行いました。 マルブルグ・ジュニユ・北山の大学教授が招待客の前で「日本の文化の現状」を題材に紹介しました。

講師紹介 ドイツの言語の細やかなアクセントで、北山はリスナーの前に日本の精神的態度と日本人の性格の生きたイメージに上がりました。そうした力と明快さでそれらを提示するべきではありません*。

講義の第1部では、そのサブ領域における日本語教育の現状は統計文書に基づいて示されていましたが、特に日本の書籍の生産レベルと購入された図書のランキングに関する数字は驚きました。 すべての文学枝の頭では、教育問題に関する書籍の生産と販売です。

教育の問題は、北山教授が彼の発言の第二部で説明したように、日本の生活の中で非常に重要な役割を果たしています。なぜなら、日本人が倫理的で道徳的に完璧な人間への導入は、日本の伝統と概念が生きた世代に及ぼす最も本質的な要求であるからです。

教授の言葉 その後のカジュアルな集まりで再び表現されたように、北山はすべてのリスナーに永続的な印象を残しました。

- Helhz-Peter ゴッス "

  • ドイツ在住のシュトゥットガルトが来日。 VII。 シュトゥットガルトに描かれた北山友教授の命使命。 外国のドイツ人都市、No. 1942年4月13日(土)、187

ドイツ語

  • Moderní buddhismus číslo 5 (25.3.1998) článek 現象学―北山淳友「仏教の形而上学」を中心に

1998年3月25日 司馬春英 「唯識思想と現象学―北山淳友「仏教の形而上学」を中心に―

ドイツ語

*北山・純湯・教授 1944-1945年 独立行政法人日本研究所・副所長、1936-1944年 東アジアチャールズ大学プラハ校名誉教授

氏のブログ記事 神奈川県

2017年09月25日

忘れられた仏教哲学者

北山淳友という方をご存知でしょうか?ネットを検索しても、Wikipediaに記載もなく、現代では知る人ぞ知るという感じの、いわば忘れられた仏教哲学者です。

1902年に静岡県内の浄土宗のお寺に生まれ、宗教大学(大正大学)で望月信亨、荻原雲来に学び、1924年の卒業後、ドイツ・フライブルク大学に留学して、フッサールの下で哲学を、エルンスト・ロイマンの下で印度学・梵文学を学びます。1927年にはハイデルベルク大学に移り、ヤスパースの下、1930年に『仏教と形而上学』*1としてまとめられる博士論文を出します。その中には、梵文・唯識二十論の独訳(ドイツ語での初訳)が含まれていて、それが彼の名をドイツに知らしめることになるのです。その翻訳の書評が、権威ある“Kant-Studien”という雑誌に掲載されます*2。時代的には、リッケルト、ハイデッガー、ヤスパース…と重なりますから、彼らもその独訳を読んだでしょうし、ドイツ哲学界に唯識思想が紹介されたのは彼の功績によるものなのです。ヤスパースは、後に(1957年)『偉大なる哲学者たち』(『Die Grossen Philosophen』)という大作を出しますが、ヤスパースに仏教を紹介し、世界哲学史の構想を抱かせたのは北山の影響だったようです。

考えてみれば、シルヴァン・レヴィによって、ネパールで発見された『二十論』の梵文写本は、1925年に校訂テキストが刊行され、1932年にレヴィ自身による仏訳が出ますが、北山は1930年に博士論文を出していますから、レヴィの仏訳が出る前に独訳していたことになります。彼の後に、『二十論』を独訳するFrauwallnerも(当然)北山訳は見ていて、『Die Philosophie des Buddhismus』(初版:1956年)巻末のBibliographieに記載しています。その辺の書誌情報についてはこちらを参照ください。

で、その『二十論』の独訳ですが、私自身、本文を見てないので何ともいえませんが、伝聞情報によれば、ハイデッガーの“Dasein(現存在)”など、当時のドイツ哲学の用語を使った、かなり独特な“哲学書”になっているようです。いわば、現象学、実存哲学、解釈学が興っていた当時のドイツ思想界の潮流の中で解釈された唯識思想だといえるのかもしれません。実証的な文献学という方法も当然知っていた彼が、どのような意図で、そうした哲学的な叙述をしたのか?伝統的な教学とのズレはどんな意味をもっているのか?いろいろと気になります。彼自身の著作が出まわっていない現状では、何ともしがたい感じですので、早く復刊、和訳されることを望みます。彼の著作はすべてドイツ語ですが、1冊だけ邦訳されています。

この中には、藤本浄彦先生による「北山淳友論 : 孤高の仏教哲学者 北山淳友(マールブルク時代を中心に)」と峰島旭雄先生の「現代の比較思想家 北山淳友」という論考が掲載されてます。

あとは、こちらの中には「北山淳友の阿頼耶識論」があり、参考になります。というか、これを見て、今ここを書いてます…(^^;現象学と唯識ということで、この本自体は難易度が高く、私は全然読み切れてませんが…。

他には、チェコで柔道の指導者をした関係で、そっち方面では知名度が高いようで、Wikipediaのチェコ語版は詳細な記述がありますし、こんなサイトも見つけました。渡独以来一度も日本に戻ることなく、異国の地で目覚ましい活躍をされた仏教哲学者の名はもっと知られるべきだと思うのですが、いかがでしょうか。

*1:原題は“Metaphysik des Buddhismus: Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule”で、1934年にKohlhammer社から出版されました。

*2:ガント・スチュディアン・バンド40.年、1935

この記事は2年の間にドイツで働いた日本人の運命を扱っています。 第二次世界大戦と戦争の終端からヨーロッパで捕らえられたのは、北山氏に捧げられたセクションです。

申し訳ございません。

北山は1924年、浄土宗より留学生としてドイツに派遣された。彼はドイツにおいて、仏教哲学さらにはインド学などを研究、1929年にハイデルベルク大学より博士号を取得する。

その後の北山は、ドイツの数カ所の地方大学にて教鞭をとった後、1936年にJapan-Institute-Berlin(ベルリン日本研究所) における副主事就任のためベルリンへと移っている。

1942年から43年にかけてはベルリン大学等で、日本精神を訴え、ナチスに共感する大島大使とも緊密な関係であったという。

1944年にはプラハに移り、日本総領事館内東亜研究所所長を務めるが、同年11月のドイツ邦人隣組リストには北山の名前があり、住所はベルリン東方50キロのFuerstenwaldeとなっている。ベルリン近郊にも避難用住居も残していたようだ。

ウィーン総領事館の報告書では、北山はドイツ敗戦時「同地(プラハ)極東協会にて日本語の教授をしている。」とある。北山もソ連軍軍の迫る中で出されたベルリンへの引き揚げ勧告にも従わなかったようだが、その主たる理由は不明である。

そのままプラハで終戦を迎えるが、戦後の政変の為、強制収容される。1年間労働に服し、1946年に解放される。そして柔道教師、日本語教師を務めたという。環境に馴染めなかったのであろう。共産国となったチェコスロバキアからの脱出を図るが遂げられず、身辺の警戒が厳重になった。1961年病を得て、プラハ郊外の病院に入院、1962年に客死する。

(主に「日本語講師北山淳友の事績.」小川誉子美.より)

先の奥山総領事の記録によると、ウィーン管区には他に以下のような邦人がいてそのまま残留したようだ。

ミュンヘン:江森清次郎妻(但しドイツ人)、本間節子(江森の妻が先夫本間氏との間に設けた子供)

グラーツ:井口未亡人

彼女らは日本人と結婚し死別するものの、そのまま日本国籍を持つドイツ人であろう。

「自由時間と休息」に関する世界保健機関会議(平成1936年7月 ハンブルク、ドイツ)にて北山講演会について(ベルリンでのOK開始前)

に従事し、三五年に博士号を取得、三六年までフランクフルト大学で日 本語・日本文化(とくに日本仏教)の講師をつとめていた。外務省の文 書によると、「同人の講義は日本精神の宣揚を主眼とし、熱心なる聴講 者十数名あるのみならず、同人が時折行う日本に関する時事問題の講演 も相当興味をもって迎えられ、相当の成績を挙げて」おり、「本邦国際 文化事業達成上効果顕著」であった。このため、北山は外務省から国際 文化事業費の助成を受けており、日本大使館を通じて毎月補助金を支給 されていた。三〇年代半ば以降、彼はドイツ各地で頻繁に日本文化に関 する講演を行うが、その活動が外務省に注目され、世界厚生会議への派 遣に結びついたものと考えられる。  北山が会議で行った三回の報告は、「日本における余暇と休養の問 題」、「日本女性と余暇」、「日本の学校制度」という題目であったが、こ のうち総会で行われた最初の報告が内容的に最も重要である。この報告 のなかで、北山は「喜びを通じての力」というモットーに表現された 労働と余暇の理念に理解を示しつつも、日本人にはその民族的特性と 二〇〇〇年の伝統によって培われた独自の見解があると指摘する。「生 活の享受」という個人主義的な観念は、家族を核とする日本人の生活に はなじまず、日本ではむしろ「かせぐに追いつく貧乏なし」という見解 が支配的で、余暇と休養も「創造的な休息」にすぎない。日本の祝祭日 を規定しているのは古来から伝わる陰暦で、宗教的・国家的な意味を 帯びている。北山は正月、花見、盆などの例を紹介しながら、これらの 祝祭が個々人によってではなく、つねに共同体によって祝われているこ とを強調する。日本人にとって仕事は個々人の生活のためにあるのでは なく、「天皇と国家への奉仕」という崇高な意味をもっており、祝祭も また個々人ではなく、家族全員、ひいては国民全員で祝うべき喜びであ る。日本人は仕事の後に家族と過ごすのが普通であり、家族と離れて暮 らす場合でも、職場共同体が家族の役割をはたしている。そこには古来 の家族精神が息づいており、これがマルクス主義の破壊的な影響にもか かわらず、日本人の生活を規定している。それゆえ、資本主義の諸問題 もまた日本にふさわしい仕方で解決されるべきであるとして、北山は次 のように結論づける。 「労働は祝祭日に礼拝的に祝われ、それによって労働からの休養 を確保すると同時に、伝統的な国家を独自の法則を保つ有機体と して、現代の技術・経済の文明的な影響に抗して世界経済・文化 の営みのなかで存続・繁栄させるものでなくてはならない」。  宗教的伝統を重んじる仏教哲学者らしい内容だが、国際会議での報告 という性格を考えると、北山がドイツの模範的な役割をほとんど認めて おらず、むしろ多文化主義に近い立場から日本独自の余暇のあり方を提

  • 北山, byl zřejmě velmi nápomocen při vzniku Filmu 日本 – ライジングサンの土地 (1942 od ガーハルトニダーストラセ) zmínka o poděkování z イラストフィルムコライザー

ソース: http://de.metapedia.org/wiki/Nippon_%E2%80%93_das_Land_der_aufgehenden_Sonne

「この映画は、ゲルハルト・ニダースラーセとマリオン・ハルボランがキタヤマの助けを借りて慎重に監督し、友人の心に感謝の意を示したすべてのことを伝えます。」

北山純也のロール

ドイツの日本代表的な男性指向の英雄的信仰に関する高度化した関心の真っ只中、ドイツ人圏の仏教徒司祭が果たす役割を持っていたことは驚くべきことではありません。 純土司北山純雄(1902–1962)が演じる役割は、特に注目すべきである。 一つは、彼の本の一つのタイトルだけを見る必要があります。, 英雄エトス. ダス・ヘルニスチェ(日本)

日本におけるヘロリックは、日本の宗教の変容に立ち向かう貢献を武道的信仰に認識する。

現代の日本の司祭の場合には、北山はピュア・ランド・司祭の息子でした。彼は、1924年にピュア・ランド・セクトの秩序によってドイツで大学院を研究するために送られました。 これは、最終的に彼は有名な哲学者カール・ジャスパーの1931年にマアーナ・ブドディズムのメタフィックスに彼の博士論文を書いたハイデルベルク大学に彼を率いました。

北山の約束は、マハーナ学校に通じるだけでなく、特に日本人の宣教にも関わらずありました。 日本では多くの仏教徒のように、北山は「仏教宗教の最終段階と履行」を構成していると主張した。18

北山は日本人と宗教的な研究で活動していましたが、異文化交流の分野において大きな影響を与えていました。 1926年、ドイツと日本との文化的相互理解と相互の相互理解と協力を深めるために設立されたベルリン・ジャパン・インスティテュートの日本語ディレクターに就任しました。

1944年 プラハのカルス・ユニバーシタ(カールス・ユニバース)にて、Kobota Hiroshi氏が語る「国立社会主義の温かみのある親友」と称される。

1944年(昭和40年)、北山英雄のエトオスの出版をマーク。 ダス・ヘルニスチェ(日本) 本書では、日本仏教をドイツ人読者に広めるという取り組みで、北山が直面する大きな困難に直面しています。 禅ではなく日本の仏教の純粋な土地の昆虫と彼の所属から成るこの難しさ。 北山 説明:

D.T.の事実の結果として 鈴木氏は、英語の禅で作品を発表し、他の言語に翻訳を続けて、ヨーロッパの一般的な印象は、禅宗派が日本の知的歴史の中での役割を果たしてきた思考の唯一の仏教学校であるということです。 これは、鈴木が司祭である禅宗に独占的に彼の作品を捧げたからです。 重要な作品は、他の秘密について公開されています。

したがって、ヨーロッパでは、Dの文章よりも日本の仏教に関する他の資料やより良い資料にアクセスすることはできません。 ツイート スズキ20

一方、北山のD.Tについての注目 鈴木は、以下に示すより詳細な説明であるNazi GermanyのSuzukiの役割の重要性に警告します。 北山にとっては、日本仏教の英雄的な性質が禅製品ではなく、日本の仏教の非常に自然からスプラーンだったことを指摘することが重要だと感じた。 彼が書いた:

日本の英雄的な精神は、国家仏教と個々の仏教の連合から来ています。 日本の仏教は、過去と未来だけでなく、理想的な人間の存在を探し求めていますが、永続が交差する場所で現在では見つかります。... そのため、仏教を日本政府の考え方と組み合わせることが可能となりました。 そこで、日本では、司祭のローブや祭司の偉大な民主的な人物としてのパトリオットがあり、仏教の信者として英雄でした。21

北山は、日本仏教のドイツ人愛好家のように、仏教関係を先住民の信法に説明するさらなる挑戦に直面しました。 これは、ユダヤ人のルーツにもかかわらず、キリスト教の受け入れと受胎前キリスト教の「ピュア」ゲルマニカル(またはアーヤン)宗教信仰の包囲の間でNaziランクで並列闘争をミラーリングしたので、よりはるかに重要なトピックでした。

Naziのリーダーは、キリスト教の受容性に関する対照的な意見を開催しました。 一方、ヘインリッチ・ヒムラーやアドルフ・ヒムラー自身のような数字がありましたが、数え切れないほど強力で、ユダヤ人のあらゆる形態のキリスト教を拒否しました。 特に、ヒムラーは復元する彼の仕事としてそれを見たか、または必要な場合は、真にプレキリスト教のドイツ人やアリアン信仰。

しかし、Alfred RosenbergのようなNaziのリーダーは、Naziのパーティとチーフナジ紙Völkischer Beobachterの編集者の主要な名誉の1つでした。 ローゼンベルクと彼のコホーツは、正式にドイツの信仰を作ったキリスト教の主要な改革者であるマーティン・ルーザーとマイスター・エッカートとして、そのようなドイツ数字と考えました.

したがって、ユダヤ教のデカデント・ルーツにもかかわらず、この主張は、ドイツでキリスト教が持っていたとおり、本物のゲルマニカルな文字の上に取られた、何世紀も続く闘争の結果でした。22 この後者の立場は、カトリックとプロテスタントの両方、ドイツの大半に受け入れられていました。

北山と彼のドイツの同僚の多くは、仏教の場合には同様の何かが起こったと主張しました: 先例に致命的かつ早期インド仏教の悲観的な性質にもかかわらず、, その後のマハヤナ学校は、世界に従事して活動的な信仰に仏教を変えました.

こうして、日本における仏教はさらに増大していったが、戦士クラスを支えた英雄的な信仰であり、それによって日本の近代兵器のための精神的基礎として奉仕され、皇帝と国に忠実な死を殺した。

第3章 北山の本は「英雄精神の象徴としての日本の剣」と題する。北山では武道の歴史や機能を通じて、仏教と有機全体に神話を結んだ。

日本初期の神話的な時代は、その倫理的および宗教的意義に剣が置く尺度を測ります。 太陽の女神、帝国家族の先祖である宝石の1つは、彼女の孫は剣で、彼の寛容の象徴であり、正義を守る目的で付与された。

そのため、後者は仏教の中で「悪魔征服の剣」として認識されるようになりました。 したがって、剣は殺人兵器として使用してはならないが、悪と不当を戦うための武器としてのみ。23

北山は仏教の団結、特に禅と日本の中世の女将やサムライの主人公としての剣を識別するために行きました。 鈴木のような北山は、17世紀の禅師匠の匠である卓庵(1573年~1645年)がサムライ弟子たちに贈られました。 これらの教えは、「剣術の芸術を通じて、仏教における啓蒙や解放(Erlösung)として知られている意識の状態に達することができる」と主張した北山。24

そして、最終的にはナジの耳に深く共鳴しなければならないものでは、北山はこの章を次のように終わらせました。

死のために準備するための剣術訓練は、日本の英雄の精神のアルファとオメガです。... 人生の熊手はもうありませんが、死は、人生と生活の中で起こるすべての上に立っていて、自由に、無数で勇気あるマスターがどんな場所を取ることができます。 そのため、日本の英雄精神は死にる正しい場所を見つけることが決定されます。25

戦争の終端に、北山自身が「何が起きる勇気あるマスターに」できたか疑問に残っています。ソ連のプロドイツ人共同製作者として交わされました。 リリース後、北山は日本語と柔道の先生になりましたが、チェコスロバキア政府は日本への帰国を承認することを拒否しました。 1962年に亡くなるまで、プラハに滞在する余儀なくされました。

18 歳

久保田で引用した「国民社会主義における日本の宗教」の代表的な戦略

期間:北山・ジュニユとウィルヘルム・ガンダートのケース 623.(日)

1919年(昭和40年)

禁止., p. 618.(練語版)

北山、英雄のエストース。 日本での英雄(エロエトス)。 日本での英雄、p 62.

21 日

イビッド。、pp。 68-70.(練語版)

22 日

Naziの「religiosity」でこの小さな知られているが、重要な分割の詳細については、「計算DürckheimのNazi Worldviewと日本語の彼の解釈の形成と原則を参照してください

スピリットと禅。Webで利用可能: http://japanfocus.org/-Karl-Baier/4041 (アクセス 3 7月)

この妥当性は、プログラムの目的の達成に直接リンクされた研究、専門家の会議、情報および出版物の支出をカバーすることを意図しています。

11月23日

北山、英雄のエストース。 日本での英雄(エロエトス)。 日本での英雄、p. 88.88.(税抜)

24時間365日

ページ 109

25 日

ページ 119

元のページに掲載されたその他の画像資料

この節の原文 · 2018
  • Přínos dr. Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka (zaměřeno na období jeho pobytu v meziválečném Německu) - Jošimi Ogawa, Jokohamská národní univerzita

dokument v českém překladu původní dokument v japonštině

  • Džódošú Šimbun (Noviny školy Čisté země) 10. září 1977, č. 127, str. 4., naskenovaný článek, dokument v japonštině

Překlad článku:

Vědecká práce o buddhistické filozofii. Návrat do vlasti.

Literární pozůstalost učitele Džun’jú Kitajamy, jenž zemřel v cizině Naše škola měla již odedávna systém zahraničních stáží. Bylo zvykem vyslat několik lidí na zahraniční studium, aby se z nich stali vynikající mniši, predevším tací, jenž by se dali na vědeckou dráhu. Jedním z nich byl i Džun’jú Kitajama, žák z chrámu Kjónendži ve městě Jaizu, prefektura Šizuoka. V roce 1924 absolvoval univerzitu Taišó a hned poté odcestoval na stáž do Německa.

Usadil se na univerzitě v Marburgu, kde se zaníceně věnoval studiu buddhistické filozofie, která se šířila do Evropy. Studium završil doktorátem z filozofie, stal se z něj i univerzitní profesor. Kvůli probíhající válce však odjel do Československa, kde vyučoval na pražské univerzite. Kvůli komunismu v Československu mu byl však znemožnen návrat do vlasti, onemocněl a v roce 1962 zemřel ve věku 58 let.

Jeho mladší bratr, Hiroaki Kitajama, představený mnich z chrámu Kjónendži, se doslechl o bratrově nemoci, vyřídil náročné formality a vydal se do Československa. Bratrovy ostatky odvezl do Japonska, při té príležitosti však obdržel informaci, že vědecká práce, kterou Džun’jú psal, je v Německu. V květnu se opět sám vydal do Německa. Byl velmi dojat a rozradostněn, když se dozvěděl, že toto dílo pečlivě opatrovala Džun’júova bývalá sekretářka. Dílo odvezl do Japonska.

Toto vědecké dílo je zaměřeno na buddhistickou filozofii, je však napsáno německy. A co víc, je tak složité, že mu nerozumí ani nikdo ze současných německých specialistů na buddhismus. Avšak Hiroaki chce dílo, jež je výsledkem bratrova výzkumu, vydat za každou cenu. Je to, mimochodem, velmi rozsáhlé dílo, téměř tisíc stran strojopisu, z čehož je zcela zřejmé úsilí, s jakým Džun’jú během celého svého života v zahraničí studoval.

Zřejmě můžeme prohlásit, že Džun’jú byl výjímečný učenec, který zasvětil celý svůj život studiu v zahraničí.

  • Džódošú Šimbun (Noviny školy Čisté země) z 1. března 1985, č.217 str. 10

Článek o vztyčení Pomníku filozofů u svatyně Kjónendži v Jaizu, jako vzpomínka na Kitajamu Džunjúa

  • Das Japaninstitut in Berlin (1925-1945) Bemerkungen zu seiner Struktur und Tätigkeit, autor: Ebehard Frise dokument v němčině , naskenovaný článek, 16 stran, velikost 12.5 MB

Článek se částečně věnuje Kitajamovi, jenž byl v rozmezí let 1936-1944 ředitelem Japan Institutu v Berlíně. Celkově se článěk věnuje struktuře a činnosti tohoto institutu v letech 1925-1945.

  • Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav hospodářských a sociálních dějin, RIGORÓZNÍ PRÁCE, Mgr. Tomáš Gecko Československo-japonské hospodářské vztahy mezi světovými válkami (institucionální zázemí, zahraniční obchod, transfer technologií a vstupní bariéry) Czechoslovak-Japanese economic relations between the world wars (institutional background, foreign trade, technology transfer and entry barriers), strana 184

Zřejmě v důsledku spojeneckých vazeb Německa na Japonsko se těšila podpoře oficiálních míst a prošla v průběhu druhé světové války dynamickým rozvojem. Roku 1944 dokonce vznikl na Německé univerzitě samostatný vědní obor Východoasijská studia (Ostasienkunde) pod vedením honorárního profesora Džunjúa Kitajamy (北山 淳友, 1902-1963). Zatímco se Kitajama soustředil na japonské myšlení, kulturu a filozofii, CoudenhoveKalergi seznamoval posluchače s jazykem a zajišťoval metodologické ukotvení oboru.

Postupně došlo k otevření celé řady nových přednášek – Japonsko, země, lid a kultura, Zahraniční politika Japonska od roku 1854 do současnosti, Úvod do dějin a kultury Japonska, Dvacáté století na Východě a Západě, dále Lao-c' a Nietzsche, Nebytí a šestý smysl jako zásadní otázky východoasijské spirituality, Japonský duch či Úvahy o východoasijském umění.

(Zdroj: Archiv Univerzity Karlovy, fond Německá univerzita v Praze, Odrnung der Vorlesungen an der deutscher Universität in Prag; Tamtéž, Deutsche Karls-Universität in Prag. Vorlesungen.)

Přestože se japonské vědy v Československu konstituovaly po zrušení Německé univerzity v roce 1945 na zcela odlišném základu, kontinuita s předcházejícím obdobím přetrvala. Mezi průkopníky japonských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se nacházeli lidé spojení buď s Gerolfem Coudenhove-Kalergim a Japonským sdružením (Jaroslav Průšek, Vlasta Hilská) nebo Německou univerzitou v Praze, respektive vedoucím tamních Východoasijských studií Džunjúem Kitajamou (Miroslav Novák, 1924-1982).

(zdroj: Ke konstituování japonských studií na FF UK viz Zdeňka Švarcová, Japanese Studies at Charles University, Archív orientální 66, 1998, č. 1, s. 31-32. Miroslav Novák vystudoval po druhé světové válce sinologii a japonská studia, jeden ze zakladatelů časopisu Nový Orient. Profesně působil na Univerzitě Karlově, v roce 1968 se spolupodílel na založení Československo-japonské společnosti. Zkoumal zvláštnosti kulturní a jazykové formy japonského jazyka. J.

Filipský (red.), Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, s. 355-357.)

  • Několik zmínek pana Karla Fialy - český japanolog, lingvista a filolog, vysokoškolský pedagog a překladatel z japonštiny.

článek K výročí zalození Československo-japonské společnosti - jpg v češtině

Článek se věnuje historii československé japanologie a je v něm zmíněn vliv pana Kitajamy na vývoj japanologie v Československu

KDO BYL KDO - informace k japanologovi Miroslavu Novákovi

"Ve válečném období navštěvoval semináře prof. J. Průška ve škole Orientálních jazyků, tehdy při Orientálním ústavu v Praze. Kursy, do nichž docházel i po válce, mu byly uznány jako součást vysokoškolského studia. Od roku 1946 studoval na Filozofické fakultě UK sinologii a v roce 1947 se zde zapsal i na nově založenou japanologii. Na jeho odborný vývoj měl značný vliv i prof.

Džunjú Kitajama, který se do Československa dostal původně nedobrovolně - jako válečný zajatec - ale s českým prostředím se záhy sžil a významně přispěl k poznání japonštiny a japonské kultury u nás, jež obohatil o syntézu buddhistických myšlenek a německé existencialistické filozofie svých učitelů Husserla a Heideggera. Značnou část Novákových unikátních znalostí a metodologie je však nutno připsat samostatnému studiu, jež lze sledovat zpět až do doby manuální práce za totálního nasazení.

Studium ukončil obhájením doktorské práce Eufonie v haiku a r. 1952 mu byl udělen titul PhDr."

"Na počátku let 30.let 20.století, byly vztahy mezi Frankfurtem a Japonskem velmi těsné až tak, že město potřebovalo japonského redaktora/jazykového korektora. Profesor Kitayama Džunjú následně založil malý japonský institut Kjo-šicu. S podporou zúčastněných podnikatelů se s tímto obrátil na "místní skupinu", která se brzy podepsala k pozváním "Německo-Japonské Společnosti". V roce 1951 byl založen Německo-Japonský spolek (DJG) Frankfurt nad Mohanem v jeho nynější podobě."

Günther Haasch (Hrsg.): Die Deutsch-Japanischen Gesellschaften von 1888-1996, Berlin 1996, ISBN 3891661924

Anfang der 1930‘er Jahre hatte sich das Japan-Interesse in Frankfurt so weit verfestigt, dass mit Prof. Kitayama Junji bereits ein Lektor für Japanisch in Frankfurt wirkte und im Jahr 1934 ein Japaninstitut en miniature (ein sog. kyô-shitsu) aufbaute. Daraus entwickelte sich mit Hilfe der interessierten Industrie eine „Ortsgruppe“ in Frankfurt, die seinerzeit schon Einladungen mit „Deutsch-Japanische Gesellschaft“ zeichnete.

Ab Mai 1935 traf sich einmal im Monat ein Kreis von etwa zwanzig Japan-Interessierten in einem Frankfurter Restaurant.

"Během let 1941-1944 byl podporován Džunjúem KITAJAMOU který se specializoval na oblast východoasijských studií. KITAJAMA byl buddhistický mnich, který udělal svůj doktorát v Heidelbergu u KARL JASPERSe, a učil Srovnávací náboženství v Marburgu jako čestný profesor."

německy

Die Bewegung: Zeitung d. dt. Studenten, Seite: 120, 11.1943

"Deutsch-japanischer Abend

Im Rahmen der politischen Erziehungsarbeit, wie sie im Laufe der Semester in den Kameradschaften des NSD.-Studentenbundes gepflegt wird, sprach auf Einladung der Kameradschaft „Carl Peters" (Wirtschaftshochschule Berlin) der Leiter des Japan-Instituts Berlin und ordentl. Professor an der Universität Marburg Junyu Kitayama vor einem kleinen Kreis geladener Gäste über das Thema „Der heutige Stand der japanischen Kultur".

Prof. Kitayama ließi mit wohlklingender Akzentuierung der deutschen Sprache das lebendige Bild japanischer Geisteshaltung und japanischen Wesens vor einen Zuhörern erstehen, das diesen nun* selten in solcher Eindringlichkeit und Klarheit dargeboten werden dürfte.

In dem ersten Teil des Vortrages -wurde an Hand statistischer ' Unterlagen der heutige Stand des japanischen Bildungswesens in all seinen Teilgebieten aufgezeigt, wobei besonders die Zahlen über die Höhe der japanischen Buchproduktion und die Rangfolge der gekauften Bücher überraschten. An der Spitze aller literarischen Zweige steht die Produktion und der Verkauf von Büchern über Erziehungsfragen.

Das Erziehungsproblem spielt im Leben der Japaner eine sehr große Rolle, wie Professor Kitayama im zweiten Teil seiner Ausführungen erklärte, denn die Hinführung des Japaners zum ethisch und moralisch vollkommenen Menschen ist die wesentlichste Forderung , die die japanische Tradition und Geistesanschauung den jeweils lebenden Generationen aufträgt.

Die Worte Prof. Kitayamas hinterließen bei allen Zuhörern einen nachhaltigen Eindruck, wie dies in dem anschließenden zwanglosen Beisammensein nochmals zum Ausdruck kam.

— Helhz-Peter Gosse"

  • Die Stuttgarter Illustrierte besucht in Deutschland lebende Japaner. VII. Die Lebensaufgabe Professor Yunyu Kitayamas, Stuttgarter Illustrierte. Stadt der Auslandsdeutschen, Nr. 13 (1. April 1942), 187.

německy

  • Moderní buddhismus číslo 5 (25.3.1998) článek 現象学―北山淳友「仏教の形而上学」を中心に

『近代仏教』第5号、1998年3月25日発行 司馬春英 「唯識思想と現象学―北山淳友「仏教の形而上学」を中心に―

německy

*Kitayama, Junyu, Prof. Dr., Philosoph, 1936-1944 japanischer Assistent am Japaninstitut und Stellvertretender Leiter, 1944-1945 Ordinarius und Direktor des Ostasieninstituts der Karls-Universität Prag

Článek na blogu o panu Kitajamovi

20130925

忘れられた仏教哲学者

北山淳友という方をご存知でしょうか?ネットを検索しても、Wikipediaに記載もなく、現代では知る人ぞ知るという感じの、いわば忘れられた仏教哲学者です。

1902年に静岡県内の浄土宗のお寺に生まれ、宗教大学(大正大学)で望月信亨、荻原雲来に学び、1924年の卒業後、ドイツ・フライブルク大学に留学して、フッサールの下で哲学を、エルンスト・ロイマンの下で印度学・梵文学を学びます。1927年にはハイデルベルク大学に移り、ヤスパースの下、1930年に『仏教と形而上学』*1としてまとめられる博士論文を出します。その中には、梵文・唯識二十論の独訳(ドイツ語での初訳)が含まれていて、それが彼の名をドイツに知らしめることになるのです。その翻訳の書評が、権威ある“Kant-Studien”という雑誌に掲載されます*2。時代的には、リッケルト、ハイデッガー、ヤスパース…と重なりますから、彼らもその独訳を読んだでしょうし、ドイツ哲学界に唯識思想が紹介されたのは彼の功績によるものなのです。ヤスパースは、後に(1957年)『偉大なる哲学者たち』(『Die Grossen Philosophen』)という大作を出しますが、ヤスパースに仏教を紹介し、世界哲学史の構想を抱かせたのは北山の影響だったようです。

考えてみれば、シルヴァン・レヴィによって、ネパールで発見された『二十論』の梵文写本は、1925年に校訂テキストが刊行され、1932年にレヴィ自身による仏訳が出ますが、北山は1930年に博士論文を出していますから、レヴィの仏訳が出る前に独訳していたことになります。彼の後に、『二十論』を独訳するFrauwallnerも(当然)北山訳は見ていて、『Die Philosophie des Buddhismus』(初版:1956年)巻末のBibliographieに記載しています。その辺の書誌情報についてはこちらを参照ください。

で、その『二十論』の独訳ですが、私自身、本文を見てないので何ともいえませんが、伝聞情報によれば、ハイデッガーの“Dasein(現存在)”など、当時のドイツ哲学の用語を使った、かなり独特な“哲学書”になっているようです。いわば、現象学、実存哲学、解釈学が興っていた当時のドイツ思想界の潮流の中で解釈された唯識思想だといえるのかもしれません。実証的な文献学という方法も当然知っていた彼が、どのような意図で、そうした哲学的な叙述をしたのか?伝統的な教学とのズレはどんな意味をもっているのか?いろいろと気になります。彼自身の著作が出まわっていない現状では、何ともしがたい感じですので、早く復刊、和訳されることを望みます。彼の著作はすべてドイツ語ですが、1冊だけ邦訳されています。

この中には、藤本浄彦先生による「北山淳友論 : 孤高の仏教哲学者 北山淳友(マールブルク時代を中心に)」と峰島旭雄先生の「現代の比較思想家 北山淳友」という論考が掲載されてます。

あとは、こちらの中には「北山淳友の阿頼耶識論」があり、参考になります。というか、これを見て、今ここを書いてます…(^^;現象学と唯識ということで、この本自体は難易度が高く、私は全然読み切れてませんが…。

他には、チェコで柔道の指導者をした関係で、そっち方面では知名度が高いようで、Wikipediaのチェコ語版は詳細な記述がありますし、こんなサイトも見つけました。渡独以来一度も日本に戻ることなく、異国の地で目覚ましい活躍をされた仏教哲学者の名はもっと知られるべきだと思うのですが、いかがでしょうか。

*1:現題は“Metaphysik des Buddhismus: Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule”で、1934年にKohlhammer社から出版されます。

*2:Kant-Studien Band40.Jahrgang,1935

Článek se zabývá osudy japonských lidí, kteří působili v Německu během 2. světové války a zastihnul je v Evropě konec války, níže je část věnovaná panu Kitajamovi

3 北山淳友

北山は1924年、浄土宗より留学生としてドイツに派遣された。彼はドイツにおいて、仏教哲学さらにはインド学などを研究、1929年にハイデルベルク大学より博士号を取得する。

その後の北山は、ドイツの数カ所の地方大学にて教鞭をとった後、1936年にJapan-Institute-Berlin(ベルリン日本研究所) における副主事就任のためベルリンへと移っている。

1942年から43年にかけてはベルリン大学等で、日本精神を訴え、ナチスに共感する大島大使とも緊密な関係であったという。

1944年にはプラハに移り、日本総領事館内東亜研究所所長を務めるが、同年11月のドイツ邦人隣組リストには北山の名前があり、住所はベルリン東方50キロのFuerstenwaldeとなっている。ベルリン近郊にも避難用住居も残していたようだ。

ウィーン総領事館の報告書では、北山はドイツ敗戦時「同地(プラハ)極東協会にて日本語の教授をしている。」とある。北山もソ連軍軍の迫る中で出されたベルリンへの引き揚げ勧告にも従わなかったようだが、その主たる理由は不明である。

そのままプラハで終戦を迎えるが、戦後の政変の為、強制収容される。1年間労働に服し、1946年に解放される。そして柔道教師、日本語教師を務めたという。環境に馴染めなかったのであろう。共産国となったチェコスロバキアからの脱出を図るが遂げられず、身辺の警戒が厳重になった。1961年病を得て、プラハ郊外の病院に入院、1962年に客死する。

(主に「日本語講師北山淳友の事績.」小川誉子美.より)

先の奥山総領事の記録によると、ウィーン管区には他に以下のような邦人がいてそのまま残留したようだ。

ミュンヘン:江森清次郎妻(但しドイツ人)、本間節子(江森の妻が先夫本間氏との間に設けた子供)

グラーツ:井口未亡人

彼女らは日本人と結婚し死別するものの、そのまま日本国籍を持つドイツ人であろう。

O Kitajamově přednášce na konferenci Světové zdravotnické organizace na téma "Volný čas a odpočinek" (Freizeit and Erholung) za Japonsko - červenec 1936 v Hamburku v Německu (před začátkem OK v Berlíně)

に従事し、三五年に博士号を取得、三六年までフランクフルト大学で日 本語・日本文化(とくに日本仏教)の講師をつとめていた。外務省の文 書によると、「同人の講義は日本精神の宣揚を主眼とし、熱心なる聴講 者十数名あるのみならず、同人が時折行う日本に関する時事問題の講演 も相当興味をもって迎えられ、相当の成績を挙げて」おり、「本邦国際 文化事業達成上効果顕著」であった。このため、北山は外務省から国際 文化事業費の助成を受けており、日本大使館を通じて毎月補助金を支給 されていた。三〇年代半ば以降、彼はドイツ各地で頻繁に日本文化に関 する講演を行うが、その活動が外務省に注目され、世界厚生会議への派 遣に結びついたものと考えられる。  北山が会議で行った三回の報告は、「日本における余暇と休養の問 題」、「日本女性と余暇」、「日本の学校制度」という題目であったが、こ のうち総会で行われた最初の報告が内容的に最も重要である。この報告 のなかで、北山は「喜びを通じての力」というモットーに表現された 労働と余暇の理念に理解を示しつつも、日本人にはその民族的特性と 二〇〇〇年の伝統によって培われた独自の見解があると指摘する。「生 活の享受」という個人主義的な観念は、家族を核とする日本人の生活に はなじまず、日本ではむしろ「かせぐに追いつく貧乏なし」という見解 が支配的で、余暇と休養も「創造的な休息」にすぎない。日本の祝祭日 を規定しているのは古来から伝わる陰暦で、宗教的・国家的な意味を 帯びている。北山は正月、花見、盆などの例を紹介しながら、これらの 祝祭が個々人によってではなく、つねに共同体によって祝われているこ とを強調する。日本人にとって仕事は個々人の生活のためにあるのでは なく、「天皇と国家への奉仕」という崇高な意味をもっており、祝祭も また個々人ではなく、家族全員、ひいては国民全員で祝うべき喜びであ る。日本人は仕事の後に家族と過ごすのが普通であり、家族と離れて暮 らす場合でも、職場共同体が家族の役割をはたしている。そこには古来 の家族精神が息づいており、これがマルクス主義の破壊的な影響にもか かわらず、日本人の生活を規定している。それゆえ、資本主義の諸問題 もまた日本にふさわしい仕方で解決されるべきであるとして、北山は次 のように結論づける。 「労働は祝祭日に礼拝的に祝われ、それによって労働からの休養 を確保すると同時に、伝統的な国家を独自の法則を保つ有機体と して、現代の技術・経済の文明的な影響に抗して世界経済・文化 の営みのなかで存続・繁栄させるものでなくてはならない」。  宗教的伝統を重んじる仏教哲学者らしい内容だが、国際会議での報告 という性格を考えると、北山がドイツの模範的な役割をほとんど認めて おらず、むしろ多文化主義に近い立場から日本独自の余暇のあり方を提

  • Kitajama, byl zřejmě velmi nápomocen při vzniku filmu Nippon – das Land der aufgehenden Sonne (1942 od Gerhard Niederstraß ) zmínka o poděkování z Illustrierter Film-Kurier

Zdroj: http://de.metapedia.org/wiki/Nippon_%E2%80%93_das_Land_der_aufgehenden_Sonne

"Von all dem erzählt dieser Film, den Gerhard Niederstraß und Marion Halvoraen unter Professor Kytayamas Hilfe sorgsam betreuten und der im Herzen der Freunde ein dankbares Echo fand."

Kitayama Junyū’s Role

In the midst of the heightened interest in Germany concerning Japan’s allegedly male-oriented heroic faith, it is not surprising that German-speaking, Japanese Buddhist priests had a role to play. The role played by Pure Land priest Kitayama Junyū (1902–1962) is particularly notable. One need only look at the title of one of his books, Heroisches Ethos. Das Heldische in Japan (Heroic Ethos.

The Heroic in Japan) to recognize the contribution he made toward the transformation of Japanese religion into a martial faith.

As is typically the case in the modern Japanese priesthood, Kitayama was the son of a Pure Land priest who, following his undergraduate study of Buddhism in Japan, was sent to pursue his graduate studies in Germany by order of the Pure Land sect in 1924. This eventually led him to the University of Heidelberg, where he wrote his doctoral thesis on the metaphysics of Mahāyāna Buddhism under the famous philosopher Karl Jaspers in 1931.

Kitayama’s commitment was not simply to the Mahāyāna school in general but to its Japanese manifestations in particular. Like so many of his fellow Buddhists in Japan, Kitayama claimed that Japanese Mahāyāna constituted “the final stage and fulfillment of Buddhist religiosity.”18

Although Kitayama was active in both Japanese and religious studies, his influence was greatest in the field of intercultural exchange. In 1926 he accepted the role of deputy to the Japanese director of the Berlin Japan-Institut, which had been established to foster both cultural and academic mutual understanding and cooperation between Germany and Japan.

Characterized as “a warm and upright friend of National Socialism” in an article by Kubota Hiroshi, Kitayama’s reward for his support of the Nazis was appointment as director of the Department of Japanese Studies at the German-speaking Karls-Universität in Prague in 1944.19

The year 1944 also marked the publication of Kitayama’s Heroisches Ethos. Das Heldische in Japan. In this book we encounter a major difficulty Kitayama faced in his efforts to promote Japanese Buddhism to his German readers. This difficulty stemmed from his affiliation with the Pure Land sect of Japanese Buddhism rather than Zen. Kitayama explained:

As a result of the fact that D.T. Suzuki published his works on Zen in English, followed by translations into other languages, the general impression in Europe is that the Zen sect is the only Buddhist school of thought to have played a role in Japanese intellectual history. This is because Suzuki devoted his works exclusively to the Zen sect of which he is a priest. Few significant works have been published about the other sects.

Hence, no one in Europe has access to other or better materials on Japanese Buddhism than the writings of D. T. Suzuki.20

On the one hand, Kitayama’s remarks about D.T. Suzuki alert us to the importance of Suzuki’s role in Nazi Germany, a more detailed description of which follows below. As for Kitayama, he felt it was important to point out that the heroic nature of Japanese Buddhism was not just a product of Zen but sprang from the very nature of Japanese Buddhism. He wrote:

The heroic spirit of Japan comes from the union of individual Buddhism with state Buddhism. Japanese Buddhism seeks the ideal human existence not only in the past and future, but finds it in the present at the place where the eternal is united with the transitory…. For this reason, it was possible to combine Buddhism with the thinking of the Japanese government. Therefore, in Japan there were patriots in priestly robes, priests as great patriotic figures, and heroes as followers of Buddhism.21

Kitayama, like German enthusiasts for Japanese Buddhism, was faced with the further challenge of explaining the relationship of Buddhism to the indigenous Shintō faith. This was a far more important topic than might appear, since it mirrored a parallel struggle in Nazi ranks between an acceptance of Christianity despite its Jewish roots and an embrace of a putative pre-Christian “pure” Germanic (or Aryan) religious faith.

Nazi leaders held contrasting views concerning Christianity’s acceptability. On the one hand, there were figures like Heinrich Himmler and Adolf Hitler himself, powerful though relatively few in number, who rejected all forms of Jewishtainted Christianity. In particular, Himmler saw it as his task to restore, or if necessary create, a truly pre-Christian Germanic or Aryan faith.

There were, however, far more Nazi leaders like Alfred Rosenberg, one of the principal ideologues of the Nazi party and editor of the chief Nazi paper Völkischer Beobachter. Rosenberg and his cohorts considered such German figures as Martin Luther and Meister Eckhart to have been major reformers of Christianity who created an authentically Germanic faith.

Thus, despite its decadent roots in Judaism, the claim was made that Christianity in Germany had, as a result of a struggle lasting many centuries, taken on an authentic Germanic character.22 This latter position was acceptable to the vast majority of Germans, both Catholic and Protestant, who continued to regard themselves as Christians.

Kitayama and many of his German colleagues argued that something similar had occurred in the case of Buddhism: despite the allegedly fatalistic and pessimistic nature of early Indian Buddhism, the subsequent Mahāyāna school had transformed Buddhism into an active faith engaged with the world.

Building on this, Buddhism in Japan had been further transformed into a masculine, heroic faith that initially sustained the warrior class, thereby serving as the spiritual basis for Japan’s modern soldiers, who pledged loyalty unto death to the emperor and country.

Chapter Three of Kitayama’s book was entitled “The Japanese Sword as a Symbol of the Heroic Spirit.” In it Kitayama united Shintō mythology with Buddhism into an organic whole via the history and function of the samurai sword:

Early in Japan’s mythological era the measure of a sword lay in its ethical and religious significance. One of the jewels that the Sun Goddess, ancestress of the Imperial Family, sent her grandson was a sword, symbol of his regency and granted for the purpose of defending justice.

For this reason, the sword later became recognized within Buddhism as “The Sword of Demon Conquest”. Accordingly, the sword must not be used as a murder weapon, but only as a weapon to combat evil and injustice.23

Kitayama went on to identify the unity of Buddhism, particularly Zen, and the sword as a major characteristic of Japan’s medieval feudal lords and samurai. Kitayama, like Suzuki, focused on the teachings the 17th century Zen master Takuan (1573 – 1645) gave to his samurai disciples. These teachings demonstrated, Kitayama claimed, that “through the art of swordsmanship, one can reach that state of consciousness known as enlightenment or release (Erlösung) in Buddhism.”24

And finally, in what must have resonated deeply to Nazi ears, Kitayama ended this chapter as follows:

Swordsmanship training in preparation for death is the Alpha and Omega of the Japanese hero spirit…. One is no longer the bearer of life but of death, standing above life and everything that happens in life, able to freely, undeterred and courageously master whatever takes place. Therefore, the Japanese heroic spirit is decisive to finding the right place to die.25

One is left to wonder whether Kitayama himself was able “to courageously master whatever takes place”, in that at the end of the war he was interned as a proGerman collaborator by the Soviet Union. Following his release, Kitayama became a teacher of Japanese and judo but would never see his homeland again, for the Czechoslovakian government refused to approve his repatriation to Japan. Kitayama was thus forced to stay in Prague until his death in 1962.

18

Quoted in Kubota, “Strategies in Representing ‘Japanese Religion’ during the National Socialist

Period: The Cases of Kitayama Junyū and Wilhelm Gundert,” p. 623.

19

Ibid., p. 618.

Kitayama, Heroisches Ethos. Das Heldische in Japan (Heroic Ethos. The Heroic in Japan), p 62.

21

Ibid., pp. 68-70.

22

For further details of this little known but critical split in Nazi ‘religiosity,’ see Baier, “The Formation and Principles of Count Dürckheim’s Nazi Worldview and his interpretation of Japanese

Spirit and Zen.” Available on the Web at: http://japanfocus.org/-Karl-Baier/4041 (accessed 3 July

2014).

23

Kitayama, Heroisches Ethos. Das Heldische in Japan (Heroic Ethos. The Heroic in Japan), p. 88.

24

page 109

25

page 119

著作の詳細

遺稿論集の書誌情報の訂正(1985年)

『東と西永遠の道:仏教哲学・比較哲学論集』(Higashi to nishi eien no michi)。東京:北樹出版、1985年3月。北山淳友著、峰島旭雄(Mineshima Hideo)監訳。峰島は原著の共著者ではなく、翻訳を監修した人物である。NDLは460, 18頁と記録し、367~374頁に年譜と著書論文一覧があることを明記する。この部分の本文を閲覧済みとするものではない。

NDL · 000001740021 · NDL · PID 12223345

北斎の版画と北山淳友の詩

富士を描いた10点の図版と北山淳友の詩的文章。ドイツ語本文とチェコ語・英語訳はPetr Březinaから提供された。この選集は、既存の書籍紹介と北山の序文についての説明を補うものである。

10点の図版と詩をすべて読む · 書籍の項目へ戻る

現北山純州の主業は、1985年(昭和60年)〜23年(昭和60年)に亡くなった後、北山が亡くなりました。 彼の人生で出版された作品のうち、西の作品 - östliche Begegnung:Japans Kultur und Tradition and Heroisches ethosは不可欠と見なされるかもしれません。 また、北山のより小型で著名な短編作品が日本Kulturserie版に掲載されました。 多数の記事の作者でもありました。

各版の価格と在庫は、取扱店で確認する必要がある。

東からニシイへ の mici: Bukkjó tecugaku, hikaku tecugaku ronshu

東と西 永遠の道 仏教哲学・比較哲学論集

『東と西永遠の道』:仏教哲学・比較哲学の論文集。

日本語訳の監訳:峰島旭雄(Mineshima Hideo)。

出版社: 北樹出版 Kitaki shuppan

日本語

1985年3月発行

ページ数

ISBN 978-4-89384-450-7

価格 6300円

説明: 私はこの出版物を持っていません, そのレビュー - できるだけ早く完了します

West - östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition

東アジア・西会議:日本文化と伝統

出版社: W. de Gruyter, Berlin

ドイツ語

発行 1941年/第1版 1941年/第2版 1942年/第3版 1954年/第4版

ページ数: 252

ISBN: 978-3-11-141291-7 (1942), 978-3-11-084424-5 (1954)

内容:

目次:

西洋と東... 1 2 3

東アジア文化の精神的基盤。 11月11日

中国語と日本語の精神性... 2017年12月29日

日本精神と伝統。... 51 件

日本の歴史と文化... 63,00z3

日本の文化的仕事のキャラクターの評価。... 91 の

ディーラーの日本文化の伝統として「チェスタ」(Do)...。 117の

詩の道(ハイクド)。... 133の

空間は絵画のオブジェクトとして... 155の

ドイツのロマン主義と東アジアの詩。... 171円

仏、真理、世界。 195年(昭和27年)

宗教的な世界と日本のパイティ... 209の

クロノロジー... 251 の

本書からの通路:

Der Weg des Tees(チアド)

「お茶の会」は、日本人のあらゆる精神を象徴する最後の道の一つです。また、日本のスピリチュアルさの深さの象徴の現実も示しています。 ティーパスでは、東アジアの知的歴史を4千年ぶりに完成し、抽象的なものから解放され、ロゴシステムから離れた芸術の生きた作品のように昇華しているようです。

Tea-Wayの不快な尊厳から、すべての神聖な祝祭とカルト・シャイン・フェードまで、ティー・ウェイ・スピリットの深さは、すべての哲学が消える前に、ティー・ワイ・ソウルのすべての詩人や音楽の沈黙の前に消えます。

茶室にバーロックのファサードのような見た目は素晴らしく、言葉や調音が混じり合っていて、ティーアクションの横にある市場の泣き声のように聞こえます。

ティーパスの光は、コスモス呼吸を保ちながら、最も高い場所で静かに輝く日差しです。 最深夜中のお茶の練習の静けさは、生活と死者の違いが見えない。 しかし、茶道の実行では、両方とも存在します。 人生と死を超えて、歴史と運命の背後にある、すべての通過の地面に、茶知識の生活の流れを流れます。

ティーウェイは、人生の貪欲の目の前に死を明らかにした。 日常生活の強烈さを上回る。 いわゆる創造精神の前に、彼はあまりにもサイレントにとどまります。

勤勉さと精神で目に見える成功を収めず、今や永続的な仕事は達成されていません。 ティーアクションは、熱意や宣言の共鳴なしに始まります。それは単調で無彩色になり、ホストによってすべてのオブジェクトのクリアを見ることができる招待者の遠い挨拶で終了します。 部屋に残らないもの - 茶室の空想だけ - 最初と同じように、端は起こります。

静電の上昇、景色を通る侵入無しのclimaxがありません。 白雲の連鎖が澄んだ空に動くので、湯沸かし器から蒸すと空間が上がります。

お食事の神様のように静かにお越し下さい。 お茶は、ただ醸造された香りが部屋に落ち、感覚を魂に貫通します。

南川のフィールドウォーターはそこにあります - 空よりも青く、

über ihm schwebt eine weiße Möwe ...

mit ihrem Flug schwing メインヘルツ

ゼイト・ウン・エンドロス。

茶道の精神は、外部に達成できない目標を持っていません。 彼のシステムとその実践は、指示を与えるだけ. 特定の期間の実習を受けず、まだ数年またはすべての人生が誓う最後のチャンバーに入る必要があるお茶の行動の学習は、終端につながる唯一のパスです。

また、茶道は実用寿命の使いやすさを知らず、利益と優位性とは独立しています。

他のすべての芸術や倫理的な行動から彼を区別するものは、お茶のカルトマンが彼のオブジェクトとして自分自身を持っていることです。 身体的、精神的なユニットとしての男は、彼の自然の資質に基づいて芸術の働きになります。 人間は、アーティストとして活躍しています。 すべての感覚の昇華、精神的深さの増加、精神的な源の深化はそれがジャーキーだったのでそれで行われます。

しかし、やっていることの感覚ですべての非日常性にもかかわらず、ティー・ウェイは人生と現実から離れたくない。 彼のほとんど神秘的な外観にもかかわらず、彼は任意の意図的な没入の対象ではありません。

ティー・ウェイは、キリスト教や仏教の感覚で僧侶のような世界を認めません。 彼はまた、審美的または暗示的な形態でecstasyを知りません。 人の自己発見の簡単な仕事は、茶道が存在します。 しかし、彼は信じられないほどの過失の中で男の家を探しません。 神やすべては、その起源 - 確かにそれ自体を見つけるために、彼の助けに来ます。

難しいが、素晴らしいです。お茶のエキスパートは、ステップからステップまで自分自身を制御します。 鏡のイメージが消え、自分との一体感が確立されるまで、人の二重ゲームが進行します。 五重星の感覚にある二つの魂、星を眺めながら、もうひとつは世界に向かっている。 これ以上の感覚的な騒音および高度無し。

体と心の間の疑わしい矛盾は、調和的な団結として1つの球で廃止されます。 体は精神の恥ずかしいものではなく、人自身が魂だけを刻むので、身体によって禁じられません。 アイデアと現実の分離, 理想と与えられた唯一の真剣であり、心は体からそれ自体を離れる効果的です, 人は自分自身をより感覚に満ちた、孤独な人としてであることに近い感じている場所.

しかし、宗教的な献身でさえも、哲学的または文学的な仕事の読書で、あるいはイメージの解釈で、体なしでは存在し、まだ心です。 ピュアボディよりもピュアなスピリットはありません。 心の極端な増加は、習慣と呼ばれるメカニズムに体をリードします。, または体がアイデアのいくつかの世界の空気で大天使のように浮かび上がる状態に.

人間が自分の全力を失い、身体と心の一体感として自分の実在を離れる。

お茶の世界では、感覚として洗練され、それ自体に没入する自由を得るという点で、身体の存在の漸進的な増加があります。

お湯を沸かす音の中で、お茶そのものの香りで、舌が植物界の即時の味に変身する天然の新鮮さの若いパワーを嗅いでいます。 お茶のコップ、茶缶、お茶の布など、手に入ると、プラスチックキー感覚が鍛えられています。

ニッチで一人でぶらぶら下げる絵画の光景に、部屋の雰囲気の中で焦点として打ち合わせ、ピクトリアの象徴の世界へと導かれます。 茶室と庭の建築は、芸術の全体像ですが、風景や宇宙的な自然に流れます。 茶室は、精神的・感覚的な世界の純粋調和に座っているアートとカルトのサイトを形成するミリューだけではありません。

この純正(be)とサイレント(jiaku)の雰囲気の中で、招待された座は調和(wa)で、敬意を表しています。

会社は対面で神聖なものでした。ゲストとホストが2名、ゲストは3名様から4名様までご堪能ください。5名様から6名様まで、7名様以上または8名様以上のお客様にプレゼントとしておかれます。 2つの神々のように互いに反対に座っている2人の理解の人々間の無声コミュニケーションは、人間の言葉を必要としません、彼らはそこにいる各互いと喜ぶことを理解しています。

ちょうど2平方メートルの下にある狭い茶室は、神々のパンテオンに似ています。すべての人が互いに尊重して個々の栄光を隠し、静かで陽気なコミュニケーションを楽しんでいます。 彼らは、依存症から孤独に一緒に来ていませんが、彼らは彼らの作品やタスクについて1時間話をするように招待されます。

茶屋のサイレント・フェストだけは、隠れているものすべてを映し出す鏡です。

仏教ヴィマルク・ラティ「XX」が仏マ・ジュサーの賢明な弟子を招待したら? 他の32 Bodisattvasの「XX」は、絶対的な真実へのアクセスについて話します。 Vimalak?rti "XX" は、すべての人に同じ質問に対処しました。 一つは、彼の知識に従って答えたし、finitenessとeternityの間の二重主義を克服のスポーク, 外観と本質, 良いと悪, 苦しみや幸福, 私はないと私は、等.

最後に、Ma'jusriは「XX」と言いました: 「私の意見では、すべての反対の団結に入ります。一つは、すべてが無圧で、本質的、重要性、無知であること、したがって、すべての議論から自由である」と明らかにしました。 その後、彼はVymalak?rti "XX"に対処しました。 「今、私たちはすべての意見を伝えました。 あなたはこれで何を意味しますか?」 Vimalak?rti "X" 彼は黙っていませんでした。 その後、マジュスリは「XX」と言いました: 「おそらく、あなたの答えは正しいです。」

言葉ではなく、説明ではなく、それは余剰への真のアクセスです。

沈黙は、恥ずかしいではなく、知識そのものではありません。 すべての東アジアの理想が一緒に流れている最高のステージを構成する。 最初は単語だったが、最後には言葉がない。

Lonely は twilight のパス

mitten im Herbstwald。

Niemand geht ウント bricht

デン・フリーデン・デ・ベンド

(Basha)

この孤独な道はお茶の道みたいです。 レジャーのピークを体現し、夏の輝きを保ちながら暖かさを保ち、来年の冬と死の風邪を感じます。 精神の高い飛行や過酷な感情を逃すことができる、地球の存在の現実です。

思考の大切さと詩の最もポジニアンな作品との深い哲学は、超越の揺れのない深刻さの前にサイレントであり、音楽の高音と芸術の華麗な作品が離れて衰退し、存在の重大さと深さから離れます。

ファンタシーの雲の上に、それを念頭に置いて、感覚球の音と色の布地に逃げるだけでなく、抗議として反論を取るために、体と物質の世界全体で第一次的な団結を維持し、それによって現実との真実を再構成し、経験するためには、「自分自身への行動」としてティー・ウェイを訓練することです。

しかし、一方的に心や感覚を単独で高めることではなく、思考、感情、そして意志などのすべての人間の資質を開くには、永遠の声に立ち向かうためのトランジエンスのリズムとそれとの調和に自分自身をもたらすために、ティー・ウェイの訓練の目標です。

ダイ・スティール・アエイン

ダイスのフェルゼンhinein

Dringen は Stimmen を死にます

der summenden ジカデン。

夏の午後の光る太陽には沈黙があり、すべての鳥や動物はサイレントで、何千年もの間ロックが動き続けています。 豪雨のように、チカダの声が落ちて硬い岩を洗い流します。

生きたものの川そのものの波の中に含まれているような沈黙は、ついに自分自身と世界に向けてお茶の専門家の行動を得られたものです。 世の中と人生は、貴しさが明確で見事によく分かっているので、自分の鏡の中の騒音から心地よい音を聴く。

動きの平和と静けさの中でモビリティを体験するには、それが現れているすべての存在の最高モードであるティー行動です。

夕暮れの月明かりで、轟音の海が輝く

aus der フェルン

zwischen den バウムメン

イム・ガーテン。

茶室の窓から、香りのよいお茶のコップの間に、ティーマスターは月明かりの夜に庭の木間の遠い海を見ます。 月、海と男は、不安定な全体を形成します。自然と精神は素晴らしい絵画の構成を形成します。 起源と未来、矛盾について、世界のみ - これ以上の何もない。

そのような瞬間、神は男に即座に呼吸し、ここでお茶のカルトの宇宙的な経験は、そのクライマックスに達します。

Heroisches ethos. Das Heldische in Japan.

ヒロイックエトス。 日本でブラバリー(バリ)。

出版社: W. de Gruyter, Berlin

ドイツ語、イタリア語

に公開 1944, Regin-Verlag 2006, サンノカイ 2002 (タイトルの下イタリア版: Lo stile eroico. GiapponeのL'eroismo

ページ数: 161

ISBN: 3111255689, 9783111255682, 978-3-11-163824-9 (1944), 3937129251

内容:

コンテンツ:

導入........................................................................................ 1 2 3

勇敢な精神、人生と死。 日本神話のブラベリー。 日本の歴史にふさわしい

シントイズムと英雄エゾス(仮のキャラクター)。... 7月7日

宗教と勇敢。 日本における勇敢な精神の進化。 ブラベリーとシントイズム。 ディーティーとバレラ。 「戦争と国家の規則」。 決定的な秩序としての忠誠。 セルフリマインダー。 マスターへの忠誠。 テネへのロイヤリティ。

仏教とヴァリアントの精神.................................... 61 の

体験してみると、Unityの心。 仏教と日本の国家。 勇敢な存在と経験の仏教意識. パトリオと勇敢な男のような司祭。 ヴァリアントセルフ - 経験。 日本でのvalorのパターンの理想。

ヴァリアントスピリットの象徴としての剣。.................................... 87 ビデオ

刀剣。 日本刀の価値。 霊的な持ち物として戦う剣。 仏教の解放およびマスターを囲うこと。

平和と日本の危機における悪質な性格。...... 121 の

平和の闘い精神。 ヴァリアントな性格の出現。 パトリオチズムの学校. 勇敢な人々の学校

レクリエーション ...................................................................................................................................................................................................................... 151の

................................................................................................................/........................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................../.................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................. 157の

北山の本「英雄エゾス」から愛称に翻訳されたいくつかの引用符。 ダス・ヘルニスチェ(日本) ツイート

ソース: 値 _ eticke.doc www.jozefmiko.cz

------------------------------------------------------------------

ジュンユ北山 H R D I N S K E T H O S

ETOSのgr。 - 道徳的根拠、道徳的性格

Etologia - 道徳のレッスン

ミエリのフィッティングスピリット。

利用者の適切な教育と制御は、栽培しなければなりません。 左と右に精神的な教育を造る古い習慣です。 両方とも手元で取らなければならない。 しかし、平和でも、混乱は見落とすことはできません。 そのため、BORNE TRAININGにお任せください。 北山、p. 69 人

ゴール:英雄的な性格を形成する。 .. . ファックス: 86-755-335

私たちが念頭に置いている科学的研究では、男性の死への道を説明する作業があります。 この科学は、倫理的な人類学として記述することができます。 その究極の目標は、偉大な性格のシェルターに一人(ボンジン - 平均的な男、戦争 - 毎日の男)を見ることができる人のための方法を開くことです。 .. . 73 の

SURPRISEでしか入手できません。 これは、推論やリスニングによって得ることができません。 これは、堆肥の成功を高めることによってのみ得ることができます。 マスターは、Pupilsが議論できない基本的なラインのみを示しています。 世の中の真のマスタリーが貴重である理由です。 .. . 73 の

多くの学者は、過去の物事を迷路に行くことを学びます, そして、彼らは世界の前に鼓動したいです. または、すべての種類の詩や、最も必要なと思われるファイルでメッセージングしています。 彼らが勉強を呼びかけるものです。 人間が絶え間ないスタジオではありません。 .. . 74 の

AVOIDED(governmental)の人間の特徴をもつ知的(target)ではありません。 科学的研究は実際にどういう意味ですか? それは、歴史の変容と人の法律を見るために、賢明で無知の棒で、過去世界のパスを基礎として考慮することを意味します。 リーダーシップを拡大し、自分のスキルを広げ、精神を磨きます。 .. . 74 の

パトリオチズムの学校.

世界PRAXESのSCIENTIFIC STUDIESの教育とファイティングトレーニングおよびシミュレーションは不可解であるべきです。 古道館 s. 74 の

ブックスは、米国のTRUE、Swords、SKIPESのコースをブレースで教えます。 HEARTの目的は、犯罪と決定的なイベントを中止することができます。 真実を言うと、お互いに敬意を持ち、他人を支配することができる。 精神の断層は、しかし、武器によって強化される可能性がある弱点です。 武器の断層は無視され、それは精神によって取り除かれることができます。 北山、p. 74 の

ハルディアン・マンを修学。 ナイトフードの教えは、エシカルな原則に残ります:あなたのマスターのために立ち上がるには、あなたの両親に、そして約 JUSTICEに愛し、JESUSNとGREATERY SRDCAとRESISTANCEのための学校に。 北山、p. 77 人

軽い訓練のbasis。 復活した人の生命は、今日の共同利用で受け継がれることができる。 1日でも十分です。 それは1時間から成ります。 また、1時間でも十分長くなりました。 それは1分から成ります。 1分でも十分長くても大丈夫です。 それは1秒から成ります。 言い換えれば、数千歳と10代の年は1秒で始まり、1日で終わる。 誰がSECUNDAを主張し、すべての日を除外し、すべての時間にコストを削減しました。 北山、p. 77 人

人々のための愛は、すべての美徳の基礎であり、正義はすべての行為の原因です。 男が受診したユダヤ人は、ペールとジャスティースに義務付けられています。 しかし、社内の感度が確保されるとのみ実行できます。

私たちが強烈に気をつけていない場合、我々はトース・ハザードとやり直しするならば、私たちはあなたの容器を変更し、身体にふさわしいことを約束します、私たちはあなたのNATUREを生産します。 北山、p. ツイート

そのような理想を満たすことは、キャラクターの特別な訓練を伴う - 精神的な動きの明確化。 知的財産の動きは、高い目標の出現、義務の妥当性のための理由の単一の特徴的な強さ、きれいな目撃者とPRIMENCYの維持によって結ばれるべきです。 そのような態度は、時間の期間に構築することはできませんが、戦術性は、必ずしも隠された光としてそれ自体で収束に運ばれ、外に自分の教員を表示したくないです。

美的かつ直感的な男性は自分自身を励まし、他の人の前で自分自身を回し、彼の性質が狭くなっているので、世界を平らにします - 心。 北山のそば ツイート

貴族が内側に温まると、人々を助け、問題を保存するために良いと愛をすることができます。 世の中の不幸を目にすると、苦しんでいると感じています。 北山のそば ツイート

このセッションとセッションでのみ、最も特徴的な要件を踏襲するだけでなく、ダーミアン・チャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラチャラがダムやゴーダリーにできないか、パバーシティと緊急事態によって決定または決定されるかにかかわらず。 メング・トゥス、イン。 北山 さん ツイート

ソコフの言葉は、モール・ティーチングのすべてのユニークな機能に魅了され、致命的な概念のあらゆる誤解を招いた解釈上にある人類の1つの高リサから成ります。 トレーニングの場所は、あなたがどこにいてもです。 毎回、毎秒、自分を証明する機会を与えます。 北山 さん 79 人

再送で死亡するのは簡単ですが、落ち着いて死に行くのは簡単ではありません。 北山 さん 79 人

読んでいない人や読む人、行動しては考えない人があります。 北山 さん 2017年8月1日

高いポルトガルの7つの規則:

3。 DESTINED WAYの実行のために正義よりも決定的なものはありません。 作品に刻まれた経験を重ねる スタタス・ベクションは、正義のジムナシウムです。

4。 ウィズダムは、嘘を規定する直接真実性に残ります。 それは言葉の最も恥ずかしい悪役と誇大使です。

5。 5. 人間がライトでロックし、教師としてMUDRCOSすることができたら、それはファシリティではありません! 貴族は、本を読み、友人に感謝する義務の下にあります。

6。 教師や友人は、私たちの能力を改善するために私たちを助けます。 友達を選ぶときに気をつける必要があります。

7。 有害な態度で、独自の決定が休むと実行の硬さに忍耐。

RECEIVED MANのこれらの7規則は、次の3つの文でまとめることができます。

1。 第一線の道路を飾る, 彼はすべての他の人のバシスだ.

2。 友達を喜ばせ、人と正義に恋を浴びましょう。

3。 読書を聞き、光の伝承と手技についてのシンク!

湘南学校内 北山、p. 2017年8月1日

「最も先進的なミッションを持つ男性(WHISPERS)は、BOJAのロードにある1つの学校に会い、誰が悪いのか、そしてバッド・ガワンのために対処しません。 シューン、イン。 : 北山市 83 人

上記は、人や正義の愛を心から楽しんでいる道徳と精神的な個人的な適用に重点を置く必要があります。 法律家、セッション、およびその他すべての大陸の特異的な問題が誰であるか。 これらは、この検査をする時間がありません。 シューン、イン。 : 北山市 83 人

それは、忍耐の内側のセキュリティと誇りを持っている必要があります。それは他の食品を治療し、予知するために準備ができていません。 シューン、イン。 : 北山市 83 人

MAJOR TASKSでは、全ての日と出産のあらゆる権利を保有しています。 北山 さん 83 人

人がGERMAN'Sの心を持っていないとき、自分の能力と知恵がどのように役立つか! 情熱と強烈なことはもちろん、人間自身の魂を非常にゆっくりとこぼすのです。 それは、非常に大きなネガティブではありません。, グレートサイラスではなく、, それは少し感謝しません, 小さな敵や弱い意志も. 難易度が最も高く、小さな快適さと少しの喜びのためのボードの前で、見られない心です。 それは、完全にパワーで、NECESSARYが欲しいと強く、興奮し、泣き通っています。 北山 さん 83 の

盗用し、義務を負うために運送におけるRYTHIERの割り当て, ソリューション教育と観光 EXPENS. すべてが致命的な原則に含まれています:人への愛(陰)と正義(gi)。 人や正義のための愛は、戦いの訓練の質として精神的な教育と正義に与えられます。 北山 さん ファックス: 86-755-335

「この理由から、眠りやウェイク、フィニッシュ、またはお食事の時間でさえ、人類と正義に道を与えてはいけません。」北山 s. ファックス: 86-755-335

文学教育が大好きな人でも、多くの本を読んでいる人でも、精神的に教育された人として見ることができません。 格闘技をマスターする人達は、数千を超えることを巧みに超えていますが、それ自体を盗聴し、殺人は武道のエキスパートと見なすことはできません。 ファイティング・アートのステッカーは、あなたの責任であなたの芸術を費やす必要がありますし、RESTのためにロックアウトすることができます。 北山 さん ファックス: 86-755-335

日本の騎士の全ての儀式は、ペプル(神)とジャスネス(gi)、スピリット教育と観光タクシー(bun-bu)、ロズム(chi)、STATUS(yu)への愛です。 北山 さん ファックス: 86-755-335

戦いの訓練はRELIEF教育の皮です。 兵器は隠され、隠された力であり、その存在も決定的であり、FIGHT以外に影響力があります。 最上階級と最上階級のコースを満喫できます。 北山 さん ファックス: 86-755-335

精神は、人や正義のための愛の感覚で満たされなければなりません。したがって、理由に最大の力と行動への勇気を持つ人々を訓練することによって精神を教育します。 北山 さん ファックス: 86-755-335

普段は変容してしまうことは不可能で、非日常的に組織された人間であり、これらは日本のHRDINO SPIRITの探求です。 そのため、この目的の薄暗と重のパスがあったため、焼けた幽霊が無限大であったため、倫理的な要件が重要だった理由です。 そして、日本の英雄は、常に剣で精神を和らげる理想を築き上げ、GODの戦争でRELIGIOUSを生き延ばすために、そしてMURDERに取り組むための情熱者になるため、最高水準に達した。

この英雄的な理想主義は、日本全国の民族の権力源であり、それは信じられないほどの可能性があり、日常的にも、そして状態と個人的な生活の中で最も高い瞬間にそれ自体が実証されています。 北山 さん 87 ビデオ

著者は、自分自身がこの小さな仕事をすることができます, この戦争のすべての犠牲が無駄ではないことを望む他の夜に作成された多くの人が、, そして、より高い評議会と人類の祭壇の上に将来への道を示す. 北山 さん 87 ビデオ

頭の上には神聖な女神の主人公の天であることを彼は知っています。 世界中の誰もが幸せになれる、そして1つで始まる。 北山 さん 87 ビデオ

そして、魂は、常に精神に創造的なリソースを意味し、永遠のサイクルの車輪の間に重大な負傷を負い、日常の因果性と無限にエスカレーションされた自尊心の間を回しました。 北山 さん 87 ビデオ

「モーラル」という経験から「クリティカル・ディーズ」のスタディ・ライトに、クォンティ・マイン、エクセンシャル・マン、クエンジルのメタル・フォースに刻まれた「モーラル」と、ヒス・グロースのクオリティー・バシスを持つインターナル・マンであるザンコルト・ザニコールが特徴的です。 北山 さん 87 ビデオ

道教のない精神、エゾなしの行動 - 私たちの世紀のこの認識... 北山 さん 87 ビデオ

Pátos(gr.) enthusiasm - 会話または書かれたスピーチのテイクオフマナー

NELLE SPIRITとIDEALは、ゲーム内のすべてのPEOPLEをカットするので。 そこで、世界が世界の外道復活の前に立ち向かっているのは、人の内なる規制です。 放射線の適応 - プロセス - 家業の機会 - ソリューションのバシをフィックスアウトし、ホイッチは1人でのみブレイクすることができ、何世紀にもわたって、純粋に精神的および材料の優位性のために再び崩壊し、それよりもはるかに大きい災害。 北山 さん 電話番号: 86-755-88888

あらゆる方法で、そしてどこでも持続し、貫通することができる精神的な力の大きさと強さは、人間の物質をまったく反映する行動です。

しかし、これは人間の基本的な自己変化を意味します:ミルクライフの残骸および残された皮脂質によってSELF-ENVELOPED SEBECTICITYそしてOLD。 ホルダニアン・ベッツェルで新しい男だけを作ることができる。 北山、p. 電話番号: 86-755-88888

世界を成功させたいという想いを、MRAVN ROADと共に見ましょう。 しかし、わたしたちが逃げ出したままなら、彼女自身を追っていきましょう! 北山、p. 電話番号: 86-755-88888

わたしたちは、神によって捧げられず、また、その強烈な力であれ、貧しい人、そして必要性によっても、彼の力を奪うことができない偉大な人を呼びます。

北山、p. 電話番号: 86-755-88888

------------------------------------------------------------------

著書『英雄のエトス』から語るエピログ・ヴァーチャティム - německy / Kitayamas afterword from book Heroishes Ethos

Metaphysik des Buddhismus : Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule.

ユニバーサット・チュービングン、H.のオリエンタル・セミナーの論文出版 7。 シュトゥットガルト

出版社: Stuttgart Kohlhamer

ドイツ語

Vydáno 1934 Stuttgart Kolhamer, 1974, 1976, 1983年 [サンフランシスコ] : 中国材料センター

ページ数: 268

ISBN: 0896444627 9780896444621

内容:後日追記

Fujijama der ewige Berg Japans: 36 Holzschnitte

作者:北斎の木工と前面にコメントを書いてきた北山、北斎の人への短い御馳走

出版社: Insel-Verlag

ドイツ語

発行:Insel-Verlag 1937, Insel- Verlag 1956

ページ数: 47

ISBN:

内容:後日追記

Der Geist des japanischen Rittertums, Japanische Kulturserie 1

日本の騎士の精神。

出版社: Berlin : Limpert, 1943.

ドイツ語

1943年発行

ページ数: 16

ISBN:

内容:後日追記

Der Shintoismus. Die Nationalreligion Japans., Japanische Kulturserie 2

信人主義、日本国の宗教。

出版社: Berlin : Limpert, 1943.

ドイツ語

1943年発行

ページ数: 16

ISBN:

内容:後日追記

Heiligung des Staates und Verklärung des Menschen. Buddhismus und Japan., Japanische Kulturserie 3

出版社: Berlin : Limpert, 1943.

ドイツ語

1943年発行

ページ数: 32

ISBN:

内容:

目次:

日本でのスピリチュアルな生活の中で仏教... 1 2 3

インド、中国、日本における仏教 4月4日

インドの仏教

b、中国仏教

日本における仏教

お問い合わせ 国家の宗教としての仏教... 6月6日

そして、仏教と国家政治の精神的基盤... 6月6日

b, 仏の王国と太陽の女神の国

c、仏教学における皇帝と王の概念(idea)

d、小麦の天皇と聖なる蓮の地

e、仏教の日本の美的体験の最初の会議

f, 理論的仏教と司祭

II. 。 日本での新しい州仏教... 14 日

1、仏教の象徴主義... 14 日

a, 純粋なシンボル

b、純粋な精神的神秘主義

c、神秘的な象徴主義

d、永遠の象徴

2。 日本精神と神秘的な象徴主義 5月17日

patriotic Buddhismの具現化としてのカルト... 1919年(昭和40年)

3。 個々の宗教としての仏教... 2018年12月20日

1、天事の教え(Jo-do-kyo)... 22 日

そして、仏教の感覚のパラダイス

b, 慈悲の信仰

2、禅、神秘的な象徴主義... 26 日

そして、禅とサムライの精神

b, 日本における禅の秘密と神秘的な心理学

c, 禅と生活の日本文化

未来の日本の仏教の風景... 31 日

Genjo Koan. Aus dem Zen-Text Shobo genzo von Patriarch Dogen, Quellenstudien zur Religionsgeschichtet 1

出版社

ドイツ語

1940年発行

ページ数: 15

ISBN:

内容:後日追記

柔道のゴールゲーム

投稿者:Adolf Andrej Lebeda, Ladislav Pikhart, Junyu Kitayama

出版社: STN

チェコ語

1954年発行

ページ数: 102

ISBN:

内容:

ブックレットには、柔道部と実際に3年間適用する年中型プランを設定し実行するためのガイドラインが含まれており、初心者は上級者になることができます。 柔道の基礎の最も重要な章は、基礎5度目の運動フィットネス(フィフス・ク)の動きの秋、逸脱および説明です。 これらは、指導的な写真が伴います。チェコの名前には、柔道国際連合によって規定されている日本名が含まれます。

柔道の基本

著者: レベダ A. Adolf、技術参加:J.Kitayama 5.dan、L。 ピクハート3.ダン、V。 ロレンツ3.ダン

出版社: Sportovní a turistické nakladatelství

チェコ語

1960年発行

ページ数:

ISBN:

内容:

柔道の歴史と理論、ルール、試験規則、訓練の方法論、モデルのトレーニング計画および4サイクル時間のファイルガイド。 個々の動きの記述および訓練の指示は分類度に従って組織的に整理されます。

自己防衛講道館 五信柔道

著者:北山潤雄、ウラジミールロレンツ

出版社: Naše vojsko Praha

チェコ語

1963年発行

ページ数: 171

ISBN:

説明:ページから描画されたテキストコンテンツ www.kodokanjudo.cz 、そうでなければそれは本の一部です

書籍の作者による序文

武力のメンバーの増加と自己防衛の一般国民の関心は、最近、この主題に関するいくつかの本の処理にインペータスを与えています。 これらは、より大きな規模や小規模な規模の作品です。その特徴は、特別な目的のために意図された情報的または特定のものです。 私たちがあなたに提示する本は、処理、レイアウトおよびセットアップで、この種のすべての以前の出版物とは若干異なります。 その主なタスクは、それに興味を持っている人のための自己防衛の教科書として役立つことです。

教科書として、基本的な自己防衛テクニックを教える上で理論的かつ実践的な指導を提供することを目的としています。 このタスクを実行するには、長年の実用的および理論的な研究に基づいて、世界の専門家による最新の研究の結果を使用しており、自己防衛技術は、自己防衛を安全に制御したい人に必要な基礎として公開しました。

攻撃による低レベルの技術については、自己防衛についてあまり知らされていない警告読者に当社の義務を負います。 これらの自己防衛技術の迅速で正確かつ一貫した実装は、あらゆる真の攻撃者に十分な応答です。 したがって、本の最初の(理論的)部分の徹底的な研究の後にのみ実用的な訓練にアプローチすることが重要である。

自己防衛とマスタリーの真の知識は、これらのガイドラインに従うことを主張し、懲戒し、意図することによって達成することができます。 Hurry と hasty は、目的の目標を達成することができません。 認識から未知のものまで、単純から複雑にまで、常に道教の原則に従う必要があります。 この出版物は、それを勉強し、それに応じて練習する人の利益と成功だけをもたらすために願っています。

私たちは、彼は特に私たちの軍隊のメンバーに信頼性が高く効果的なヘルパーになると信じています, インテリアと人々の緩和の知識が必要な内部省のメンバーに、私たちの国の厳粛さと完全性を保護するために, または社会主義者の社会の仕事の結果を守るために. はじめる方には、この教科書は親友と顧問になるはずです。

私たちは、新しい知識を持って来て、再び成功しようとするためにそれらに電話をかけたいです, 今まで自信を持って対処し、自己防衛の問題で満足のいく応答が見つからなかったり、そうでなければ、いくつかの慣行で期待された結果を達成していないすべての他の人に. 結論として、私たちは、正直にこの本への良いガイドであり、あなたの努力は確かに成功によって戴冠されるであろうことを知っていると学ぶためにしようとするすべてのあなたと確信しています。

書籍の目次:

目次

フォワード

講道館大学の新たな自衛技術

理論的考慮事項 - 自己防衛のための基礎としてのジュダの原則

実用的な自己防衛技術

両手でグリップを防御する

左首輪のグリップを防衛

正しい首輪のグリップに対する防衛

腕および肘の後ろのグリップに対する防衛

後部グリップの保護

後部 strangulation の防衛

後ろから抱擁による攻撃に対する防御

横断の打撃に対する防衛

顎を打つことに対する防衛

顔に左拳を防衛

腹部への抗キック防衛

側面からの抗キック防衛

試みられたstabbingに対する防衛

ダイレクトスタビングに対する防御

側面から防御を固定する

スイングでスタッフを育てる

ヒット棒の繰り返し

両手で保持されるスチナーまたは棒が付いているライフルによって反stabbing

銃を投入することにより、正面の攻撃に対して

横のアタッチメントで保持された銃の防護

再び後ろに銃を入れる

ウォームアップ

その他の書籍は、次の手順に従ってください...

この節の原文 · 2018

Zřejmě za hlavní dílo Kitajamy Džunjúa lze považovat dílo Higashi-to-nishi - eien-no-michi: bukkyō-tetsugaku ; hikakutetsugaku-ronshū , které však vyšlo až v roce 1985 - 23 let po Kitajamově smrti. Z děl vyšlých za jeho života lze za podstatné zřejmě považovat díla West - östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition a Heroisches ethos. Další menší a podstatně kratší díla Kitajama publikoval v edici Japanische Kulturserie. Rovněž byl autorem velkého množství článků.

Většinu jeho knih lze dosud koupit v antikvariátech v Německu, či jejich webových prodejnách v cenách do 20 Eur.

Higaši to niši eien no mici: Bukkjó tecugaku, hikaku tecugaku ronšú

東と西 永遠の道 仏教哲学・比較哲学論集

Cesta Východu a Západu - Von all dem erzählt dieser Film, den Gerhard Niederstraß und Marion Halvoraen unter Professor Kytayamas Hilfe sorgsam betreuten und der im Herzen der Freunde ein dankbares Echo fand. studie buddhistické filozofie/srovnávací filozofie (může se jednat o nepřesný překlad)

Spoluautor - 峰島旭雄 vedoucí překladu do japonštiny

Vydavatelství 北樹出版 Kitaki shuppan

japonsky

Vydáno v březnu 1985

Počet stran

ISBN 978-4-89384-450-7

Cena 6300 jenů

Popis: Tuto publikaci nemám k dispozici, ani její recenzi - jakmile bude možné, bude doplněno

West - östliche Begegnung: Japans Kultur und Tradition

Setkání Východu a Západu: japonská kultura a tradice

Vydavatelství W. de Gruyter, Berlin

německy

Vydáno 1941/1.vydání 1941/2.vydání, 1942/3.vydání, 1954/ 4.vydání

Počet stran: 252

ISBN: 978-3-11-141291-7 (1942), 978-3-11-084424-5 (1954)

Popis:

Obsah:

Západní a východní .... 1

Duchovní základy východoasijské kultury .... 11

Čínská a japonská duchovnost .... 29

Japonská duchovnost a tradice .... 51

Dějiny a kultura Japonska .... 63

Posouzení charakteru japonské kulturního díla .... 91

"Cesta" (Dó) jako tradice v japonském kulturním díle .... 117

Cesta básnictví (Hai-ku-do) .... 133

Vesmír jako předmět malby .... 155

Německý romantismus a východoasijská poezie .... 171

Buddha, pravda a svět .... 195

Náboženský svět a japonská zbožnost .... 209

Chronologie .... 251

Úryvek z této knihy:

Der Weg des Tees (Chia-do)

Der "Weg des Tees" ist einer der letzten Wege für jeden Geistigen des japanischen Volkes, er bedeutet auch das Wirklichkeit gewordene Symbol der Tiefe der japanischen Geistigkeit. Im Tee-Weg erscheint die Geistesgeschichte Ostasiens seit viertausend Jahren frei von Abstraktion, fern von Logossystem, wie ein lebendiges Kunstwerk vollendet und sublimiert.

Von der unnahbaren Würde des Tee-Weges verblasst jeder heilige Schein von Opfer- und Kultglanz, vor der Tiefe des Tee-Weg-Geistes schwindet jedes System der Philosophie, vor der Stille der Tee-Weg-Seele verstummt jede Dichtung und Musik.

Alles scheinbar Großartige erscheint im Teeraum wie eine Barockfassade, und jedes sogenannte Grandiose in Wort und Ton klingt neben der Tee-Handlung wie Marktgeschrei.

Das Licht des Tee-Weges ist die Mittagssonne, die an der höchsten Stelle lautlos leuchtet und dabei den ganzen Kosmos in Atem hält. Die Ruhe der Tee-Praxis der dunkelsten Mitternacht, in der sich kein Unterschied zwischen Lebenden und Toten sichtbar macht. Doch in der Ausführung des Tee-Weges wird beides gegenwärtig. Im Jenseits von Leben und Tod, hinter Geschichte und Schicksal, auf dem Boden alles Vergehenden fließt der Lebensstrom des Tee-Kundigen.

Der Tee-Weg kündigt vor den Augen des Lebensgierigen offenbar den Tod an. Er steht zu hoch über dem Hasten des Alltags. Er verharrt zu still vor dem sogenannten schaffenden Geist.

Kein sichtbarer Erfolg mit Fleiß und Geist, kein dauerhaftes Werk für Jetzt und Ewigkeit wird vollbracht. Die Tee-Handlung beginnt ohne Aufklang an Begeisterung oder Proklamation, sie vollzieht sich monoton und farblos und endet mit einem Abschiedsgruß der Geladenen, die das Wegräumen aller Gegenstände durch den Gastgeber mit ansehen. Nichts bleibt im Raum - nur die Leere des Teeraumes -, genau wie der Anfang vollzieht sich das Ende.

Es gibt keinen Höhepunkt mit ekstatischer Steigerung, keine Zu- und Aufdringlichkeit durch die Szenerie. Wie ein Streif weißer Wolken am klaren Himmel dahinzieht, so steigt der Dampf aus dem Teekessel im Raum empor.

Schweigsam sitzen die Geladenen wie die Götter beim Mahl. Der gerade aufgebrühte Tee verbreitet einen Duft, der den Raum fällt und durch die Sinne in die Seele eindringt.

Das Feldwasser des südlichen Flusses liegt da - noch blauer als der Himmel,

über ihm schwebt eine weiße Möwe...

mit ihrem Flug schwingt mein Herz

zeit- und endlos.

Der Geist des Tee-Weges hat kein äußerlich erreichbares Ziel. Sein System und dessen Ausübung geben nur Anweisungen. Das Erlernen der Tee-Handlung, das keine bestimmte Lehrzeit dauert und doch Jahre oder gar das ganze Leben erfordert, um in das letzte Gemach des Gelöbnisses einzudringen, ist nur ein Weg, der zu keinem Ende führt.

Auch kennt der Tee-Weg keine Verwendbarkeit für das praktische Leben, er ist unabhängig von Gewinn und Vorteil.

Das, was ihn von allen anderen Künsten oder ethischen Handlungen unterscheidet, ist, dass der Mensch im Teekult sich selbst zum Gegenstand hat. Der Mensch als körperliche und geistige Einheit wird als Ganzes auf Grund seiner natürlichen Eigenschaften und Qualitäten zum Kunstwerk. Der Mensch arbeitet als Künstler an sich selbst. Die Sublimierung aller Sinne, die Steigerung der geistigen Tiefenkraft, die Vertiefung der seelischen Quelle vollzieht sich in ihm gleichsam ruckhaft.

Jedoch trotz aller Nichtalltäglichkeit im Sinne des Tuns und Treibens will der Tee-Weg keine Abkehr von Leben und Wirklichkeit. Trotz seiner fast mystisch erscheinenden Vollzugsweise ist er keiner gewollten Versenkung unterstellt.

Der Tee-Weg verachtet die Welt nicht, wie das Mönchtum im christlichen oder buddhistischen Sinne. Er kennt auch nicht die Ekstase, weder in ästhetischer noch asketischer Form. Der Tee-Weg ist existenziell gedacht eine schlichte Arbeit der Selbstentdeckung des Menschen. Aber er sucht die Heimat des Menschen nicht in einer glaubhaften Transzendenz. Weder Gott noch das All kommt ihn zu Hilfe, um - seiner selbst gewiss - seinen Ursprung zu finden.

Mühsam, doch ehrfurchtsvoll geht der Teekundige den Weg und kontrolliert sich selbst von Schritt zu Schritt. Das Doppelspiel einer Person geht dahin, bis das Spiegelbild verschwindet und eine Einheit mit sich selbst hergestellt wird. Die zwei Seelen im Sinne Goethes, deren eine auf die Gestirne blickt, deren andere sich an die Welt klammert, werden miteinander vereint. Kein Sinnengeräusch mehr und keine Höhensucht.

Der angebliche Widerspruch zwischen Körper und Geist wird in einer Sphäre als harmonische Einheit aufgehoben. Der Körper schämt sich nicht vor dem Geist, der Geist wird nicht durch den Körper gehemmt, weil der Mensch selbst nur ein Gestalt gewordener Geist ist. Trennungen zwischen Idee und Wirklichkeit, Ideal und Gegebenheit sind nur dort ernst und wirksam, wo der Geist sich vom Körper loslöst, dort, wo der Mensch sich als ein Einsamer sinnerfüllter und wesensnäher fühlt.

Aber niemals gab und gibt es einen Geist ohne Körper, und sei es auch nur in religiöser Andacht, im Lesen eines philosophischen oder literarischen Werkes oder im Betrachten eines Bildes. Es gibt ebenso wenig Reingeistiges wie Reinkörperliches. Die extreme Steigerung des Geistes führt den Körper entweder in den Mechanismus, den man Gewohnheit nennt, oder in den Zustand, in dem der Körper wie Weihrauch in der Luft irgendeiner Ideenwelt schwebt.

Beide verliert der Mensch seine Ganzheit und verlässt seine eigentliche Existenz als Einheit von Körper und Geist.

In der Tee-Welt erfolgt eine allmähliche Steigerung des Körper-Geist-Daseins, in der die Sinne als Sinne verfeinert werden und dadurch gerade der Geist seine Freiheit gewinnt, um sich in sich zu vertiefen.

Im Geräusch des kochenden Wassers vernimmt man die tosenden Elemente des Meeres, im Duft des Tees selbst riecht man die junge Kraft der Naturfrische, die sich dann auf der Zunge in den unmittelbaren Geschmack der Pflanzenwelt verwandelt. An den kunstvollen Gegenständen wie Teetasse, Teebüchse und Teetuch, die man in die Hand nimmt, wird das plastische Tastenempfinden geschult.

Im Anblick eines Gemäldes, das allein in einer Nische hängt und als Mittelpunkt in der Raumatmosphäre thront, vertieft man sich in die Welt der Bildsymbolik. Die Architektur des Teeraumes und des Gartens ringsum ist ein ganzes Kunstwerk, doch fließt es in die Landschaft und in die kosmische Natur hinein. Nur als Milieu bildet der Teeraum eine Kunst- und Kultstätte, in der die Menschen in reiner Harmonie von geistiger und Sinnenwelt sitzen.

In dieser reinen (sei) und stillen (jiaku) Atmosphäre sitzen die Geladenen in harmonischem (wa) und respektvollem (kei) Zusammensein.

Göttlich sei die Gesellschaft zu zweit: ein Gast und der Gastgeber; edel sei sie mit zwei Gästen; geschmackvoll sei sie mit drei oder vier Gästen; unterhaltend sei sie mit fünf oder sechs Gästen, und die Gesellschaft mit mehr als sieben oder acht Gästen gelte als Gabe. Stille Kommunikation zwischen zwei sich verstehenden Menschen, die sich wie zwei Götter gegenübersitzen, bedarf keiner Menschensprache, sie verstehen einander und freuen sich ihres Da-Seins.

Der enge Teeraum von knapp zwei Quadratmetern gleicht einem Pantheon der Götter, in dem alle Anwesenden ihren individuellen Glanz in gegenseitiger Achtung verbergen und ruhig, doch heiter sich der Gemeinsamkeit erfreuen. Sie kommen nicht zusammen aus der Sucht nach Einsamkeit, sondern sie sind geladen, um sich eine Stunde über ihre Werke und Aufgaben zu unterhalten.

Keiner entscheidet, niemand rühmt sich, nur das still sich vollziehende Fest der Teehandlung ist der Spiegel für alle Anwesenden, der alles widergibt, was verborgen ist.

Einst lud der Buddhist Vimalak?rti "XX" den klugen Schüler Buddhas Ma?jusr? "XX" mit 32 anderen Bodisattvas ein, um sich über den Zugang zur absoluten Wahrheit zu unterhalten. Vimalak?rti "XX" richtete an jeden die gleiche Frage. Jeder antwortete nach seinen Kenntnissen und sprach von der Überwindung des Dualismus zwischen Endlichkeit und Ewigkeit, Erscheinung und Wesenheit, Gut und Böse, Leid und Glück, Nichtich und Ich usw.

Zuletzt sagte Ma?jusri "XX": "Nach meiner Ansicht tritt man in die Einheit aller Gegensätze, wenn man erkannt hat, dass alles Seiende unaussprechbar, undeutbar, unbezeichenbar, unerkennbar, also frei von allen Diskussionen ist." Danach richtete er sich an Vimalak?rti "XX": "Nun haben wir alle unsere Meinungen mitgeteilt; was meinst du dazu?" Vimalak?rti "XX" antwortete nicht, er blieb schweigend. Daraufhin sagte Ma?jusri "XX": "Wahrscheinlich, zutreffend ist deine Antwort.

Kein Wort, keine Erklärung, das ist der wahre Zugang zur Übergegensätzlichkeit."

Die Schweigsamkeit ist keine Dumpfheit, keine Verlegenheit, sondern die Erkenntnis selbst. Sie bildet das höchste Stadium, in dem alle ostasiatischen Ideale zusammenfließen. Am Anfang war das Wort - aber am Ende ist kein Wort.

Einsam liegt ein Pfad im Dämmerlicht

mitten im Herbstwald.

Niemand geht und bricht

den Frieden des Abends.

(Basho)

Diesem einsamen Pfad gleicht der Weg des Tees. Er verkörpert den Gipfel der Vergünglichkeit; die Glut des Sommers in noch nachwirkender Wärme bewahrend, ahnt er die Kälte des kommenden Winters und des Todes. Das ist die Wirklichkeit des Erdendaseins, die sich weder dem hohen Flug des Geistes noch dem überschwenglichen Gefühl zu entziehen vermag.

Die tiefsinnigen Philosophien mit ihrem Gedankengebäude und die ergreifendsten Werke der Dichtkunst schweigen vor dem unerschütterlichen Ernst der Vergänglichkeit, und die hohen Klänge der Musik und die grandiosen Kunstwerke verklingen und verblassen vor der Strenge und Tiefe des Daseins.

Nicht vor ihr zu fliehen in die Welt des Geistes, über die Wolken der Phantasie, in das Gewebe der Klänge und Farben der Sinnensphäre, sondern den Gegensatz als Gegensatz unbeirrt auf sich zu nehmen, die Ureinheit mit der Körper- und Materienwelt als Ganzes zu erhalten und dadurch die Wahrheit mit der Wirklichkeit in Einklang zu setzen und zu erleben, gilt dem Tee-Weg als das "Verhalten zu sich" selbst zu schulen.

Aber nicht einseitig den Geist oder die Sinne allein zu steigern, sondern alle menschlichen Eigenschaften, wie Denken, Gefühl und Wille, für den Rhythmus der Vergänglichkeit zu öffnen, um in ihm die Stimme der Ewigkeit zu belauschen und sich selbst dazu in Einklang zu bringen, ist das Ziel der Schulung des Teeweges.

Die Stille allein

In die Felsen hinein

dringen die Stimmen

der summenden Zikaden.?

In der glühenden Sonne des Sommernachmittags herrscht die Stille, alle Vögel und Tiere schweigen, unbeweglich liegen die Felsen seit Jahrtausenden. Wie schwerer Regen fallen die Stimmen der Zikaden und umspülen die harten Felsen.

Eine solche Stille, die in sich die Woge des Flusses alles Lebendigen birgt, ist das schließlich erlangte Verhalten des Teekundigen zu sich selbst und der Welt. Denn noch spricht ihn die Welt und das Leben so ungemein an, weil das Edle vom Gemeinen, der Wohlklang vom Geräusch im Spiegel seiner selbst klar und unvermischbar unterschieden wird.

In Ruhe die Beweglichkeit und in Bewegung die Ruhe zu erleben, das ist das Tee-Verhalten, in welchem die höchste Existenzweise alles Seienden sich offenbart.

Im abendlichen Mondschein schimmert das tosende Meer

aus der Ferne

zwischen den Bäumen

im Garten.

Aus dem Fenster des Teeraumes erblickt der Teemeister bei einer duftenden Tasse Tee das fernliegende Meer zwischen den Bäumen des Gartens an einem Mondscheinabend. Mond, Meer und Mensch bilden ein unsagbares Ganzes, die Natur und der Geist bilden die Kompositionen eines großen Gemäldes. Dabei entsteht nicht der Zweifel an der Herkunft und Zukunft, an dem Widerspruch, nur eine Welt - nicht weniger und nicht mehr.

In einem solchen Augenblick atmet Gott unvermittelbar im Menschen, und hier erreicht das kosmische Erlebnis des Teekults seinen Höhepunkt.

Heroisches ethos. Das Heldische in Japan.

Hrdinský étos (Mravní charakter udatnosti). Statečnost(udatnost) v Japonsku.

Vydavatelství W. de Gruyter, Berlin

německy , italsky

Vydáno 1944, Regin-Verlag 2006 , Sanno-kai 2002 (italská verze pod názvem: Lo stile eroico. L'eroismo in Giappone)

Počet stran: 161

ISBN: 3111255689, 9783111255682, 978-3-11-163824-9 (1944), 3937129251

Popis:

OBSAH:

Úvod .................................................. 1

Udatný duch, život a smrt. Statečnost v japonské mytologii. Statečnost v japonské historii.

Šintoismus a hrdinský étos (mravní charakter) ......... 7

Náboženství a statečnost. Vývoj udatného ducha v Japonsku. Statečnost a šintoismus. Božství a udatnost. "Božské vedení války a vedení státu." Věrnost jako rozhodný rozkaz. Sebepřipomínání. Věrnost k pánovi. Loajalita k Tennó.

Buddhismus a udatný duch .............................. 61

Jednota mysli se zkušenostmi. Buddhismus a japonský stát. Buddhistické uvědomování přítomnosti a prožitek udatnosti. Kněz jako vlastenec a statečný člověk. Udatné já - prožitek. Ideály vzorů udatnosti v Japonsku.

Meč jako symbol udatného ducha ....................... 87

Meč. Hodnota japonského meče. Boj mečem jako duchovní výchova. Buddhistické osvobození a mistrovství ve zvládnutí šermu.

Mravní charakter udatnosti v míru a v krizi japonského státu ........ 121

Bojový duch v míru. Vznik udatné osobnosti. Škola vlastenectví. Škola statečných lidí

Recenze ............................................... 151

Epilog ................................................ 157

Několik citací přeložené do slovenštiny z Kitajamovi knihy "Heroisches ethos. Das Heldische in Japan."

Zdroj: hodnoty_eticke.doc www.jozefmiko.cz

------------------------------

Junyu Kitayama H R D I N S K Ý E T H O S

ÉTOS gr. - mravný základ, mravy - mravný charakter

Etológia - náuka o mravoch

BOJOVÝ DUCH V MIERI.

Je nutné pestovať DUCHOVNÉ VZDELANIE a OVLÁDANIE ZBRANÍ. Je starým obyčajom postaviť na ľavú stranu DUCHOVNÉ VZDELANIE a na pravú stranu ZAOBCHÁDZANIE SO ZBRAŇOU. Oboje musí byť osvojované ruka v ruke. Avšak ani v mieri nemožno prehliadať neporiadky. Preto sa vám horlivo doporučuje zaoberať sa VÝCVIKOM V ZBRANI. Kitayama, s. 69

Cieľ : utváranie hrdinskej osobnosti. s. 72

Vedecké štúdium, ktoré tu máme na mysli, má za úlohu vysvetľovať MRAVNÉ CESTY ČLOVEKA. Túto vedu bude možné označiť za etickú antropológiu. Jej najvyšším cieľom je otvoriť človeku cesty k tomu, aby sa POZDVIHOL NAD KAŽDODENNÉ BYTIE (bonjin - priemerný človek, vojin - človek všedného dňa) DO SFÉRY VEĽKEJ OSOBNOSTI. s. 73

Toto možno získať iba VYZRELÝM ŠKOLENÍM. To nemožno získať ani úvahami, ani poznať načúvaním. Možno toho nadobudnúť iba ZVYŠOVANÍM ÚSPECHOV SEBAVÝCHOVY. Majster ukazuje žiakom iba základnú líniu, o ktorej sa NESMIE POVRCHNE DISKUTOVAŤ. Práve preto je SKUTOČNÉ MAJSTROVSTVO vo svete vzácne. s. 73

Mnohí učenci sa učia veci minulosti NASPAMÄŤ a chcú sa tým blysnúť pred svetom. Alebo si pohrávajú s poéziou všetkého druhu, alebo so spismi, ktoré považujú za najpotrebnejšie. To potom nazývajú štúdiom. Toto oboje, NIE JE ŠTÚDIOM VZNEŠENÉHO ČLOVEKA. s. 74

Toto všetko NIE JE ZÁMEROM (cieľom) VZNEŠENÉHO (vládnúceho) ČLOVEKA. Čo to vlastne znamená vedecké štúdium. Znamená to POVAŽOVAŤ CESTU MINULÝCH SVETCOV AKO ZÁKLAD, V STOPÁCH MÚDRYCH A VZNEŠENÝCH NACHÁDZAŤ POMOCNÉ PRAMENE, poznávať premeny dejín a zákony človeka. KONEČNE rozšírením vedenia, rozširovať svoje vlastné schopnosti a brúsiť svojho ducha. s. 74

Škola patriotizmu.

Je potrebné NEODDELITEĽNE SPÁJAŤ DUCHOVNÉ VZDELÁVANIE A BOJOVÝ VÝCVIK A ZJEDNOCOVAŤ VEDECKÉ ŠTÚDIUM SO SVETSKOU PRAXOU. Kodokan s. 74

KNIHY NÁS UČIA PRAVDÁM, MEČE A KOPIE CVIČIA NAŠU ODVAHU SRDCA. VYZRETÁ ODVAHA SRDCA MÔŽE ČELIŤ KRÍZAM A ZVLÁDAŤ NEBLAHÉ UDALOSTI. Vysvetlenie právd, môže človeka samotného udržať v ctnosti a tým takto vládnuť druhým. Chyba ducha je však slabosťou, ktorá by mohla byť posilnená zbraňou. Chyba zbrane je neznalosť, ktorá by mohla byť odstránená duchom. Kitayama, s. 74

ŠKOLA HRDINSKÉHO ČLOVEKA. Učenie o rytierstve spočíva na etických princípoch : stáť za svojím pánom, za rodičmi, UDRŽIAVANÍ LÁSKY K ĽUĎOM A ZMYSLU PRE SPRAVODLIVOSŤ, ŠKOLENIE JASNÉHO A VEĽKORYSÉHO SRDCA A ODVAHY. Kitayama, s. 77

ZÁKLADY UČENIA SVETCOV. ŽIVOT VZNEŠENÉHO ČLOVEKA SPOČÍVA V SPRÁVNOM POUŽÍVANÍ DNEŠNÉHO DŇA. Dokonca i jeden deň je dosť dlhý. Skladá sa z jednej hodiny. Taktiež jedna hodina je ešte dosť dlhá. Skladá sa z jednej minúty. Dokonca jedna minúta je ešte dosť dlhá. Skladá sa z jednej sekundy. Inými slovami : Vek o tisícoch a desaťtisícoch rokov začína jednou sekundou a končí jedným dňom. KTO ZMEŠKAL JEDNU SEKUNDU, PREMEŠKAL CELÝ DEŇ A TAK MÔŽE NAKONIEC P R E M E Š K A Ť CELÝ Ž I V O T. Kitayama, s. 77

Láska k ľuďom, je základom všetkej ctnosti a spravodlivosť je príčinou všetkých činov. CESTA, KTOROU SA UBERÁ VZNEŠENÝ ČLOVEK, JE ODÔVODNENÁ LÁSKOU K ĽUĎOM A SPRAVODLIVOSŤOU. Avšak, môžu byť USKUTOČNENÉ LEN VTEDY, KEĎ JE ŠKOLENÁ CTNOSŤ VO VNÚTRI.

KEĎ NEŠKOLÍME CTNOSŤ, NIE SME DOSTATOČNE SILNÍ, TAKŽE PRI STRETNUTÍ S HROZIACIMI NEBEZPEČENSTVAMI, ZMENÍME SVOJ POSTOJ a tvárou v tvár smrti, sa VZDÁME SVOJHO CHARAKTERU. Kitayama, s. 78

K naplneniu takýchto ideálov patrí zvláštne školenie charakteru - ujasnenie duševného hnutia. DUŠEVNÉ HNUTIA MAJÚ BYŤ POVZNÁŠANÉ VYTYČOVANÍM VYSOKÝCH CIEĽOV, JEDNOZNAČNOU SILOU ÚSUDKU PRE DÔLEŽITOSŤ POVINNOSTI, UDRŽIAVANÍ ČISTÉHO SVEDOMIA A ÚPRIMNOSŤOU. Takýto postoj NESMIE BYŤ STAVANÝ NA OBDIV, ale CTNOSŤ JE NUTNÉ NOSIŤ V SEBE SAMOM, ako skryté svetlo a NECHCIEŤ UKAZOVAŤ SVOJE SCHOPNOSTI NAVONOK.

Prostoreký a krátkozraký človek sa sám vyvyšuje, vypína sa pred ostatnými ľuďmi a lichotí svetu, pretože jeho povaha je úzkoprsá. Soko, in Kitayama s. 78

Keď vznešený človek má vo vnútri teplo, je schopný DOBROSRDEČNE A S LÁSKOU POMÁHAŤ ĽUĎOM A ZACHRAŇOVAŤ VECI. Keď vidí biedu sveta, pociťuje, že sám tým trpí. Soko, in Kitayama s. 78

IBA PRI TOMTO SEBAVZDELÁVANÍ A SEBAŠKOLENÍ PODĽA NAJPRÍSNEJŠÍCH POŽIADAVIEK, DOSIAHNE RYTIER HRDINSKÉHO CHARAKTERU, KTORÝ NEMÔŽE BYŤ POKAZENÝ ANI BOHATSTVOM, ANI POSTAVENÍM, ANI PONÍŽENÝ CHUDOBOU A NÚDZOU, ANI SA NEMÔŽE SKLONIŤ PRED MOCOU A NÁSILÍM. Meng - tse, in. Kitayama s. 78

V Sokových slovách spočíva onen VYSOKÝ RYS ĽUDSKOSTI, ktorý je POVZNESENÝ NAD VŠETKY JEDNOTLIVÉ PRINCÍPY UČENIA O MORÁLKE A NAD KAŽDÝ NESPRÁVNY VÝKLAD MRAVNÉHO POŇATIA. Miesto školenia je všade tam, kde sa človek nachádza. Každá doba a každá sekunda poskytuje príležitosť osvedčiť sa. Kitayama s. 79

Je ľahké ísť na smrť v rozhorčení, avšak nie je ľahké ísť na smrť kľudne. Kitayama s. 79

Existujú ľudia, ktorí nečítajú a ľudia, ktorí ČÍTAJÚ, AVŠAK PREČÍTANÉ NEPREMIEŇAJÚ V ČIN. Kitayama s. 81

7 PRAVIDIEL VZNEŠENÉHO PORIADKU :

3. PRE USKUTOČŇOVANIE UŠĽACHTILEJ CESTY, neexistuje nič viac rozhodujúcejšieho, než spravodlivosť. SPRAVODLIVOSŤ SA STATOČNOU VÔĽOU MENÍ V ČIN. STATOČNÁ VÔĽA je posilňovná SPRAVODLIVOSťOU.

4. Múdrosť spočíva na priamej pravdivosti, ktorá vylučuje lož. Je najviac zahanbujúca podlosť a preháňanie slovami.

5. KEĎ SA ČLOVEK NEDOKÁŽE DÍVAŤ NA SVETCOV A MUDRCOV AKO NA UČITAĽOV, NIE JE SCHOPNÝ VÝVOJA ! Šľachticovi je uložená povinnosť ČÍTAŤ KNIHY a VÁŽIŤ SI PRIATEĽOV.

6. Učitelia a priatelia nám pomáhajú stať sa cnostnými a zdokonaľovať svoje schopnosti. Preto je potrebné byť opatrný pri voľbe svojich priateľov.

7. Trpezlivosť s tvrdosťou prevedenie s jedinečným rozhodnutím spočívajú na neoblomnom postoji.

Týchto 7 PRAVIDIEL VZNEŠENÉHO ČLOVEKA, možno zhrnúť do troch viet :

1. ROZHODNÚŤ SA PRE CESTU ŠĽACHETNÉHO ČLOVEKA, JE ZÁKLADOM VŠETKÉHO OSTATNÉHO.

2. STAROSTLIVO SI VOLIŤ PRIATEĽOV A PODIEĽAŤ SA NA LÁSKE K ĽUĎOM A NA SPRAVODLIVOSTI.

3. ZAOBERAŤ SA KNIHAMI A PREMÝŠĽAŤ O UČENÍ SVETCOV A MUDRCOV !

Šoinova škola, in. Kitayama, s. 81

"MUŽA SO VZNEŠENÝMI ÚMYSLAMI (ŠIŠI) BUDEME NAZÝVAŤ TOHO, KTO SA ŠKOLÍ V CESTE BOJA, KTO DOBRODENIE ŠTÁTU ODPLÁCA VĎAKOU, NEBUDE SA HANBIŤ ZA ZLÚ STRAVU, ANI ZA ZLÝ ODEV. Šoin,in. : Kitayama s. 82

Hlavně musí klásť hlavný dôraz na osobné uplatňovanie morálky a duševne sa tešiť z lásky k ľuďom a zo spravodlivosti (jin-gi). TÝM STRAVA, ODEV A INÉ VONKAJŠIE VECI CELKOM USTÚPIA DO POZADIA; NEMÁ ČAS NA TO, ABY SA ZAOBERAL TAKÝMI VECAMI. Šoin,in. : Kitayama s. 82

Musí mať vnútornú istotu a hrdú stálosť, NEMUSÍ ZÁVIDIEŤ DRAHÝ ODEV A DRAHÚ POTRAVU INÝCH. Šoin,in. : Kitayama s. 82

NETRPÍ ŽIADNYMI MRZUTOSŤAMI VŠEDNÉHO DŇA A OBSTOJÍ PRI VEĽKÝCH ÚLOHÁCH. Kitayama s. 82

Keď človek nemá VEĽKORYSÚ MYSEĽ, ako potom môžu byť jeho schopnosti a jeho múdrosť použiteľné! To nemá nič spoločné s vášňou a unáhlenosťou, prýšti to z najvlastnejšej duše človeka celkom pomaly. NEBOJÍ SA ANI VEĽKÉHO NEPRIATEĽA, ANI VEĽKEJ SILY a neoceňuje málo, ani malého nepriateľa ani slabú vôľu. Je to ona MYSEĽ, KTORÁ SA NEZĽAKNE PRED NAJŤAŽŠÍMI PREKÁŽKAMI A RADA SA VZDÁ MALÉHO POHODLIA A MALÝCH PÔŽITKOV. S ŇOU SA DRŽÍME NEOTRASITEĽNE ROVNO A KRÁČAME S PLNOU SILOU, KEĎ JE TO POTREBNÉ. Kitayama s. 83

POVOLANIE RYTIERA SPOČÍVA V USKUTOČŇOVANÍ LÁSKY K ĽUĎOM A SPRAVODLIVOSTI, DUŠEVNÉHO VZDELÁVANIA A BOJOVÉHO VÝCVIKU. Všetko je zahrnuté V OBOCH MRAVNÝCH PRINCÍPOCH : LÁSKA K ĽUĎOM (jin) a SPRAVODLIVOSŤ (gi). Láska k ľuďom a spravodlivosť ZODPVEDAJÚ DUCHOVNÉMU VZDELANIU A SPRAVODLIVOSŤ AKO KVET BOJOVÉHO VÝCVIKU. Kitayama s. 85

"Z tohoto dôvodu NIKDY NESMIEME, ANI V SPÁNKU ANI V BDENÍ, DOKONCA ANI PRI JEDLE, OPUSTIŤ CESTU ĽUDSKOSTI A SPRAVODLIVOSTI." Kitayama s. 85

Kto neuskutočňuje lásku k ľuďom, nemôže byť považovaný za duchovne vzdelaného, aj keď miluje literárne vzdelanie a číta čo ako veľa kníh. Kto ovláda bojové umenie tak majstrovsky, že prevyšuje tisíce, avšak bezuzdne a násilne sa oddáva lúpeži a vraždeniu, nemôže byť považovaný za znalca bojového umenia. ZNALEC BOJOVÉHO UMENIA MUSÍ UDRŽIAVAŤ SVOJE UMENIE SKRYTÉ VO SVOJOM VNÚTRI A NESMIE HO NOSIŤ NAVONOK NA OBDIV. Kitayama s. 85

Všetky ctnosti japonského rytiera sú : LÁSKA K ĽUĎOM (jin) a SPRAVODLIVOSŤ (gi), DUCHOVNÉ VZDELANIE A BOJOVÁ ZDATNOSŤ (bun-bu), ROZUM (chi) a STATOČNOSŤ (yu). Kitayama s. 85

BOJOVÝ VÝCVIK JE ZÁROVEŇ NÁBOŽENSKÝM ŠKOLENÍM. Zbraň je skrytou a skrývanou mocou, jej existencia samotná je tiež rozhodujúca a MUSÍ UMOŽŇOVAŤ AJ BEZ BOJA DOSIAHNUŤ VÍŤAZSTVO. TO POTOM ZNAMENÁ NAJSILNEJŠIU A NAJLEPŠIU ZBRAŇ. Kitayama s. 85

Duch musí byť naplnený zmyslom pre lásku k ľuďom a spravodlivosť; preto je vzdelanie ducha školením osobnosti, ktorá s rozumom a statočnosťou disponuje najväčšou silou k činu. Kitayama s. 85

Nemožné učiniť možným, neobvyklé premeniť v obvyklé, neľudské usporiadať ľudsky, to sú CESTY japonského HRDINSKÉHO DUCHA. PRETO BOLA CESTA K TOMUTO CIEĽU ROZMANITÁ A ŤAŽKÁ, PRETO BOLO ŠKOLENIE BOJOVÉHO DUCHA NEKONEČNE TVRDÉ A PRETO BOLI ETICKÉ POŽIADAVKY NEZMERATEĽNE VEĽKÉ. A hrdinské v Japonsku dosiahlo najvyššieho mysliteľného stupňa preto, že si vždy stavalo ideál zmieriť ducha s mečom, PREŽÍVAŤ NÁBOŽENSKÉ V BOJOVOM a TO OSOBNÉ POZDVIHNÚŤ K MRAVNEJ VEĽKOSTI.

Tento hrdinský idealizmus je zdrojom sily japonského národného ethosu, ktorý disponuje nevyčerpateľnými možnosťami k mysleniu a jednaniu a osvedčil sa ako za všedného dňa, tak tiež v najvyššom okamihu štátneho a osobného života. Kitayama s. 87

Autor si dovoľuje toto malé dielo, ktorého mnohé stránky vznikli za oných nocí s prianím, aby všetky v tejto vojne prinesené obete neboli márne, a na oltári vyššieho radu a ĽUDSTVU UKAZOVAŤ CESTU DO BUDÚCNOSTI. Kitayama s. 87

Vie, že nad jeho hlavou je hviezdnaté nebo božskej vznešenosti. VŠETKO ČO SA NA SVETE DEJE, ZAČÍNA A KONČÍ U JEDNOTLIVCA. Kitayama s. 87

A duša, ktorá pre ducha vždy znamenala tvorivý zdroj, sa medzi kolesami večného kolobehu, otáčajúcimi sa medzi príčinnosťou všedného dňa a sebectvom vystupňovaným do nekonečna, ťažko poranila. Kitayama s. 87

V STUDENOM SVETLE "KRITICKÉHO ROZUMU" BEZ ROZUMU "MORÁLNEHO", POVEDANÉ V KVANTOVOM ZMYSLE, SA POPÁSAL VONKAJŠÍ ČLOVEK, OBKLOPENÝ KOVOVÝM LESKOM CIVILZÁCIE, A VEDĽA TOHO ZANIKOL VNÚTORNÝ ČLOVEK S KVETNATÝM ZÁKLADOM SVOJEJ MRAVNOSTI. Kitayama s. 87

Duch bez páthosu, čin bez éthosu - tento klam nášho storočia... Kitayama s. 87

Pátos (gr.) – oduševnenie - vzletný spôsob hovoreného alebo písomného prejavu

Pretože NIELEN DUCH A IDEÁL, ALE CELÝ ČLOVEK JE V HRE. Preto STOJÍ PRED VONKAJŠÍM OBNOVENÍM SVETA, VNÚTORNÝ PORIADOK ČLOVEKA. BEZ RADIKÁLNEHO OBRATU - POKROKU - ZVONKU DOVNÚTRA, BEZ UPEVŇOVANIA DUŠEVNÉHO ZÁKLADU, ktorý môže PREBIEHAŤ IBA V JEDNOTLIVOM ČLOVEKU, sa sústava storočia zase zrúti pre svoju čiste duchovnú a materiálnu prevahu, s pohromou väčšou než doposiaľ. Kitayama s. 88

To, čo nám pôsobí obtiaže, je veľkosť a sila duševných síl, ktoré sú schopné vždy a všade udržať a v čin prermeniť DUŠEVNÚ DÔSTOJNOSŤ, v ktorej sa zračí substancia ľudského bytia vôbec.

To však znamená DÔKLADNÚ SEBAPREMENU ČLOVEKA : ŽIVOTNEJ SILY USTRNUTEJ SEBECTVOM A UDUSENEJ NENÁVISŤOU A ZÁVISŤOU, PREMENIŤ V MRAVNÉ ŽIVOTNÉ SILY. TO VŠAK MÔŽE UKUTOČNIŤ IBA ČLOVEK NOVÉHO TYPU S HRDINSKÝM POSTOJOM. Kitayama, s. 88

Ak chceme vo svete s úspechom uskutočniť svoje zámery, sledujme spolu s národom MRAVNÚ CESTU. Keď však ZOSTANEME NEPOCHOPENÍ, SLEDUJME JU SAMI ! Kitayama, s. 88

NAOZAJ VEĽKÝM MUŽOM NAZÝVAME TOHO, KOHO NEMÔŽE POKAZIŤ ANI BOHATSTVO, ANI VONKAJŠIA HODNOSŤ, ANI HO NEMÔŽE ZVIESŤ CHUDOBA ANI NÚDZA, KOHO NEMÔŽE SKLONIŤ ANI MOC, ANI NÁSILIE !

Kitayama, s. 88

-------------------------

Epilog doslov z knihy Heroishes Ethos - německy / Kitayamas afterword from book Heroishes Ethos

Metaphysik des Buddhismus : Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule.

edice Veroffentlichungen des orientalischen Seminars der Universitat Tubingen, H. 7. Stuttgart

Vydavatelství Stuttgart Kohlhamer

německy

Vydáno 1934 Stuttgart Kohlhamer, 1974 , 1976, 1983 [San Francisco] : Chinese Materials Center

Počet stran: 268

ISBN: 0896444627 9780896444621

Popis: bude doplněno

Fujijama der ewige Berg Japans: 36 Holzschnitte

Hlavní autor:Hokusaj Kacušika, Kitajama napsal komentáře k Hokusajovým dřevorytům a předmluvu/krátké pojednání k Hokusajově osobě

Vydavatelství Insel-Verlag

německy

Vydáno Insel-Verlag 1937 , Insel-Verlag 1956

Počet stran: 47

ISBN:

Popis: bude doplněno

Der Geist des japanischen Rittertums, Japanische Kulturserie 1

Duch japonských rytířů.

Vydavatelství Berlin : Limpert, 1943.

německy

Vydáno 1943

Počet stran: 16

ISBN:

Popis: bude doplněno

Der Shintoismus. Die Nationalreligion Japans., Japanische Kulturserie 2

Šintoismus, národní náboženství Japonska.

Vydavatelství Berlin : Limpert, 1943.

německy

Vydáno 1943

Počet stran: 16

ISBN:

Popis: bude doplněno

Heiligung des Staates und Verklärung des Menschen. Buddhismus und Japan., Japanische Kulturserie 3

Vydavatelství Berlin : Limpert, 1943.

německy

Vydáno 1943

Počet stran: 32

ISBN:

Popis:

Obsah:

Buddhismus v duchovním životě Japonců ... 1

Buddhismus v Indii, Číně a Japonsku ... 4

a, Buddhismus v Indii

b, Buddhismus v Číně

c, Buddhismus v Japonsku

I. Buddhismus jako státní náboženství ... 6

a, Buddhismus a duchovní základy státní politiky ... 6

b, Království Buddhy a země Bohyně slunce

c, Pojem (představa) císaře a krále v buddhistickém učení

d, Císař Šomu a země posvátného lotosu

e, První setkání buddhistického světa zkušeností s japonskou estetikou

f, Teoretický buddhismus a kněžství

II. Nový státní buddhismus v Japonsku ... 14

1, Buddhistická symbolika ... 14

a, Čistá symbolika

b, Čistá duchovní mystika

c, Tajuplná symbolika

d, Symbolika věčnosti

2. Japonská spiritualita a tajuplná symbolika ... 17

Ničiren - sekta jako ztělesnění vlasteneckého buddhismu ... 19

III. Buddhismus jako náboženství jednotlivce ... 20

1, Učení nebeské věčnosti (Jo-do-kyo) ... 22

a, Ráj v buddhistickém smyslu

b, Víra v laskavost (milosrdenství)

2, Zen, tajuplný symbolismus ... 26

a, Zen a duch samuraje

b, Zen sekty v Japonsku a mystická psychologie

c, Zen a japonská kultura žití

Japonsko-buddhistický pohled do budoucnosti... 31

Genjo Koan. Aus dem Zen-Text Shobo genzo von Patriarch Dogen, Quellenstudien zur Religionsgeschichtet 1

Vydavatelství

německy

Vydáno 1940

Počet stran: 15

ISBN:

Popis: bude doplněno

Branný zápas judo

Autor:Adolf Andrej Lebeda, Ladislav Pikhart, Junyu Kitayama

Vydavatelství STN

česky

Vydáno 1954

Počet stran: 102

ISBN:

Popis:

Brožura obsahuje pokyny pro zakládání a vedení oddílu judo a celoroční methodický plán, který platí vlastně pro tři roky, během nichž se může začátečník stát vyspělým judistou. Těžištěm knihy jsou nejdůležitější kapitoly základů juda - padání, vychylování a popisy chvatů základního pátého stupně žákovské zdatnosti (pátého kyu). Jsou doplněny instrukčními obrázky, a u českých názvů jsou uvedeny i názvy japonské, předepsané Mezinárodní unií judo.

Základy judo

Autor:Lebeda A. Adolf, Technická účast: J.Kitayama 5.dan, L. Pikhart 3.dan, V. Lorenz 3.dan

Vydavatelství Sportovní a turistické nakladatelství

česky

Vydáno 1960

Počet stran:

ISBN:

Popis:

Souborná příručka s dějinami a teorií džuda, pravidly a zkušebním řádem, metodikou tréninku, vzorovými plány výcviku a cvbičebních hodin. Popis jednotlivých chvatů anácvikovými pokyny je uspořádán systematicky podle klasifikačních stupňů.

Sebeobrana Kodokan goshin jutsu

Autor:Dr. Junyu Kitayama, Vladimír Lorenz

Vydavatelství Naše vojsko Praha

česky

Vydáno 1963

Počet stran: 171

ISBN:

Popis: Obsah textu čerpán ze stránek www.kodokanjudo.cz , jinak je součástí knihy

Předmluva od autorů knihy

Vzrůstající zájem příslušníků ozbrojených sil i široké veřejnosti o sebeobranu dal v poslední době podnět k zpracování několika knih na toto téma. Jsou to díla většího či menšího rozsahu, jejichž charakter je buď informativní, nebo naopak specifický, určený ke zvláštním účelům. Kniha, kterou vám předkládáme, se zpracováním, uspořádáním i vytyčeným cílem poněkud liší od všech dosavadních publikací tohoto druhu. Jejím hlavním úkolem je sloužit jako učebnice sebeobrany všem, kteří o ni mají zájem.

Jako učebnice má poskytnout v dostatečné míře jak teoretické, tak i praktické pokyny k výuce základních sebeobraných technik. Pro splnění tohoto úkolu jsme použili výsledků nejnovějších výzkumů světových odborníků, kteří na základě dlouholetých praktických a teoretických studií shledali sebeobranné techniky, jež zveřejňujeme, jako nezbytný základ pro každého, kdo chce sebeobranu bezpečně ovládat.

Považujeme za svou povinnost upozornit čtenáře, kteří jsou o sebeobraně méně informováni, aby nepovažovali popisované techniky za málo tvrdé vzhledem k vedeným útokům. Rychlé, přesné a důsledné provedení všech uvedených sebeobranných technik je dostatečnou odpovědí každému skutečnému útočníkovi. Proto je důležité přistupovat k praktickému nácviku teprve po důkladném prostudování první (teoretické) části knihy.

Jen pílí, kázní a cílevědomým dodržování uvedených pokynů lze dosáhnout skutečné znalosti sebeobrany a mistrně ji ovládout. Spěch a ukvapenost jen znemožňují dosáhnout vytčeného cíle. Je nutné neustále se řídit didaktickou zásadou: od jednoduchému k složitějšímu, od poznaného k nepoznanému. Přáli bychom si, aby tato publikace přinesla jen užitek a jistý úspěch všem, kteří ji budou studovat a podle ní cvičit.

Věříme, že bude spolehlivým a účinným pomocníkem zejména příslušníkům naší armády, příslušníkům ministerstva vnitra a Lidových milicí, kteří znalosti sebeobrany potřebují k výkonu své služby při ochraně svrchovanosti a nedotknutelnosti naší vlasti, nebo při hájení výsledků práce socialistické společnosti. Těm, kteří začínají, budiž tato učebnice dobrým přítelem a rádcem.

Všem ostatním, kteří se již někdy sebeobranou zabývali a nenašli uspokojivou odpověď v problematice sebeobrany či jinak nedosáhli při některých praktikách očekávaných výsledků, chceme přinést nové poznatky a vyzvat je, aby se o úspěch pokusili ještě jednou. Na závěr podotýkáme: Jsme přesvědčení, že vám všem, kteří se budete poctivě snažit poznávat a stále se učit, bude tato kniha dobrým průvodem a vaše snaha bude zcela určitě korunována úspěchem.

Obsah knihy:

Obsah

Předmluva

Nová technika sebeobrany vysoké školy Kodokan

Teoretické úvahy - Princip Juda jako základ sebeobrany

Praktická technika sebeobrany

Obrana proti úchopům oběma rukama

Obrana proti úchopu levého límce

Obrana proti úchopu pravého límce

Obrana proti úchopu za paži a loket

Obrana proti úchopu za límec zezadu

Obrana proti škrení zezadu

Obrana proti útoku obejmutím zezadu

Obrana proti příčnému úderu

Obrana proti úderu do brady

Obrana proti úderu levou pěstí do obličeje

Obrana proti kopu do břicha

Obrana proti kopu ze strany

Obrana proti pokusu o bodnutí

Obrana proti přímému bodnutí

Obrana proti bodnutí ze strany

Proti holi zdvižené švihem vzhůru

Proti úderu holí

Proti bodnutí puškou s bodákem nebo holí drženou oběma rukama

Proti čelnému napadení přiložením pistole

Proti napadení pistolí držené bočním přiložením

Proti nasazení pistole do zad

Rozcvička

Další knihy budou následovat ...

短編・論文

雑誌目次で確認できる初期の論考

以下の書誌情報はNDLの公開目次で確認した。本文の翻刻や翻訳を行ったものではない。

  • 人生觀史槪說

    人生観史概説

    北山淳友 · 無礙光 19(3), 1923-03, p. 26–

    NDL · 11211250

  • 獨逸哲學界の二大収穫 マアルブルヒにて

    独逸哲学界の二大収穫 — マールブルクより

    北山淳友 · 學鐙 36(6), 1932-06, pp. 1–5

    NDL · 3363541

  • 獨逸經濟學界の新聲 マアルブルヒにて

    独逸経済学界の新声 — マールブルクより

    北山淳友 · 學鐙 36(7), 1932-07, pp. 1–3

    NDL · 3363542

新たに読める本文と翻訳

管理者から提供された翻刻と翻訳。提供時のファイルも保存し、未解決の読みや翻訳上の問題は閲覧版に明記している。

  • Die Lebensaufgabe Professor Yunyu Kitayamas

    Susanne Draber · Stuttgarter Illustrierte, Nr. 13, 1. 4. 1942, s. 187

    提供されている本文の言語: Čeština · English · Deutsch

  • Hintergründe des japanischen Kampfes

    Hannoverscher Kurier · 9. 12. 1941

    提供されている本文の言語: Deutsch · Čeština · English

  • Das Problem Nichts

    Paul Feldkeller · Hamburger Tageblatt, 20. 1. 1942

    提供されている本文の言語: Deutsch · Čeština · English

  • Die Weltmacht in Fernost

    Westfälische Zeitung / Bielefelder Tageblatt · 6. 12. 1937

    提供されている本文の言語: Deutsch · Čeština · English

  • The Spirit of Japanese Chivalry

    Junyu Kitayama · Der Geist des japanischen Rittertums · Japanische Kulturserie 1 · Wilhelm Limpert, Berlin, 1943, 16 s. · English translation: Petr Březina

    提供されている本文の言語: Čeština · English

以下は、北谷氏(ドイツ)による少数の短編ジョブで PDF へのリンクです。 それぞれの側面が180度回転します。 これは、印刷の影響を受けることができます - 高プリント, 両面印刷を選択し、より短い側に巻き戻します. すると、全てが本として正しく印刷されます(私は思う)。

  • 北山純雄「日本人の剣」、マルブルガーゼイトン、31 1942年(昭和40年)7月 212, ページ 7

ダス・シュテルト・デ・ジャパン

騎士は、他のものよりも多くの剣を感謝し、愛した。 剣は、もちろん、騎士の概念を食べません。 そこで「騎士の魂」と呼びました。毎騎士は貴重な剣を望んでいました。 剣が未知の人や悪い人から来たら、それは「親指」の刀または野菜のナイフと呼ばれていました。

しかし、接地の練習のために良いスキルを欠いていた不快な騎士ならば、それは「剣兵衛」と言いました。日本の刀が人工物や武器としてその能力で到達した大幅な重要性まで、どのように貴重で閉鎖され、刀の材料構造は今日の科学によって示されています。

建設を決定するために、日本の刀剣職人技の傑作を化学的かつ物理的に分析するために作られた試み。 現代の科学の達成により、金属の構造を正確に決定することが可能となりました。 しかし、合成方法による構造解析から同じ剣や類似したものを復元することは不可能です。

芸術作品は科学的に分析することができます - 1つは、RembrandtのまたはHürerの絵画をX線で調べることができ、その部分でさらに完了しています。しかし、これらの絵画は、マスターの手なしで復元することはできません。

北山 純雄

ドイツの記事 日本イスチェ・カルチュラディション 25.07.1943

  • 講師紹介 博士. J.J.(日本) 北山、日本文化の伝統「ドイツ・ポスト・フュル・ダステンランド」、25.07.1943 こちら

元のページに掲載されたその他の画像資料

この節の原文 · 2018

Zde je několik odkazů na pdf s několika kratšími pracemi pana Kitajamy (jsou v němčině). Každá sudá strana je otočena o 180 stupňů. Toto se dá ovlivnit při tisku - tisk na výšku, zvolit oboustranný tisk a přetáčet přes kratší stranu. Pak se vše vytiskne korektně jako kniha (aspoň myslím).

Das Schwert des Japaners

Die Ritter schätzten und liebten ihre Schwerter mehr als alles andere sonst. Das Schwert ißt ja natürlich vom Begriff des Ritters nicht fortzudenken. Man nannte es darum die »Seele des Ritters«. Jeder Ritter wünschte sich ein wertvolles Schwert. Stammte ein Schwert von einem • unbekannten oder schlechten Meister, so bezeichnete man es als »dumpfes« Schwert oder als Gemüsemesser.

Besaß aber ein untüchtiger Ritter, der guter Fähigkeiten zur Ausübung der Fechtkunst entbehrte, ein gutes Schwert, so sagte man: »Das Schwert weint.« Bis zu welch hoher Bedeutung das japanische Schwert in seiner Eigenschaft als Kunstgegenstand und Waffe gelangt ist, wie wertvoll, geschlossen und vollendet die materielle Struktur des Schwertes war, beweist die heutige Wissenschaft.

Man hat versucht, die großen Meisterwerke der Schwertschmiedekunst japans chemisch und physikalisch zu analysieren, um ihre Konstruktion festzustellen. Dank der Errungenschaften der modernen Naturwissenschaft gelang es, die Struktur des Metalls in allen Einzelheiten genau festzustellen. Aber es ist bis heute unmöglich Reblieben, aus der Strukturanalyse das gleiche Schwert oder ein ähnliches durch syntheisches Verfahren wieder herzustellen.

Ein Kunstwerk läßt sich wissenschaftlich analysieren — man kann auch Rembrandts oder Hürers Gemälde mit Röntgenstrahlen durchleuchten und hat das teilweise sogar getan —, aber diese Gemälde sind ohne die Hände ihres Meisters nicht wieder herzustellen.

Junyu Kitayama

německý článek Japanische Kulturtradition z 25.07.1943

  • Prof. Dr. J. Kitayama, Japanische Kulturtradition, "Deutsche Post für das Sudetenland, 25.07.1943 Zde

書評と研究

北山に関する確認済み研究文献

藤本浄彦「北山淳友論(その一):孤高の仏教哲学者 北山淳友(マールブルク時代を中心に)」『比較思想』7、1983年6月、15~33頁。CiNiiで確認できる独立した雑誌論文であり、1985年の別の論集にあるとされる文章と自動的に同一視しない。

CiNii · CRID 1573668926569552128

司馬春英(Shiba Haruhide)『現象学と比較哲学』。東京:北樹出版、1998年12月、238頁、ISBN 4-89384-684-1。CiNiiの目次では、第3部の中に北山とその主著『仏教の形而上学』を扱う一章がある。第3部全体には他の思想家についての章も含まれる。春英の読みはHaruhideであり、Harueではない。

NDL · PID 14029921 · CiNii · BA3953527X

ハンナ・アーレント、北山淳友と『理想』

北山による「カール・ヤスパースの哲学」の翻訳(1930年)

ARENDT, Hannah (1930): “カール・ヤスパースの哲学.” 理想 15: 187–201. (Transl. K. Jun’yū.)

北山はハンナ・アーレントの「カール・ヤスパースの哲学」を日本語に翻訳した。Currieの参考文献では『理想』15(1930年)、187~201頁、訳者K. Jun’yūと記載されている。提供された8頁のPDFは、この資料の英語版であり、日本語掲載誌のスキャンではない。英訳者名と英訳の作成年月はPDFに記載されていない。

提供された英語版の導入・解説部分(PDFの1~2頁)には「Arendt-kun」という呼称がある。Lute Currieは添えられた説明で、これを友情と敬意の表れと解釈している。ただし、この接尾辞だけでは両者の関係の性質や親密さは確定できないため、実際の表現とその解釈を区別する。

論文と付随する文章の英語版 · PDF、8頁

Lute Currieの研究

Two Japanese Philosophers in a Letter from Heinrich Blücher to Hannah Arendt — Lute Currie (Adelaide).

Lute CurrieのTwo Japanese Philosophers in a Letter from Heinrich Blücher to Hannah Arendtは、1956年の書簡に登場する人物を大江精三(Seizo Ohe)と北山淳友と同定する。PDFの4頁では、アーレントと北山がヤスパースの同じ演習に参加したことを示す大学文書に言及している。両者の面識は複数の資料に基づいて論じられるが、アーレントの思想への影響は未解明とされる。書簡中の「北山が共産主義者になったのではないか」という推測は、政党への所属を証明するものではない。

PDFの2~3頁でCurrieは、精三の兄Seiichiが『理想』の出版者だったと述べ、Markus Rüsch(2015年)を参照している。添えられた説明では雑誌の所有にも触れているが、論文が明記するのは出版者としての役割である。この6頁の論文は提供された最終稿として掲載する。掲載誌と公刊年月はファイルに記載されていない。

Lute Currie:提供された論文最終稿 · PDF、6頁

両PDFと付随情報はLute Currieから管理者を通じて提供された。

Heroisches Ethos · 1945

  • Das Heldische in Japan

    Johann von Leers · Hakenkreuzbanner, 13. 1. 1945 · Recenze / Review / Rezension

    提供されている本文の言語: Deutsch · Čeština · English

トマーシュ・ゲツコ「Džunjú Kitajama」(2020年)

北山作品は、科学的検査の対象となりつつありますが、私が遭遇した作品の一部について情報を提供しようとします。

概要:

個人が与えられた政権をナビゲートする方法の質問は必然的に繊細なものですが、その感度のために1つの重要ではありません。 本記事では、1930年代から1940年代にかけて、日本をドイツ人に紹介し、読者の皆様に受け入れられる日本を提示するにあたり、北山純和の作品の数々の作者である「北山ジュンユウ」の事例について解説しています。

Bhabhaのコンセプトである「mimicry」を、北山の作品や変化するレセプションに内なる展開を両立させる手段として適応した概念を採用しています。 このフレームワークは、パワー・ダイナミクスが2つの国間の異文化的交流における影響力のある役割を果たしたことを認識しています。同時に、個々の権威ある政治的な同盟国を特定しないように、文化的な政治との差別化された関与を可能にします。

作品に対する公式とセミプライベートな反応を反映した北山の文章やアーカイブ資料の両方を描き、この記事では、特定の日本の知的交渉が国家社会主義者政令の矛盾する空間内の日本の場所を詳しく見て紹介しています。

  • 1940年、彼は「西と東の食事 - 日本文化と伝統 (西-Östliche Begegnung - Japan Kultur und Tradition)」を出版しました。 著者は、Kを評価します。 雑誌「Zeitgeschichte」のエガー 1941年、No. 次のように10、:

「この本は、わずか250ページに集中し、緑豊かな文化政策問題に対処する世界文学の最も根本的な作品の一つです。 複雑なヨーロッパの問題や、私たちのレースの精神的な発展に敏感なアプローチを持つ彼の能力, 彼の深い科学的知識と特異性は非前例のないです, これは賞賛されています. しかし、彼の誇りも驚くべきことであり、彼は明らかに私たちを示し、日本の文化や習慣の本質を説明しているという誇りに思います。

この日本人は、私たちの国家の使命が満たされていると書いており、理解を必要としません。 彼は、例えば、事実の大きな取引をベースとして管理しています。 あなた自身の国の正当性。 そのため、ドイツ人は、すべての心にそのようなアプローチに対して共感を感じています。 (ショート)北山が私たちに与えたと言う必要があります, ヨーロッパ人は合理的かつ厳しい真実への彼の非常に貴重なアプローチ. 私たちは、この事実を十分に受け入れ、真実を実現するために私たちを助けるためにそれを感謝すべきです '.

ソース: 博士の恩恵。 北山純雄、日本語教師(ドイツインターウォー滞在に注力) - 横濱大学 小川良美

1945年まで、道玄の唯一の正式な哲学的アカウントは、北山純正の北山淳友(1902–1962)による簡単な作業で発見されました。 1940年、北山はオットに捧げられたゲンジョコカンの翻訳を出版し、「仏教の神秘主義と哲学の最も重要で最も重要な傑作の一つ」と主張しました。

  • ヨハネス・ワイエンナーガー(MAK)、ウィーン:「ヨーロッパの芸術を愛する世界に近い私たちの芸術の本質をもたらすために」、1869年にオーストリアと日本の間の外交関係の確立の140周年の機会にシンポジウム、オーストリアと日本のインターウォード期間中に1918-1938年(1945) ウィーン大学東アジア研究部で日本文学部が主催する。 2009年07月01日

最後に、北山純雄(1902-1962)と彼の小さな作品「西東日本エンカウンター」ベルリン 1942. 1936年~1944年(昭和40年)、ベルリン・日本工業大学名誉教授、1945年(1945年) プラハ大学東アジア研究所のオルデナリウス・ディレクターを務める。

序文では、その意思について説明しています。日本とその文化の理解のために、数十年にわたり様々な作品が書かれています。 本書は、日本各地の外国手が当たるベールヒッチャートを吊り下げて、特にドイツ・西東との間の内橋を築くのに役立てるという願いを込めています。

日本文化を理解するために、西洋の読者に西洋と東の精神的な世界との比較をすることを目指しています。第二に、東アジアにおける日本文化の位置を提示する。第三に、西を日本の文化の本質に導入する。 ドイツ語における日本人の魂とスピリチュアルさの内なる声を即座にエコーしようとする試みです。そのため、日本語からの訳ではありません。

わたしたちは、ドイツと日本人の心が最も高い精神的創造のために絶え間ない憧れを抱き合わせている人たちで、世界規模のエシカルな関係とスピリチュアルな関係に出会い、世界の恵みと繁栄のための新たな視点を広げています。

1。 ウェストン・ウンド・オッテン

2。 東アジア文化のスピリチュアル財団

3。 中国語と日本語の精神

4。 日本におけるスピリチュアルさと伝統

5。 5. Geschichte und Kultur 日本

6。 日本文化創造の自然を考える

7。 日本文化創造の伝統としての道(道)

8月8日 詩の道(Shark-Kai-Do)

9月9日 コスモスは絵画の対象として

10月10日 ドイツのロマン主義と東アジアの詩

11月11日 仏、ワルハイト・ウン・ウェルト

12月12日 宗教的な世界と日本の宗教

北山の観察は津泉に近いです。

再び、仏教は日本の文化の背後にある運転力ではありません。 ウェスト・イーストンの違いの精緻化では、再び「Heaven-Earth-Man」で神から寄せられた調和のために努力しています。

.... 知識の光は、個々の精神のピークに増加しました。

その結果の文化は自然を上回るし、各人が自分の光のために戦う。それは他のものよりも強い輝きを放ちます。 そこで、西側の大地が人間の精神の光に満ちた領域に変身する。 西洋文化の素晴らしさと美しさです。

ルーティングの運命とは対照的に、東の文化は残っていて、コスモスの無限と無知な光に残ります。 彼らの運命、その性質はコスモスに根ざしています。 人としての東アジアは、彼の家族、彼のコミュニティ、天国、地球と人々を包含する風景に深く根ざしています。

「東アジアでは、その独自性にもかかわらず、芸術の華麗な作品は、唯一の部分であり、宇宙現象のノットだけ、人間の精神における宇宙的な顔の反射です。

仏教の解釈から遠く離れた、人々の根ざした詩人である茶道と花の芸術は広い空間を捧げられます。 美術の歴史的発展にふさわしいが、その分裂を守ろう - 新人主義 - 仏教 - 虐待 - そして最後に、江戸時代のために彼は告白を呼びます。それはその後、明治時代に最後の進歩に達した:「単一の定規と一人の人々」。

ツヅミズと北山の作品は、ベルリンの日本研究所と両国の政治関係で評価されるべきだ。 統一要素としての天上の過剰な占いは、英語で出版された文献の禅仏教アプローチとは対照的であるが、同じ要素は日本の文化や芸術の典型的であると強調されている。

すべての引用作品は明確な国家特性を持っていますが、彼らは西洋のアドレスに表面的に表示されません。 北山の本は50年代に深みのある新版を経験し、今日も忘れてしまいました。 両著書に渡される時間。

  • シントーと日本の民族主義の概念(国人) - 近代タイムズ・モデヌ日本における宗教的な伝統主義。 (オリエンタルスタディハンドブック/東洋研究のハンドブック 第5部、日本、第8部)バンド)、ISBN 9004103163、Leiden、ボストン、ケルン:Brill 1998、kap。 TAISHō- と EARLY SHOUWA 時間, , p.281

北山の西東日本エンカウンターの本を参考に、質問は「日本人のやり方が私たちにとっても実現できず、日本の教育方法も私たちの軍事教育計画に組み込まれることができるかどうか」を提起しています。 [...] 全書では、ドイツ人での新しい秩序の国家社会主義の力は全く言及されません。 日本と比べると、ヨーロッパは様々な種類の力で連想的な炉裏として見えます。

「レイチからの報告」が終わると、ドイツ人人口の「値の明確かつ正の対照のない日本のイメージは、これまでより強い印象を残している」という危険があります。

この報告書から出現した日本は、セキュリティ機器の部分に不安のある浄化作用とよく会うかもしれません。それは、日本人の概念に反対するだけでなく、その完全性ではなく、恐れたものです。それはまた、独自の病理学の光で見られたが、それは無事に国家の最高権威によって共有されたものではありませんでした。

  • ドイツ日本文化交流会 1933-1945 ミラーの第3回レイチの秋、ティル・フィリップ・コルターマン、阿部康子による共同運営、2009年、ハラスワッツ・ヴェルラグ・ヴィースバデン、ISSN 0724-4703、ISBN 978-3-447-06072-1

北山の本(西オステリチェ・ベゲニョン)の反ヒトルとアンティニストの重要性を語る作品や人達は、北山の本(西オステリチェ・ベゲニョン - 日本クル・ウント・トラディション)/反ヒラーとアンティナクリストは、北山書(西オステリチェ・ベゲニョン)からいくつかの通路を意味します。

以下は特定の参照です。

  • Reše na knihu Hans-Joachim Bieber: SS と samurai. ドイツ日本文化関係 1933-1945 ドイツの日本文化研究所のモノグラフ、第55巻。 ミュンヘン:イディシウム2014。 1311 ページ。 ISBN 978-3-86205-043-7, ユーロ 148,- http://www.oag.jp/images/reports/Notizen1510-Lins.pdf

.... 1941年、デ・グルイターは、キタヤマ・ジュニユの著書(西東東アン・エンカウンター)をベルリンに出版し、ヒトラーに対しては「カルチャー・クリエイション」を語り、両国の文化間の表面的な比較に反して警告しました(確かに彼はまた、SSとサムライの間で意味しました)。

  • 国立社会主義の鏡の中の日本:Nazi-influenced Germany 1933-1945 Rudolf Richter、Německy

ソース: 詳細はこちら

また、日本文脈では、ヒラーとナジの政治家が作った日本に関するネガティブな声明を刷新することを目的としています。 ドイツに拠点を構えるだけでなく、ドイツ在住の日本人によるリビジョンが始まりました。

北山純雄教授は、ドイツで最も重要な日本の文化的仲介者であり、日本文化の理解に寄与しました。 ウェスト・イーストン・エンカウンター(1940年初公開)は、ヒトラーのメイン・カンプフと対抗ナジ・イデオロギーによる日本の文化を解体する最も興味深い試みでした。

1936年より日本研究所ベルリンの副所長を務めた北山は、Mein Kampfの日本特異的な発言を公然と批判した。 東アジアの西洋の眺めを明らかにする1つの通路:

彼らは言う:西洋文化は積極的な1つであり、東の文化はパッシブな1つです。 ヘゲルは主張します:西洋文化は自由の文化であり、経緯の東の文化です。 スペングラーは強調する:西の文化は英雄的なものであり、東の1つは支持者です。

この考慮事項と一般的な比較については、東アジア文化の知識の欠如と、彼らが真実に来なかった彼らの調査の重合性のために、そしてその結果、西洋の目で東ユニラルの文化を理解していると考えられていることが異なっています。

北山純友は、メイン・カンプフのヒラーも表した西洋の意見をここに批判しています。 しかし、北山が直接ヒスラーを批判するかどうかは疑問に思っています。彼の本西東日本エンカウンターはNazi検閲によってリリースされました。 北山さんの作品は、ソンストホーフェンの宗教城を1枚に押印した本によって証明されたように、SSのメンバーによっても読まれていました。

日本とナジ・ドイツ間の文化的交流は、日本が初めからナズイデオロギーによって評価されたので、その観点で歪みと混沌としているようです。 10代目以降、ドイツ国内の日本文化に興味を持ち、ナジ・リーダーシップとそのAIデオロジーが高まっています。 ベルリン・ローマ東京や北山純友の出版物など、さまざまな文化雑誌は、メイン・カンプフで言及した病理学的意見を個人的に見直しようとヒャラーを引き起こしていません。

Vilemehrは、Naziジャパンイメージの内側効果だけでなく、外部のコースの変化につながりました。 また、Nazi Germanyの精神的態度で日本の伝搬体の影響により、おそらくあった。

この節の原文 · 2018

Kitajamova díla se průběžně stávají předmětem vědeckého zkoumání, níže se pokusím uvést informace k některým pracem, na které jsem narazil.

Abstract:

The question of how individuals navigate a given regime is inevitably a delicate one, but one no less important because of its sensitivity. This article examines the case of one Kitayama Jun'yū – author of dozens of works during the 1930s and 1940s that purported to introduce Japan to a German audience – and his changing rhetorical strategies in presenting a Japan that would be acceptable to his readership.

It employs an adapted notion of Bhabha's concept of ‘mimicry’ as a means to understand both developments internal to Kitayama's works as well as their changing reception. This framework recognizes that power dynamics played an influential role in cross-cultural exchange between the two countries; at the same time, it enables a depersonalized engagement with cultural politics that does not rest on identifying individual authorial political allegiances.

Drawing on both Kitayama's writings and archival materials that reflect official and semi-private responses to his work, this article offers a closer look at how a particular Japanese intellectual negotiated Japan's place within the discursive space of the National Socialist regime.

  • V roce 1940 vydal „Setkání Západu a Východu – japonská kultura a tradice (West-Östliche Begegnung – Japans Kultur und Tradition).“ Autora hodnotí K. Egger v časopise „Zeitgeschichte“, rok 1941, č.10, následovně:

„Tato kniha, koncentrovaná na pouhých 250 stranách, je jedno z nejzásadnějších děl světové literatury, zabývajích se ožehavými kulturně politickými otázkami. Jeho schopnost citlivého přístupu ke složité evropské problematice a duchovnímu vývoji naší rasy, jeho hluboké vědecké znalosti a konkrétnost nemají obdoby, což je obdivuhodné. Ale pozoruhodná je i jeho hrdost, konkrétně hrdost, s jakou nám jasne ukazuje a vysvětluje podstatu japonské kultury a zvyku.

Ve svém díle tento Japonec píše, že naše národní poslání je splněno a není třeba vyžadovat pochopení. Velké množství faktu se mu daří podložit, napr. legitimnost vlastního národa. Takže upřímně rečeno, vůči takovému přístupu my, Němci, cítíme sympatie celým svým srdcem.v(Zkráceno.) Je nutné říct, že Kitajama nám, Evropanům, svým velmi ušlechtilým přístupem dal na srozuměnou poměrne drsnou pravdu. Měli bychom tuto skutečnost adekvátně přijmout a být mu zavázáni za to, že nám pomohl uvědomit si pravdu“.

Zdroj: Přínos dr. Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka (zaměřeno na období jeho pobytu v meziválečném Německu) - Jošimi Ogawa, Jokohamská národní univerzita

Up to 1945, the sole positive philosophical account of Dōgen was to be found in a brief work by Kitayama Jun’yū 北山淳友 (1902–1962). In 1940 Kitayama published his translation of the Genjōkōan, which he dedicated to Otto, claiming it to be “one of the greatest and most important masterworks of Buddhist mysticism and philosophy.”

  • Johannes WIENINGER, MAK, Wien: „Das Wesen unserer Kunst der europäischen kunstliebenden Welt näherzubringen“, Symposion aus Anlass des 140jährigen Jubiläums der Aufnahme diplomatischer Beziehungen zwischen Österreich und Japan im Jahr 1869, Die Republik Österreich und Japan während der Zwischenkriegszeit 1918–1938 (1945) veranstaltet von der Abteilung Japanologie am Institut für Ostasienwissenschaften der Universität Wien, 3. Juli 2009

Abschließend sei noch ein kurzer Blick auf Junyu Kitayama (1902-1962) und sein kleines Werk „West-östliche Begegnung“ Berlin 1942 geworfen. Kitayama Junyu studierte Philosoph bei Jaspers und Husserl, war 1936 - 1944 Assistent am Japaninstitut in Berlin und Stellvertretender Leiter, 1944 - 1945 Ordinarius und Direktor des Ostasieninstituts der Universität Prag.

Im Vorwort klärt er über seine Intentionen auf: „Zum Verständnis von Japan und seiner Kultur sind seit einigen Jahrzehnten die verschiedensten Werke geschrieben worden. Dieses Buch hat den Wunsch, den bisher von fremden Händen um Japan gesponnenen Schleier zu lüften und dazu beizutragen, eine innere Brücke zwischen Westen und Osten, insbesondere Deutschland und Japan, zu schlagen.

Es will zum Verständnis der japanischen Kultur dem westlichen Leser einen Vergleich zwischen der westlichen und der östlichen Geisteswelt geben, zweitens die Stellung der japanischen Kultur in Ostasien vergegenwärtigen, drittens das Abendland in das Wesen der japanischen Kultur einführen. Es ist ein Versuch, die inneren Stimmen der japanischen Seele und Geistigkeit in deutscher Sprache unmittelbar widerklingen zu lassen; es ist also keine Übersetzung aus dem Japanischen.

Uns, den deutschen und japanischen Menschen, in deren Herzen die unablässige Sehnsucht nach den höchsten Geistesschöpfungen lebt, ist die Gabe und die Aufgabe zuerteilt, eine dem zwanzigsten Jahrhundert gemäße weltumspannende Begegnung in ethischer und geistiger Beziehung herbeizuführen, die neue Perspektiven für Segen und Gedeihen der kommenden Welt eröffnet.“

1. Westen und Osten

2. Geistige Grundlagen ostasiatischer Kultur

3. Chinesische und japanische Geistigkeit

4. Geistigkeit und Tradition in Japan

5. Geschichte und Kultur Japans

6. Wesensbetrachtung der japanischen Kulturschöpfung

7. Der Weg (Do) als Tradition in der japanischen Kulturschöpfung

8. Der Weg der Dichtung (Hai-Kai-Do)

9. Kosmos als Gegenstand der Malerei

10. Deutsche Romantik und ostasiatische Dichtung

11. Buddha, Wahrheit und Welt

12. Religiöse Welt und japanische Religiösität

Kitayamas Betrachtungen stehen der Tsuzumis nahe.

Wiederum ist nicht der Buddhismus die Triebfeder japanischer Kultur. In der Herausarbeitung der west-östlichen Unterschiede finden wir das Streben nach gottgewollter Harmonie in der Trias "Himmel-Erde-Mensch" wieder.

"... Das Licht der Erkenntnis steigerte sich dann bis zum Gipfel des Individualgeistes.

Die daraus hervorgegangene Kultur überflügelt die Natur, und jeder Mensch kämpft dann um sein eigenes Licht, das stärker leuchten soll als das des anderen. So verwandelt sich die Erde im Westen in ein lichterfülltes Reiches des menschlichen Geistes. Das sind der Glanz und die Schönheit der abendländischen Kultur.

Im Gegensatz zum Schicksal der Entwurzelung blieb und bleibt die östliche Kultur im unbeschränkten und unverlöschbaren Licht des Kosmos. Ihr Schicksal, ihre Wesensart, ist die Verwurzelung im Kosmos. Der Ostasiate als einzelner ist tief verwurzelt in seiner Familie, seiner Gemeinschaft, in der Landschaft, die Himmel, Erde und Menschen umfasst.

..." und weiter: " In Ostasien ist ein geniales Kunstwerk trotz seiner Einmaligkeit nur ein Teil, nur ein Knoten der kosmischen Erscheinungen, ein Widerschein des kosmischen Antlitzes im Menschengeiste."

Der Teezeremonie und der Blumensteckkunst, der im Volke verwurzelten Dichtkunst wird breiter Raum gewidmet, fernab von buddhistischen Interpretationen. Die historische Entwicklung der Kunst streift er kurz, hält sich aber an die Einteilung – Shintoismus - Buddhismus - Rittertum und schließlich für die Edo-Periode nennt er den Konfuzianismus, der dann in der Meiji-Zeit zum endgültigen Durchbruch gelangte: "Ein einziger Herrscher und ein einziges Volk."

Sowohl Tsuzumis wie auch Kitayamas Werke sind im Zusammenhang mit dem Japaninstitut in Berlin und der politischen Verbindungen beider Länder zu bewerten. Die Überbetonung des Himmels als einigendes Element, steht den Zenbuddhistischen Ansätzen in der in englischer Sprache publizierten Literatur entgegen, auch wenn die gleichen Elemente als jeweils typisch für Kultur und Kunst Japans hervorgestrichen werden.

Alle zitierten Arbeiten tragen deutliche nationale Züge, sie biedern sich jedoch dem westlichen Adressaten, so mein Eindruck, nicht oberflächlich an. Kitayamas Buch erlebte Neuauflagen bis tief in die 50er Jahre hinein, heute ist es vergessen. Über beide Bücher ging die Zeit hinweg.

  • Shintô und die Konzeption des japanischen Nationalwesens (kokutai) – Der religiöse Traditionalismus in Neuzeit und Modene Japans. (Handbuch der Orientalistik./ Handbook of Oriental studies Fünfte Abteilung, Japan, 8. Band ), ISBN 9004103163, Leiden; Boston; Köln: Brill 1998, kap. TAISHÔ- UND FRÜHE SHÔWA-ZEIT, , s.281

Unter Hinweis auf das Buch Kitayamas Westöstliche Begegnung werde die Frage aufgeworfen, „ob der japanische Weg nicht auch für uns gangbar sei und japanische Erziehungsmethoden auch in unseren militärischen Erziehungsplan eingebaut werden können. [...] In dem ganzen Buch würden die nationalsozialistischen Kräfte einer Neuordnung auf germanisch-deutscher Grundlage überhaupt nicht erwähnt. Im Vergleich zu Japan erscheine Europa als ein von den Kräften verschiedenster Art hin und her gerissener Erdteil.“

Es bestehe die Gefahr, so endet der „Bericht aus dem Reich“, daß das „Bild Japans ohne die klare und positive Gegenüberstellung unseres eigenen Wertmaßstabes einen immer stärkeren Eindruck“ in der deutschen Bevölkerung hinterlasse.

Die aus diesem Bericht hervorgehende unverhohlene Bewunderung Japans mochte zwar auf besorgte Skepsis auf Seiten des Sicherheitsapparates stoßen – man fürchtete bezeichnenderweise nicht eine Gegnerschaft der japanischen Auffassungen, sondern vielmehr deren, gerade auch im Lichte der eigenen Ideologie gesehene, Perfektion – sie wurde aber gleichwohl von höchster Stelle des Staates, Hitler persönlich, geteilt.

  • Der Untergang des Dritten Reiches im Spiegel der deutsch-japanischen Kulturbegegnung 1933–1945, Till Philip Koltermann, Unter Mitarbeit von ABE Yasuko, 2009, Harrassowitz Verlag · Wiesbaden, ISSN 0724-4703, ISBN 978-3-447-06072-1

Některé práce i lidé zmiňují anti Hitlerovský a antinacistický význam Kitajamovi knihy (West-Östliche Begegnung – Japans Kultur und Tradition) / Anti Hitler and Antinacists meanings some passages from Kitayamas book (West-Östliche Begegnung – Japans Kultur und Tradition)

Zde jsou některé konkrétní zmínky:

  • rešerše na knihu Hans-Joachim Bieber: SS und Samurai. Deutsch-japanische Kulturbeziehungen 1933-1945. Monographie aus dem Deutschen Institut für Japanstudien, Band 55. München: Iudicium 2014. 1311 Seiten. ISBN 978-3-86205-043-7, Euro 148,- http://www.oag.jp/images/reports/Notizen1510-Lins.pdf

"... konnte 1941 bei de Gruyter in Berlin ein Buch ( West-östliche Begegnung) erscheinen, dessen Verfasser Kitayama Junyū – gleichsam gegen Hitler – von japanischer „Kultur - schöpfung“ sprach und vor oberflächlichen Vergleichen zwischen den Kulturen beider Länder warnte (sicherlich meinte er auch den zwischen der SS und den Samurai)."

  • Japan im Spiegel des Nationalsozialismus: Das Japanbild im nationalsozialistisch geprägten Deutschland von 1933-1945 Rudolf Richter, německy

Zdroj: zde

Im Kontext Japan sollte die Zeitschrift ausserdem die von Hitler und fuhrenden NS-Politikern getatigten negativen Ausserungen uber Japan revidieren. Diese Revision ging nicht nur von deutschen Site aus, sondern wurde auch von in Deutschland lebenden Japaner angestrengt.

Professor Kitayama Junyu, war einer der bedeutendsten japanischen Kulturvermittler in Deutschland und trug zum Verstandnis der japanischen Kultur bei. das Werk West-ostliche Begegnung (Erstveroffenlichung 1940) war der interessanteste Versuch der Abqualifizierung der japanischen Kultur durch Hitlers Mein Kampf und der NS-Ideologie entgegen zu Wirken.

Kitayama, der seit 1936 stellvertretender Leiter des Japan Instituts Berlin war, ubte offentlich Kritik an den insultierenden japanspezifischen Ausserungen in Mein Kampf. Eine Passage ubt deutliche Kritik and der westlichen Sicht Ostasiens:

"Man sagt: Die westliche Kultur ist eine aktive und die ostliche eine Passive. Hegel behauptet: Die westliche Kultur is eine Kultur der Freiheit and die ostliche eine Kultur der Knechtschaft. Spengler betont: Die Kultur des Westens ist eine schopferische und die des Ostens eine tragende.

Gegen diese Betrachtung und allgemeinen Vergleiche ist einzuwenden, dass sie wegen mangelnder Kenntnis der ostasiatischen Kultur und wegen der Oberflachlichkeit ihrer Untersuchungen nicht die Wahrheit getroffen haben und infolgedessen einseitig mit westlichen Augen die Kultur des Ostens ansahen und zu verstehen glaubten" (seite 12-13)

Kitayama Junyu kritisiert hier die westliche Meinung, die auch Hitler in Mein Kampf zum Ausdruck brachte. Es is jedoch fraglich, ob Kitayama Hitler direkt kritisiert, da sein Buch West-ostliche Begegnung von der NS-Zensur freigegeben wurde. Kitayamas Werk wurde sogar von Angehorigen der SS gelesen, wie eine Buch-Einstempelung der Ordensburg Sonsthofen in einem Exemplar beweist.

Der Kulturaustausch zwischen Japan und Nazi-Deutschland wirkt in seiner Betrachtung verzerrt und chaotisch, da Japan von der NS-Ideologie von Anfang an abgewertet wurde. Ab den 10er Jahren steigt Interesse and der japanischen Kultur innerhalb Deutchlands un der NS-Fuhrung und deren AIdeologie. Die diversen Kulturzeitschriften, wie Berlin-Rom-Tokio oder die Publikationen von Kitayama Junyu haben nich dazu gefurt, dass Hitler personlich seine in Mein Kampf erwahnte ideologische Meinung revidierte.

Vilemehr hat dies zu einem Kurswechsel der Aussen, wie auch Innenwirkung den NS-Japanbildes gefuhrt. Was auch wahrscheninlich durch den Einfluss der japanischen Propaganda auf die geistige Einstellung Nazi-Deutschlands passierte.

抑留と国家保安局の記録

『虜囚歌』— Ryōshūka

公開された版には日本語原文、資料画像、チェコ語・英語・ドイツ語訳がある。現存する詩歌の日付は1945年12月21日~1946年4月11日と1956年1月1日~5月23日。底本は1984年の遺稿刊行版で、ベルリン国立図書館の請求記号は5 A 73803。序文には抑留、Smída夫妻、Hildegard Weidlerについての回想もあり、個人的な証言と公的文書を区別して扱う。

本文を読む · 日本語 / Čeština / English / Deutsch

@kokkidojo1 · 19. 11. 2026

STBアーカイブの文書によると、北山は9月でした。 1945年5月、旧日本大使館の建物でプラハに建立。 フィールドワークに27.5.1945が送られました。 1945年にリリースされました。 そこで、Mělnik付近のLobc周辺の農場で6ヶ月を過ごしました。 Mělnikの近くにLobčのMr Šimínekの素晴らしい不動産。 東洋研究所のピューシェク教授の要請と推薦で州部が解任されました。

ベルリンの日本大使館の文化的アタッチェとして、古くからオリエンタル・インスティテュート(Oriental Institute)が、プラハのオリエントが高い教育部門を閉鎖し、活動に大きな利益をもたらしました。 また、その手紙では、北山をドイツに移転し、日本への帰国を可能とする日本の寄贈者に提案しました。

今回は北山のリリースのPrentice Letterです。

インターネットでは、北山など、東洋人員でSTBが走っていたというユニオンに関する情報がわかりました。 スキャンしたボリュームは、Mrのせいで私に得ました。 Valíkの研究。 STBでは、彼は異人種を疑っていました, チェコスロバキアに滞在するための彼の理由を見つけようとしました, 彼の活動とチェコスロバキアに向けられたかどうか. アーカイブのレコードによると、これは見つかりませんでした。 記録には、北山に関する多くの情報、監視等からの情報が含まれています。 1951年以降の記録は、彼女の結婚ではありません。

彼の名前は貴重であるが、彼の姓と生年月日は同意します。 スタングはユニオンの紹介の日付です。 1976年(昭和40年)に渡された北山から約13年。 ボリュームは、データに誤りが含まれている(例: ヨーロッパの到着。

http://www.svazky.cz/sekce/Databaze_EZO

名前 出生場所 出身地 1 国籍 2 導入日

ジャパン・ジャパン 28.08.1976

アーカイブ

アーカイブ番号 アーカイブ部

H-137 / SU SEO VOS FMVの特長

H-137 SEO VOS FMVの特長

ボリュームから得られる特定の情報は、徐々に補完されていきますが、ポイントの暫定的な概要は次のとおりです。

  • プラハに1.1.1945年から移転し、次第に3つのタスクを受け取りました。

1。 チャールズ大学のリーディング・ジャパニーズ・スタディ

2。 マーブルからプラハに日本の図書館を移動

3。 プラハの日本大使館の建物を準備し、ベルリンの日本大使館の避難が可能に(大島大使の席)

  • 北山は大島大使と対立していた(理由は述べられている - 地方問題の矛盾)
  • 1945年5月以降、チェコ当局が逮捕されました(逮捕の細部は与えられた - チェコスロバキアで正式な認定を受けずに有権力のメンバーは、ドイツ人と逮捕された)そしてMělník近くの農場でフィールドワークに6ヶ月間置かれ、壊れた健康を持っていた - 管状症、分野での作業は適していませんでした)
  • Mělnik付近のLobčでM Šimonkの大規模な不動産の作業の場所, また、DoubraviceでMšen氏と述べました, MýlnikでのMšen (Brochekへの手紙)
  • オリエンテーション・インスティテュートのPrüšek教授の介入により、彼自身の要請でリリースされました。
  • 再資源化されず、再資源化したくないという思いから、オリエンタルインスティテュートで日本語教師として働き始めた(年々)
  • オリエンタル・インスティテュートでは、Vlasta Hilskáと若い日本人教師のLibuše Boháčkováが働いています。 彼も彼の教えに出席し、北山と彼女は友情にそれらを結合します。そうでなければ、北山は誰とも関連付けません、彼は無数です。
  • また、プラハとハルデ・クラロヴェの村ソコルチェのジュド/ジジットメンバーを教えます
  • 北山は人、方法および処置の箱を容積で記述し、自由のための治します
  • STBは、敵のパワーのエージェント/ラポチュアルとして彼に興味を持っています。
  • 1950年頃、STBは彼の協力者(日本マチュモト・キンリック・ヘンリー氏、元日本の労働者)の大使館に就任しました。
  • STBイベントは、北山の敵対的な状況やチェコスロバキアに対する行動を証明していません
  • 1949年、1951年にチェコスロバキアから北屋門を放ちたいと望んでいたSTBが、彼はそれを抵抗する(彼は去るのに十分なお金を持っていない)と明らかにチェコスロバキアを残したくない
  • 北山は、日本との外交関係が復元されたと思い、チェコスロバキアの日本人大使となり、後者は大使館で正式に採用される。
  • プラハとベルリンの北山レジデンスへ
  • 北山は柔道に関する書籍を書いていますが、帰国後も公開したいと思います。
  • 1951年の終わりに、STBはオリエンタルインスティテュートとそのメンバーに興味を持たなくなりました(それは能力と優先度が低いです)、従って北山に関するレコードも終わっています

1951年の末からこのような情報(大量抽出)の頻繁な要約があります

この節の原文 · 2018

Dle dokumentů v archívu STB byl Kitajama dne 9. května roku 1945 v Praze zatčen v budově bývalého japonského velvyslanectví na Malé straně. 27.5.1945 byl poslán na polní práce. Propuštěn byl v 1945. Strávil tedy 6 měsíců na statcích kolem Lobče u Mělníka např. velkostatku pana Šimínka v Lobči u Mělníka. Propuštěn byl Ministerstvem zahraničí na žádost a doporučení profesora Průška z Orientálního ústavu.

Kitajama v minulosti (za první republiky) pomohl Orientálnímu ústavu, když jako kulturní atašé japonského velvyslanectví v Berlíně zajistil velké finanční obnosy pro činnost ústavu, zachránil pražské orientální vysokoškolké oddělení před uzavřením. Průšek a i také Kitajama ve svém dopise navrhují propuštění a odsun Kitajamy do Německa k dalším zadržovaným japonským příslušníkům pro případný návrat do Japonska.

Zde je Průškův dopis orodující za propuštění Kitajamy.

Na internetu jsem našel informaci o svazku, který si STB vedla na pracovníky Orientálního ústavu, včetně Kitajamy. Naskenovaný svazek se ke mně dostal, díky bádání pana Valíka. Pro STB byl podezřelý cizinec, snažili se vypátrat jeho důvody pobytu v Československu, jeho činnost a zda není směřována proti Československu. Dle záznamů z archívu se nic takového neprokázalo. Záznamy obsahují mnoho informací ke Kitajamovi, informace z jeho sledování atd. Záznamy po roku 1951 ji ve svazku nejsou.

Jeho křestni jméno je zkomoleno, nicméně příjmení a datum narození souhlasí. Zvláštní je datum zavedení svazku. Ten je až v roce 1976, cca 13 let po Kitajamovo skonání. Svazek obsahuje nepřesnosti v udajích (např. jeho příjezd do Evropy).

http://www.svazky.cz/sekce/Databaze_EZO

Jméno Pohlaví Datum narození Místo narození Státní příslušnost 1 Státní příslušnost 2 Datum zavedení

JUNYN KITAYAMA M 29.01.1902 JAPONSKO JAPONSKO 28.08.1976

Archivy

Archivní číslo Archivující útvar Problematika

H-137/SU SEO VOS FMV

H-137 SEO VOS FMV

Konkrétní informace vyplývající ze svazku budou postupně doplněny, zde je jejich prozatimní přehled v bodech:

  • Kitajama byl převelen do Prahy od 1.1.1945, postupně dostal tři úkoly:

1. vést japanologická studia na Karlově univerzitě

2. přestěhovat japanologickou knihovnu z Marburgu do Prahy

3. připravit budovu japonského velvyslanectví v Praze pro případnou evakuaci japonského velvyslanectví v Berlíně (úkol od velvyslance Ošimy)

  • Kitajama měl konflikt s velvyslancem Óšimou (důvod je uveden - rozpor v rasové otázce)
  • Kitajama byl po květnu 1945 zadržen českými orgány (podrobnosti zatčení uvedeny - příslušník nepřítelské mocnosti bez oficiální diplomatické akreditace v Československu, zatčen spolu s Němci) a umístěn na 6 měsíců na polní práce na statek nedaleko Mělníka, měl podlomené zdraví - tuberkolóza, pro práci na polích nebyl vhodný)
  • místo prací velkostatek pana Šimonka v Lobči u Mělníka, též je uvedeno u pana Bahníka v Doubravicích, Mšeno u Mělníka (v Průškově dopise)
  • propuštěn byl na vlastní žádost a hlavně intervenci profesora Průška z Orientálního ústavu
  • nebyl odsunut a zřemě nechtěl být odsunut, začal opět pracovat v Orientálním ústavu jako učitel japonštiny (různé ročníky)
  • v Orientálním ústavu působí japanoložka Vlasta Hilská i mladá učitelka japonštiny Libuše Boháčková. Ta navštěvuje jeho výuku také a s Kitajamou je pojí přátelství, jinak se Kitajama s nikým nestýká, je nespolečenský.
  • učí též judo/jiujitsu příslušníky obce Sokolské - v Praze a Hradci Králové
  • Kitajama léčí lidi, způsoby i případy léčení jsou popsány ve svazku, léčí zdarma
  • STB se o něj zajímá jako o agenta/zpravodajce nepřátelské mocnosti
  • kolem roku 1950, 1951 jej STB intenzivněji sleduje, nasadila na něj svého spolupracovníka (čechojaponce Macumota Kinrice Jindřicha, bývalého pracovníka na jap. velvyslanectví, získán ke spolupráci s STB pod nátlakem)
  • akce STB neprokázaly žádné Kitajamovo nepřátelské okolnosti či chování vůči Československu
  • v roce 1949 a 1951 STB chtěla vyhostit Kitajamu z Československa, ten se tomu brání (nemá dostatek peněz na odjezd) a zřejmě nechce opustit Československo
  • Kitajama si myslí/má indície, že až budou obnoveny diplomatické styky s Japonskem, tak se stane japonským velvyslancem v Československu, později jen, že bude zaměstnán na velvyslanectví jako úředník
  • adresy Kitajamova bydliště v Praze i Berlíně
  • Kitajama píše knihu o judo, rád by ji vydal až po návratu do Japonska
  • koncem roku 1951 se STB přestává zajímat o Orientální ústav a jeho členy (nemá na to kapacity a priorita je nízká), tím končí i záznamy o Kitajamovi

Ve spisu jsou časté souhrny informací (vytěžení svazku), jako třeba tento z konce roku 1951

民間療法

既に述べたように、氏 北山は久留米を統制しました。 癒しの知識のほんの一部でした。 薬によると、彼はまた、東洋医学(エネルギー、モクシングなどの働き)の方法を使用して、彼の治療の人々を助けました。 これらの技術が何も知られていないところでは、日本青年の研究中だけを想定することができます。 また、STBでは北屋門氏の癒し能力についてもいくつかの参考文献があります。

以下は、これらの参照の一部です。

Vladimir Lorenzの治癒におけるMrs Dobromila Doubkováの記憶:

ウラジミールは、1956年頃の短い時間で約5本の黄疸を持っていたので、私は正確に知りません。 こんなに黄色の髪だったので、僕は、クロラミンと包帯されたドアノブからすべてを持っていた幼稚園から覚えています。

そして、彼の体は集中キャンプから重度に弱まっていたし、栄養の欠如後でさえも、彼らは彼に巻き込まれた、黄疸。

ウルリシャクの1つのことは、通りに崩壊しても、HKの四角です。 彼を取り去り、その値が最終的なものだったのを発見しました。 既に悪い形だった人々を送った治療のKVに送られ、最後の1つが送られました。

まあ、さん 北山インターベンド "Lorenz, um, 我々 はそれについて何かを行う必要があります。, hm.

彼が何かを思い浮かんだとき、彼はこの様だったと言いました。

そして、彼は彼の足と手の上にバーントハーブのモックスを作りました。 それがウラジミールが火傷の傷を持っていた場所です。 指、インデックスの指と親指の間のあなたの手の後ろにあなたの手の上に。 そして、私の足で、内側から足首を思い浮かべます。

ヴァルスに到着すると、HKの頭と比較し、それらのテストがまったく悪くなかったという間違いがあった。

それからウラジミールは、通常、彼は誤ったキュウリだけを食べます。

私は彼が集中の多くの結果と、コミュニストによるその後の迫害を戦うのを助けているとは思いません。

この節の原文 · 2018

Jak bylo již zmíněno, pan Kitajama ovládal kuacu. Toto byl jen zlomek jeho uzdravovacích znalostí. Dle informací pamětníků též pomáhal lidem svým léčením pomocí způsobů orientální medicíny (práce s energií, moxování a jiné). O tom, kde se naučil tyto techniky není nic známo, lze jen předpokládat, že během studií v mládí v Japonsku. Ve svazku STB je také několik zmínek o léčitelských schopnostech pana Kitajamy.

Zde je několik takovýchto zmínek:

Vzpomínka paní Dobromily Doubkové na léčení Vladimíra Lorenze:

Vladimír prodělal asi pět žloutenek v krátkém období po sobě, někde v těch letech kolem roku 1956, nevím přesně. To byla taková doba velkého výskytu žluotenek, sama si pamatuji ze školky že jsme měli vše od chloraminu a ovázané kliky hadry namočenými v chloraminu.

a jeho tělo bylo z koncentráku a i následně nedostatečné výživy značně oslabeno a tak se ho chytaly, ty žloutenky.

A jedno se na Urlicháku to je náměstí v HK, na ulici dokonce zhroutil. Odvezli ho a zjstili tak vysoké hodnoty, že to bylo na konečnou. Poslali ho na léčení do KV kam posílali lidi, kteřiíbyli už na tom moc špatně, konečná.

No a zasáhl pan Kitajama."Lorenz, hm, s tím musíme něco udělat, hm."

on prý takhle pomrukoval, když se nad něčím zamýšlel hm.

A provedl moxu ze zapálených bylin na noze a na ruce.Tam měl Vladimír jizvičky po popálení. Na ruce na hřbetu ruky mezi prsty ukazovák a palec. A na noze myslím nad kotníkem z vnitřní strany.

Když přijel do Varů, tak po nových odběrech krve je srovnávali s těmi z HK a kroutili hlavami, že došlo k nějakému omylu, že ty testy nejsou vůbec špatné.

Vladimír pak jedl normálně, jen okurky syrové špatně trávil.

Vůbec si myslím, že mu pomohl poprat se s mnohými důsledky koncentráku a následné persekuce komunisty.

言葉と引用

  • 「恐怖は魂の病気であり、あなたはそれを取り除く必要があります。」
  • 「すべての人のキャリアの最大の敵は、自分の怠惰です。」
  • 「人や国だけが相互の知識で視野を広げ、その心の中で世界中に広大なキャノピーを開いたら、私たちの苦労した人々の人々と国民を分離する憎悪と自尊心から中国を破壊する! その後、真の人間性が生まれ、西洋と東の内なる理解は、その果実を負担します。 「北山純雄:極東の芸術と、その特産品、新オリエント」 Vol. Vol.1 インタビュー 2、いいえ。 8(1947年)
  • ウラジミール・ロレンツは北山を思い出させます:「彼は私が会った最初の人でした。 彼はいつも言った。「ロレンツ、あなたがたが言うことを覚えておいてください」。 あなたが言うことを矛盾し、何をすべきか。 常に破壊につながります。 ツイート
この節の原文 · 2018
  • "Strach, to je nemoc duše, musíte se jí zbavit."
  • "Největším nepřítelem kariéry každého člověka je jeho vlastní lenost."
  • "Kéž by si lidé a národy rozšiřovali vzájemným poznáním své obzory a ve svých srdcích otevřeli dokořán okan do světa, aby zbořili čínskou ze%d nenávisti a sobectví, která odděluje lidi a národy našeho těžce zkoušeného století! Pak by se zrodilo opravdové svobodné lidství a vnitřní dorozumění Západu a Východu by neslo své plody." ( závěrečný odstavec z článku Dr. Džunju Kitajama: Umění Dálného východu a jeho zvláštnosti, Nový Orient. Vol. 2, No. 8 (1947) )
  • Vladimír Lorenz na Kitajamu vzpomíná: „Byl to první člověk, na kterého jsem narazil, který mi nezalhal jediné slovo. Vždycky říkal: Lorenz, pamatuj si: Co říkáš, to čiň! Nikdy nebuď v rozporu s tím, co říkáš a děláš. To vždycky vede do zkázy."

ドイツでの教育活動

1940~1941年の活動を伝える事業報告

日独文化協会『事業報告』昭和15年度(1940年度)、B節、印刷頁2、画像6は、北山を在伯林日本学会副主事と記す。9月27日にヒトラー総統の名でHonorar-Professorの称号が授与され、1月の第3学期からマールブルクで講座を担当したと述べる。任命年1940年は、本アーカイブにある辞令と大学の教員名簿にも一致する。この称号を通常の正教授と同一視しない。

講題は、日本宗教の諸形態(第1回は神道)、東亜文化史序説、東西哲学演習(易経の解釈)、日本語の4件。大学附属の宗教研究所東亜部長への就任にも触れている。当時の宣伝的な表現と職務に関する記述を区別して扱う。

日独文化協会『事業報告』昭和15年度、2~3頁、画像6。NDLデジタル化資料、PDM表示。
日独文化協会『事業報告』昭和15年度、2~3頁、画像6。NDLデジタル化資料、PDM表示。

NDL · 1037774 · 6 · Universität Marburg · Personalverzeichnis · p. 21

(出典: Dr. ヨコハマ国立大学小川吉美先生、日本語教師の北山純雄(ドイツ中学時間に焦点を絞った)、チェコの翻訳はこちら チェコの翻訳文書

1929年、フランクフルト大学で活動して以来、日本と東の文化を教えている北山。

フランクフルトのSylabus大学(summer semester r) 1932年(昭和40年)

  • Kalender der deutschenの大学はホッチェスチュレン、ウィンターセメスター、1932-1933年(ソース: http://dlibra.bibliotekaelblaska.pl/Content/53151/010208-1932-112.pdf) - ページ 69、フランクフルト大学哲学学部

— 北山純雄、d. d. は 資本主義とフェモロンのLPで彼の危機。;神秘主義と救いの宗教。 2p.;dの入門。 チャップ. スパー。 ふりがな アンフ。 2g;f。 フォート。 ツイート

1936年(昭和40年)以降、ベルリンにて日本語教育機関に勤務

ベルリン日本研究所での講義のトピック

  • (1938年秋より)

「日本文化芸術」「日本庭園のアート」「日本の詩と詩」『東アジアにおける世界力』『日本の世界観と現状』、『日本人魂と現在の状況』『東アジアの世界観についての真実』『中国で物事を変えていくこと』

  • (1942 - 43)

「日本の国家の闘い精神」「日本状態の病態」、「日本の電力の誕生」、「日本の国の発展の過程」、「日本の歴史解釈の基本概念」、「日本の生命の芸術的要素」、「日本の普通の日」、「Bushido」、「東アジアにおける世界力」、そして何十もの繰り返しを達成した。

講義名から、普通の日本特性や日本の精神を把握し、当時のドイツ心に感動させるように設計されたウェイクアップコールだったと結論づけることができます。 日本イメージは、その後の国家政策に従ってシステムとして帝国システムを強調することによって作成され、ブシドと州の病態を強調する。 日本の精神的な文化は、文学、ブシド、芸術などを通じてドイツに浸透すべきである。

ベルリンの日本大使館によると、来場者数は50人ほどで、最大700名が参加しました。

  • 1940年、マルブルク大学で東文化の「東アジア文化と宗教」を教えてきました。
この節の原文 · 2018

(zdroj: Přínos dr. Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka, (zaměřeno na období jeho pobytu v meziválečném Německu) Jošimi Ogawa, Jokohamská národní univerzita ), český překlad práce je zde dokument v českém překladu

Kitajama působí od roku 1929 na univerzitě ve Frankfurtu, kde učí japonštinu a východní kulturu

Sylabus univerzity ve Frankfurtu (letní semestr r. 1932)

  • Kalender der deutchen Universitaten und Hochschulen , Winter Semester, 1932-1933 ( zdroj: http://dlibra.bibliotekaelblaska.pl/Content/53151/010208-1932-112.pdf ) - strana 69, Filozofická fakulta Univerzita ve Frankfurtu

— Junyu Kitayama, d. Werden d. Kapitalismus u. seine Krise im Femoston lp .; Mystik u. Heilsreligion. 2p.; Einf. in d. jap. Spr. f. Anf. 2g.; f. Fortg. g.

Od roku 1936 Kitajama působí v Berlíně na Japonském Institutu

Témata přednášek na Japonském Institutu v Berlíně

  • (od podzimu 1938)

„Japonské figurativní umění,“ „Umění japonských zahrad,“ „Poezie a básníci Japonska,“ „Japonsko – světová velmoc ve východní Asii,“ „Japonský světonázor a aktuální situace,“ „Japonská duše a aktuální situace,“ „Pravda o světonázoru ve východní Asii,“ „Pravda o změně věcí v Číně.“

  • (1942 - 43)

„Bojechtivý duch japonského národa,“ „Japonská státní ideologie,“ „Zrození japonské velmoci,“ „Proces národního vývoje Japonska,“ „Základní koncepty interpretace japonských dějin“, „Umělecké prvky v životě Japonců,“ „Japonský běžný den,“ „Bušidó“ a přednáška „Japonsko – světová velmoc ve východní Asii,“ která dosáhla řádově desítek opakování.

Z názvů přednášek lze usoudit, že šlo o osvětu, jejímž cílem bylo uchopit typicky japonské charakteristiky a japonského ducha a zapůsobit na tehdejší německou mysl. Obraz Japonska byl vytvářen zdůrazňováním císařského systému jakožto systému v souladu s tehdejší státní politikou, kladením důrazu na bušidó a státní ideologii. Duchovní kultura Japonska měla proniknout do Německa skrz literaturu, bušidó, umění, apod.

Podle Velvyslanectví Japonska v Berlíně byla návštěvnost kolem 50 lidí, při hojné účasti až 700 lidí.

  • Od roku 1940 na univerzitě v Marburgu vyučuje v rámci semináře východní kultury předmět „kultura a náboženství východní Asie.“

チェコスロヴァキアでの日本語教育

北山はドイツで日本文化を教え、日本の文化を紹介しました。 しかし、チェコスロバキアの到着後もチェコスロバキアに到着。

プラハのドイツ高等教育のキュレーターのアーカイブファンドに、Ms Jana Ratajováによるアーカイブの従業員によると、北谷氏に関する文書や情報があります。また、「Institut für Erforschung und Vermittlung der Kultur - und Geistesgeschichte Ostasiens」(研究および教授のための研究所 - と北山東文化歴史は1944年以降でした)

1946年以来、プラハのオリエンタル・インスティテュートで日本語教師を務め、その後は州立語学学校で働いた。 STBファイルには、オリエンタルインスティテュート(1950年頃)にこれらのクラスに参加した生徒のリストがあります。 Miroslav Novák、Dr.Kautský、J。 シャック, 博士. ベアキー。 Palate、Libuše Boháčková。 北山はチェコスロバキア語で唯一の日本のチューターでした。 1951年、チャールズ大学にてセミナーを開催。 しかし、その後に働いたかどうかは明らかではありません。

1957年から1960年にかけては、ウラジミール・ローレンス(Vladimir Lorence)の不動産に保管されてきました。これにより、より多くの情報(生徒による指導の評価、日本語辞典および文献の注文)が公開されています。

ミロスラフ・ノヴァックは、北山(カンザシ久美子氏によると、Dr.の恩恵源である。 ヨコハマ国立大学小川吉美先生の日本語教師である北山純雄さん(ドイツ中学時間に焦点を絞った)が、そう明らかにこの先生になるようにしました。

1950年、オリエンタル・インスティテュート(Miroslav Novák)、Libuše Boháčková(著名なチェコ語と翻訳者、Náprstková Museumの日本のコレクションのキュレーター)、Jaroslav Baríka(Czech Korea)に出席した日本人学生のリスト。

この節の原文 · 2018

Kitajama učil japonštinu a představoval svým žákům japonskou kulturu již v Německu. Nicméně po svém příchodu do Československa taktéž.

V badatelně Ústavu Archivu Karlovy Univerzity jsou dokumenty a informace o panu Kitajamovi (dle zaměstnankyně archívu paní Jany Ratajové jsou v archivním fondu Kurátor německých vysokých škol v Praze), tam by měly být informace též k "Institut für Erforschung und Vermittlung der Kultur - und Geistesgeschichte Ostasiens" (Ústav pro studium a výuku kulturní - a intelektuální historie Východní Asie), který měl od roku 1944 Kitajama na UK vést

Od roku 1946 působil v Praze Orientálním ústavu jako učitel japonštiny a později působil na Státní jazykové škole. Ve spisech STB je seznam žáků, kteří navštěvovali tyto hodiny v Orientálním ústavu (kolem roku 1950) - např. Miroslav Novák, Dr.Kautský, J. Bařinka, Dr. Palát, Libuše Boháčková. Kitajama byl v poválečných letech jediný japonský lektor v Československu. V roce 1951 vedl dokonce seminář na Karlově univerzitě. Nicméně není jasné, zda tam působil i posléze.

V pozůstalosti pana Vladimíra Lorence se dochovalo několik dokumentů z roku 1957 a 1960, které poodhalují více informací (hodnocení výuky od žáků, objednávka japonských slovníků a literatury).

Miroslav Novák byl údajně Kitajamou velmi ovlivněn (podle Kumiko Kanazaši, zdroj Přínos dr. Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka, (zaměřeno na období jeho pobytu v meziválečném Německu) Jošimi Ogawa, Jokohamská národní univerzita), takže se zřejmě kvůli tomu rozhodl stát učitelem.

Seznam studentů japonštiny z roku 1950, kteří navštěvovali výuku v Orientálním ústavu např. Miroslav Novák (později známý český japanolog a překladatel), Libuše Boháčková (později známá česká japanoložka a překladatelka, kurátorka japoských sbírek v Náprstkové muzeu), Jaroslav Bařinka (český koreanista).

柔道の指導

柔道指導に関する新しい写真と報道

管理者が2021年2月と3月に投稿した3件の記事から、チェコスロヴァキアでの柔道・護身術指導の写真を追加した。「195x」は1950年代ごろという概略の年代である。受講者の集合写真と、畳の代わりに砂を使う稽古場の準備風景も含まれる。

@kokkidojo1 · 1365579858743558144 · @kokkidojo1 · 1365580364668928001 · @kokkidojo1 · 1366304686425399297

プルゼニへの日本人の訪問 — Pravda、1946年9月5日

記事は、前週に北山がプルゼニのAC Jiu-jitsuを訪れ、指導者を教えたことを伝えている。会長Otto Zavázalとの対話と、指導者Václav Vávraの活動にも触れている。1946年時点のプルゼニでの指導を示す資料であり、発行日は訪問日そのものではない。

1950年から1960年にかけて雑誌の文献や記事を上回るので、柔道や自衛隊に専念し、北谷氏の名前はよく述べています。 チェコスロバキアの村のメンバーとして、ソコールはジュディジストとチェコスロバキア柔道のソコラからすべてのユディジストの間で教えました。 彼の影響は今のところ忘れがちですが、下にある雑誌記事では、チェコスロバキアで柔道のレベルアップに重要な役割を担っていると述べています。

北山は柔道の技術と哲学に合格し、柔道の基礎をきちんと守ってもらいました。

クラブプラハで北山とエクササイズ

メモの記憶に従って、氏。 北山は、カルエル・ズボベックやウラジミール・ロレンツなどの柔らかな紳士が訓練されたマラソンでジュダクラブに出席しました。 訓練中、彼は良いチェコ語を話しました, 笑顔でした, 人間, 常に良い気分で、何も訴えませんでした. 平和、観点、内面の強さを放つ個性から、落ち着いた声で話しかけました。

代表取締役 北山は、約(158cm, 63kg)の小さな姿で、ゴシワザグループ(ヒップとフラップ)やウバツアシさんから好きな技法が入った。 Sutemi waza のテクニックはあまり使用していませんでした。 彼はまた、彼は彼の相手を絞っていなかったと述べた地面で戦う技術で強いだったが、保持し、技術を交差させ、組み合わせるために好きだった(投薬, 連鎖).

態度の闘争では、彼は少し彼の相手をつかむことを思い出したが、精密な議論の間に手首と外見の大きな強みは非常に強く働いた、それは彼の逸脱の大きな動的を与えた。 テクニックの組み合わせを強調し、失敗した技術から戻らず、別の手法で攻撃し続ける。 エンファシスは、移動の精密な技術にも配置され、特にバランスの取れない相手の逸脱をすることにしました。

運動の後、幕末(聖座の集中)が実施され、運動中に中断した人は、彼らが政座に座って壁を見ているジムの角に数分間言及し、坐禅上の禅道場である。 落ち着きの必要がありました。 彼のリーダーシップの下での演習は、そうでなければ非常に激しいでした, トレーニング中に個人が失われたとき、例外的な何もありませんでした 2.5 kg. トレーニングの最後に、定期的に秤量された人々。

両側に強い弾力性のある身体と教師(動くシリーズ)を鍛え、両面で走進(緊張の闘争)、そして自己防衛の状況における柔道のテクニックの使用を身につけることは大いに強化されました。 時々、北山さんもケンジュック(日本フェンシング)の基本を教えました。

訓練中、彼はしばしばkuacu(resuscitation、健康科学)として知られる柔道の技術の彼の制御を示した。 彼はこれをマスターし、トレーニング(ディスロケーション、スマッシュ、歪み、呼吸)からさまざまな怪我で効果的に助けることができると述べた。 (プラハで勉強し、柔道を練習した時、チェスケ・ブルジュヴィツェルのVáclavドイツ人とのインタビューから情報を得た)

ハラデック・クラロヴェの北山とジュディジスト

ギルドの教師としてのもう一つの言及は、ソコラ・ハラデック・クラロヴェの裁判官の間で見つけることができます 1959 彼の生徒ヴルディミール・ロレンツが働いた. 北山氏は、地元の光アスレチックスタジアムで定期的な夏の14日間のキャンプに参加し、東哲学の精神的準備の分野におけるロレンソ協力を約束しました。 部門と教授の間。 北山は、緊密な連携を発展させ、ハルデ・ジュドの技術的成長に大きな影響を与えました。

北山教授は、「北上」と呼ばれ、すべての理由で多くのメンバーが彼に近いようになり、ハラデック・クラロヴェの柔道の発展に役立てられました。

Mrsさん Dobromila Doubková 覚えています 氏. ロレンツのストーリー:

代表取締役 北山は、ロレンツ氏のフラデ・クラロヴェに運ばれました。 毎月1回、仕事や日曜日の翌日から土曜日に練習。 土曜日の午後にジムで会いました - それはまだ土曜日に働いていたし、彼らは練習しました。 そこで、教授は夜にどこかで眠っていますが、ロレンツォさんでした。この結果は手紙からウラジミールの家族への様々な挨拶の結果であり、日曜日に再び練習していたからです。

昼のグランドでランチを食べていました。それは、城のエリートがコーヒーに行くのに慣れた素敵な一流ホテルでした。そして昼食の後、彼はブラインドに行って再び練習した2時間について彼らに教えてもらいました。

レンデ・シンディナさんと似ています。

彼はまた、北山が同じ方法でジュディスティックテクニックを説明し、同様の原理で説明するために初めてだったと述べました - 相手の残高を破り、動きに入り、相手を投げます。 その後、チェコの柔道先生は、海外でいくつかのセミナーで聞いたことのある技術者を常に教えています。北山では、常に同じインサイトに関する知識を持ちます。 北山からハルデカ・クラロヴェまでは、ラジオだけに曲を造って110%の計画を達成しなければ戦争の後に来た。

そして突然、この男は違うことを言ったんです。 より広い文脈の中で柔道の練習の感覚で重なりについて話していたが、その時がとても魅力的だった。 また、北山が自発的な訓練を教えたことを覚えておいて、彼はナルサルトに大学でいたまで作りませんでした。 彼が何を語ったのか、そしてどのように伝えたかについて、北山はとても気をつけていました。 チェコスロバキアの彼の暗黙について話したことはなかったので、彼らはそれを知らなかった。 彼は素敵なチェコ語を話しました(彼は前軍と言いました)、しかし、それはrを発音するのは困難でした。

1950年1月、二十四宗のチェコスロバキア村のチュマとシマのマスターから手紙を伝え、ティルシェの家でトレーニングを実施し、次藤津の今後のマニュアルを続行するために彼を招待する(アーカイブSTBボリュームHから_ 137)

1955年(昭和30年)、フラデッ・クラロヴェ(氏による文書化)で北山の講義用書を寄稿しました。 D.Doubková から 不動産 へ Vladimir Lorenzo)

この節の原文 · 2018

Jak zmiňuji výše v literatuře či článcích v časopisech z let 1950 - 1960 věnující se judu nebo sebeobraně pomocí juda, je mnohdy zmiňováno jméno pana Kitajamy. Jako člen Československé obce sokolské učil mezi judisty a především judisty ze Sokola z Československa judo. Jeho vliv je dnes spíše zapomenutý, nicméně níže zvěřejněné články z časopisu dokazují, že poválečné době sehrál významnou roli vzestupu úrovně juda v Československu.

Kitajama se snažil se předávat techniku i filozofii juda a dbal na správné zvládnutí základů juda.

Kitajama a cvičení v klubu VŠ Praha

Dle vzpomínek pamětníků navštěvoval pan Kitajama občas tréninky juda klubu VŠ Praha v domě Maratón, kde cvičily veličiny juda pánové jako Karel Zrůbek a Vladimír Lorenz a další. Při trénincích hovořil dobrou češtinou, byl usměvavý, lidský, vždy s dobrou náladou a nikdy si na nic nestěžoval. Z jeho osobnosti vyzařovaly klid, nadhled a vnitřní síla, jenž se projevovala na způsobu, kterak klidným hlasem hovořil.

Pan Kitajama byl malé postavy cca (158 cm, 63kg) a mezi jeho oblíbené techniky patřily techniky ze skupin Goši waza (přehozy pomocí boků) a Aši waza (podmety). Techniky Sutemi waza (strhy) moc nepoužíval. Taktéž byl silný v technikách boje na zemi, kde prý soupeře nemačkal, ale držel a velmi rád přecházel a kombinoval techniky (držení, škrcení, páčení).

V boji v postoji bylo vzpomínáno, že uchopoval soupeře lehce, ale při precizním vychýlení velmi důrazně působila jeho velká síla zápěstí a předloktí, což dávalo velkou dynamiku jeho vychýlení. Kladl důraz na kombinaci technik a nevracení se z neúspěšné techniky, ale pokračování v útoku další technikou. Důraz byl také kladen na precizní techniku chvatů a také zejména na provedení vychýlení soupeře z rovnováhy.

Po rozcvičení se provádělo mokusó (soustředění v seiza) a ti kdo během cvičení vyrušovali, tak bývali odkazováni na několik minut do kouta tělocvičny, kde seděli v seiza a dívali se do zdi, podobně jako je to v zenových dódžó při zazenu. Tak docházelo k potřebného zklidnění. Tréninky pod jeho vedením byly jinak velmi namáhavé, nebylo nic výjimečného, když během tréninku jednotlivec shodil/vypotil 2,5 kg. Na konci tréninku se lidé pravidelně vážili.

Hodně se posilovalo, aby se vybudovalo silné a odolné tělo a cvičilo se učikomi (série nástupů do chvatů) v provedení na obě strany, randori (cvičný boj), také kata a použití technik juda v sebeobranných situacích. Někdy pan Kitajama učil také základy kendžucu (japonský šerm).

Během tréninků často v praxi ukazoval své ovládání technik juda známých jako kuacu (resuscitace, zdravověda). Toto prý mistrně ovládal a byl schopen účinně pomoci při nejrůznějších zraněních z tréninků (vykloubení, naražení, distorze, zaražení dechu). (čerpáno z informací z rozhovoru s panem Václavem Němcem z Českých Budějovic, který v té době v Praze studoval VŠ a cvičil judo)

Kitajama a judisté z Hradce Králové

Další zmínky jako o učiteli juda najdeme mezi judisty Sokola Hradec Králové kde do roku 1959 působil jeho žák Vladimír Lorenz. Na jeho pozvání se pan Kitajama účastnil pravidelného letního 14denního soustředění na zdejším lehkoatletickém stadiónu a přislíbil Lorenzovi spolupráci v oblasti psychické přípravy východní filosofie spojené s aplikací v rámci praktických ukázek na tatami. Mezi oddílem a prof. Kitajamou vznikla úzká spolupráce a do značné míry ovlivnila technický růst hradeckého judo.

Pan profesor Kitajama byl členy ve vší úctě zván „Kitka“, stal se řadě členů blízkým a napomohl rozvoji juda v Hradci Králové.

Paní Dobromila Doubková vzpomíná na vyprávění pana Lorenze:

Pana Kitajamu do Hradce Králové prý přivedl pan Lorenz. Přijížděl pravidelně 1x měsíčně a cvičilo se v sobotu po práci a v neděli.. V sobotu odpoledne se scházeli v tělocvičně - to se ještě v sobotu pracovalo, a cvičili. Pak večer někde pan profesor spal - ale to myslím, že bylo u Lorenzů, protože to vyplývá z různých pozdravů v dopisech rodině Vladimíra, a v neděli zas cvičili.

V poledne měli zadaný oběd v Grandu, což byl hezký,prvorepublikový hotel, kam chodívala hradecká smetánka na kávu, no a pak po obědě jim tak dvě hodiny povídal, než jim slehlo a zase cvičili.

Podobně vzpomíná i pan René Srdínko.

Také se zmínil, že Kitajama byl první, kdo judistické techniky vysvětloval vždy stejně a na podobných principech - zlomení soupeřovo rovnováhy, nástup do chvatu, hození soupeře. Do té doby čeští učitelé juda, vždy učili techniky tak jak, slyšeli na nějakém semináři v zahraničí - u Kitajamy to bylo jinak, vždy stejně s nadhledem znalosti věci. Kitajama do Hradce Králové přišel v době po válce, kdy nikde nic nebylo,v rádiu jen budovatelské písně a plnění plánu na 110 %.

A najednou přišel člověk, který vykládal úplně jiné věci. Povídal o přesahu smyslu cvičení juda v širších souvislostech, což vzhledem k době bylo něco, co bylo pritažlivé. Pan Srdínko také vzpomíná, že Kitajama je naučil autogenní tréning, to si prý srovnal, až při škole na kotrmelce. Kitajama byl velmi opatrný co a komu říká a jak. O svém věznění v Československu vůbec s nimi nemluvil, takže o tom ani nevěděli. Mluvil pěknou češtinou (prý predválečnou), nicméně mu dělalo problémy vyslovovat r.

Dopis od pánů Tůmy a Šímy z Československé obce sokolské z Ústředí jiujitsu z ledna roku 1950, vyzývající jej k další spolupráci k vedení tréninků v Tyršově domě a pokračování na chystané příručce jiujitsu (z archívu STB svazek H_137)

Zde je dokument o vyúčtování za Kitajamovo sérii přednášek judo pro instruktory z roku 1955 v Hradci Králové (dokument od paní D.Doubkové z pozůstalosti po Vladimíru Lorenzovi)

柔道に関するその他の記録

今後の調査対象:『柔道』21(8)、1950年7月

NDLは講道館発行『柔道』21(8)を1950年7月と記録する。提供された要約は、北山のプラハからの手紙と、左右両側の投げ技の練習を挙げている。ただし手紙の本文と技術的な発言は書誌情報だけでは確認できないため、現段階では北山の確定した発言として引用しない。号数8を8月と混同しない。

NDL · 柔道 21(8) · 1950-07

「7-12から国際柔道の初夏学校が始まります。」 1932年8月、アルフレッド・ロドが東京講道館の創始者、加納治五郎教授にご連絡いただきました。 毎年夏に行われるこのコースを作ることで、ヨーロッパの柔道のテクニックをPRすることを目的としています。小泉・ターン・石黒・博士などの日本人教師も参加しています。 北畠、大谷、北山招待選手、阪尾良選手。

この意味でコースを実施するために、柔道の理念や想いを語ってもらいました。 狩野教授は、次の貢献を伝え、柔道の基本的特徴を明らかにし、生活の哲学的なガイドとしてよく説明することができることを明らかにしました。

  • 1932年、フランクフルトのサマースクール柔道に出場する北山。 4月8日、日本国スポーツ柔道大会参加者の講演を行いました - 剣道 - Sumo

出典:ロッテルネストアーカイブ、ベルリン

ジュド・サマースクール 1932年(フランクフルト) フランクフルト・北山は、講義の場として利用してもらいました。 8月8日(月) - 実際の指導業務を開始しました。 講師による講義のため 全国スポーツD.Kitayama:柔道 - 剣道 - 相撲、第1時間半の始まりが順調に動きました。午前9時30分にコースが始まりました。

ページ1 ページ2 ページ 3 ページ4 - 参加者リスト

  • 雑誌 Refusal-match jiu-jitsu、年2号 1950年8月、チェコの村ソコルサ出版社/1.danでチェコのテスト代表者の構成に関する北山のメリットについて言及
  • 1950年9月2日、チェコの村Sokol / 漫画シリーズが柔道の基礎について
  • 雑誌 レジストマッチ二月、年2位 1950年10月10日、チェコの村 sokolská/柔道の基礎についての漫画シリーズ
  • 1951年9月3日(水)第9号 雑誌「Refusal-match jiu-jiu-jitsu」の地域インストラクター養成講座に関する記事報告、287ページ チェコ村 sokolská

「南交通の本社も、専門家のご協力をお願いし、学校の成功に貢献しました。」 J.J.(日本) 信じられないほどにやってきた北山、そして最高の献身が区別せずにすべての周波数に専念しました。 わたしたちの言語を完全に制御しない見知らぬ人である北山博士は、すべてのリスナーが彼の友人や顧問であると考えているような方法で学校の集団と調和しています。 ブラザー教授、ありがとうございました! ツイート

  • 雑誌 レジストマッチ jiu-jitsu, 年 3 号 1951年11月11日 チェコの村ソコルスカ
  • 雑誌 Refusal-match jiu-jitsu, 年 4 号 1952年8月、チェコ村 sokolská 出版/1952年4月より地域トレーナー柔術教室の報告
  • 雑誌 Refusal-match jiu-jitsu, 年 4 日 1952年10月10日、チェコの村 sokolská / 中央部からのニュース
  • 雑誌 Refusal-match jiu-jitsu, 年 7 No.2, 2月 1955, パブリッシャーチェコ村 Sokolská / Rev A.A. 1955年ヨーロッパ選手権柔道に関するレベディ(ナショナルチームコーチ)は、日本のコーチのインタビューの一環として、北山が彼らに教えたことを伝えています。また、他の日本人教師が北谷門の教えに敬意を表明し、Judisticナレッジを継承しています。

元のページに掲載されたその他の画像資料

この節の原文 · 2018

"Vor Beginn seiner ersten internationalen Judo-Sommerschule vom 7.-12. August 1932 setzte sich Alfred Rhode mit dem Gründer des Kodokan in Tokio, Herrn Professor Jigoro Kano, in Verbindung. Er teilte ihm mit, dass er beabsichtige, die Technik des europäischen Judo durch die Schaffung dieser jährlich im Sommer abgehaltenen Lehrgänge zu fördern, zu denen er auch japanische Lehrer wie Koizumi, Tarn, Ishiguro, Dr. Kitabatake, Otani, Dr. Kitayama und Hano Rhi einzuladen gedenke.

Er bat ihn, seine Grundsätze und Gedanken über Judo schriftlich darzulegen, um in diesem Sinne die Lehrgänge durchzuführen. Herr Professor Kano sandte ihm daraufhin den nachfolgenden Beitrag, der die Grundzüge des Judo so anschaulich darstellt, dass man sie gut und gerne als einen philosophischen Lebensleitfaden bezeichnen kann."

  • Kitajama jako účastník letní školy judo ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1932. 8.dubna vedl pro účastníky přednášku na téma japonských národních sportů Judo - Kendo - Sumo

Zdroj: archiv Lothar Nest, Berlín

Judo Sommerschule 1932 im Frankfurt - "Ausserdem hatte sich Herr Dr.Kitajama, Frankfurt a.M., Fur einer Vortrag in liebenswurdiger Weise zur Verfugung gestellt. ... Montag dem 8.August - beganm der eigentliche Lehrbetrieb. Fur eine Vortrag des Herrn D.Kitajama uber japaniche National sportarten: Judo - Kendo - Sumo, wurde der Beginn der ersten Stunde und eine hlabe Stunde vorverlegt; um 9.30 Uhr begann damit der Kursus."

Strana1 Strana2 Strana3 Strana4 - seznam účastníků

  • časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 2 č.8, srpen 1950, vydavatel Česká obec sokolská / zmínka o zásluhách Kitajamy na složení českých zástupců zkoušek na 1.dan
  • časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 2 č.9, září 1950, vydavatel Česká obec sokolská / kreslený seriál o základech juda
  • časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 2 č.10, říjen 1950, vydavatel Česká obec sokolská / kreslený seriál o základech juda
  • zmínka v článku Zpráva o škole krajských instruktorů jiu-jitsu - časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 3 č.9, září 1951, strana 287, vydavatel Česká obec sokolská

"Ústředí jiu-jitsu přispělo k úspěchu školy navíc tím, že požádalo o spolupráci experta dr. J. Kitayamu, který ochotně přijel a s největší obětavostí se věnoval bez rozdílu všem frekventantům. Dr Kitayama, ačkoliv cizinec, neovládající dokonale náš jazyk, splynul s kolektivem školy takovým způsobem, že každý z posluchačů ho považuje za svého přítele a rádce. Děkujeme, bratře profesore!"

  • časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 3 č.11, listopad 1951, vydavatel Česká obec sokolská
  • časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 4 č.8, srpen 1952, vydavatel Česká obec sokolská / zpráva z průběhu Krajské školy cvičitelů jiu-jitsu z dubna 1952 konané v Hradci Králové
  • časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 4 č.10, říjen 1952, vydavatel Česká obec sokolská / Zprávy z ústřední sekce
  • časopis Vzpírání-zápas jiu-jitsu, ročník 7 č.2, únor 1955, vydavatel Česká obec sokolská / Reportáž A.A.Lebedy (trenér národního týmu) o Mistrovství Evropy judo 1955, v části o pohovorech s japonskými trenéry juda sděluje, že to, co je učí Kitajama se shoduje s tím, co učí jiní japonští učitelé a veřejně vyjadřuje poctu Kitajamovo výuce a předávaným judstický znalostem

人々の回想

ヴァーツラフ・バウエルの回想 — プルゼニ、1953年

管理者との対話で、Václav Bauerは子供のころプルゼニで北山の柔道指導を受けたことを回想した。大外刈で足の位置が誤っていると、北山は棒でつま先を軽くたたいて示したという。バウエルは、適時の反応、身体の記憶、相手の動きへの反射的な応答を北山の指導と結びつけている。これは伝えられた個人の回想であり、北山の発言の逐語記録ではない。写真は管理者により1953年のプルゼニとされ、対話の日付は不明。

イヴァン・シュピチカ『Koncentrace v mentální průpravě』(1982年)

2頁でシュピチカは、北山を伝統的な東洋の精神修養に通じた人物として回想している。北山との対話によって、日本の武術の達人の精神的な準備について、後に他の誰からも得られなかった知識を得たという。また祖父から護身術を学んだことにも触れる。英語の機械翻訳にあった「mental parades」は誤りで、mental training(精神修養)とする。

Moravská zemská knihovna · Ivan Špička

ヴァーツラフ・バウエルの回想 — プルゼニ、1953年 · English · イヴァン・シュピチカ『Koncentrace v mentální průpravě』(1982年) · Čeština / English

ミロシュ・トゥーマの回想:「小さな手は鋼の梁のようだった」

ミロシュ・トゥーマは、プラハで柔道を始めたころ、レゲットの指導写真を写し、初心者のために図を描いて学んだことを回想している。「Tyršák」での代表選手の合宿では北山の受けを務め、見るだけでなく実際に触れて技を学ぶ重要性を語っている。

Československý sport紙、1969年3月6日。これは掲載日であり、回想される合宿の実施日はこの切り抜きでは特定されていない。

ミロシュ・トゥーマの回想:「小さな手は鋼の梁のようだった」 · Československý sport · 6. 3. 1969
切り抜き全体を開く
提供された切り抜きの翻訳

「さあ、ありましたよ」と、本と写真、小さな絵を持って戻ってきた。

「当時は、できる限りあちこちで教えを求めました。初心者にも技が分かるように、レゲットの指導写真を写し、小さな人の絵を描いたものです。一番よい学び方は、優れた指導者に直接接することでした。日本人の北山先生を思い出します。小柄で、一見弱そうでしたが、小さな手は鋼の梁のようで、どこをどうつかむかを知っていました。当時、私は『Tyršák』で代表選手の合宿を指導していました。北山先生はさまざまな投げ方や技への入り方を見せてくれました。私は練習相手になりました。その技を自分の身で味わいたかったのです。柔道は見ているだけでは足りません。目では分からなくても、触れれば分かることがたくさんあります。私たちは何とか意思を通わせていましたが、愉快な行き違いもありました。

例えば、技をかけるとき、私は『teď!』(今だ!)と言っていました。先生はそれを繰り返しましたが、『tež』と発音しました。私は『též』(同じく、また)の意味で、似た別の形を示しているのだと思いました。しかし、動きがかみ合いません。はっきりさせたくて、『děti』(子供たち)と言ってもらいました。それで初めて、先生がチェコ語のďという音を発音できないことが分かったのです。先生の『tež』は、いつも私の『teď』のつもりだったのです。」

出典:管理者提供の新聞切り抜き。提供部分には記事の執筆者名は見えない。

Vlasta Winkelhöfer - チェコの日本ロジスト、翻訳者、ライジングサンの注文によって授与される作家

「私はあなたが博士と個人的な接触を持っていることを恐れています。 マッキンリー。 北山は、真剣な情報を提供できません。 記憶だけ。 秋のrで日本を勉強し始めました。 1950年と2学期以降、週に1回(セミナー)の講義リストで2時間の講義を行いました。 日本語の領域から、どんなものだったのか。 ツイート 先に進む。 右最初の1時間で、dr。 ツイート

日本人の勉強をマスターしたいという高知性がいかに重要であるかを説明し、その機会に彼は単にそれを持っていない女性のインテリジェントな能力について非常に積極的に話しました。 教室で唯一の女性だったので、自分で取らなければいけません。

成功した学生として、先進のコエド・チェコスロバキア教育(またフランスの体育館でコスモポリタンな雰囲気を通過)によって上昇し、男性と女性の間の平等が付与された環境に住んでいたので、私はそれを深刻な侮辱として取った。 他の時間すべて, 博士. ツイート たまたまたまたまね。

私はフライトを取るつもりだので、彼女はおそらく個人的なinvektiva veči meně、nýbrž vívodnýとプロのnemúžuřejmý posture日本人男性、ちょうどproductem patriarchální日本語spolenosti v期間Meidži a Taišó a tehdjed 日本語 アップをもたらす人. 私は衝撃を受けるために何もなかった, 完全な人生と私の中で、この種の最初の経験, そして、態度博士. ツイート 彼は私に完全に受け入れられないだろう。 博士. ツイート

以前は教員にはほとんど存在しませんでした(彼はもう働かなかったのが残念ですか?)。そこで、私はアシスタントとして教員に入社した後も、成功しました。 退院後2年、夫と私は日本で4年間の滞在に行き、そして博士と一緒に亡くなりました。 ツイート 私は再び自分自身を見たことがない。 ツイート

PaeDr.(ペイダー) ハリシ・コリテンスキー - ハラデック・クラロヴェのジュディスト

「上記の訪問時(北山Mr - 私はウェブサイトの作者だったことに注意)は、私の大人の年齢で、私たちの訓練を忘れないでください。 実は柔道の基本だけでなく、格闘スポーツの哲学も教えてくれました。 そうでなければ、私はチェコと城の柔道のために彼の完璧な作品を評価するためにあまりにも若かったです。 ツイート

Vladimir Lorenz (8.dan judo) - 個人的な友人とパピュルのKakiyam

「初めての先生は北山教授でした。」 15か国語で話しました。 1945年以降、個人的に会った。 集中キャンプで自分の存在について学びました。そこで、トイレに使った新聞の紙の上に、私は彼の本を読んで、西と東の会議」。 ツイート

「集中キャンプから帰ってきたとき、私は彼と会って19年間アシスタントでした。 それは運命の制御でした。 「ロレンツは北山を覚えています。」彼は私が遭遇した最初の人物でした。 いつも「ロレンツ」と言ったんですが、何を言っても覚えておいてください。 あなたが言うことを矛盾し、何をすべきか。 常に破壊につながります。 ' ' ' ' '

Mrsさん 既に北山が病気で病院にいたら、ドウプクはイベントを思い出させます。

「例えば、キッカは彼の癒しのパーカーを必要としていました。 これらは、マジリンと夫(Vladimir Lorenz)が1961-2のコミュニストチェコスロバキアに彼に到達できませんでした

多分それは家の思い出でした - 静岡周辺では、彼らははるかに成長しました "

イヴァン・シュピチュカ(シンデフェンドロジーのピオーネラー、モノシグナル自己防衛MS-1のクリエイター) - 友人とMr.の学生 キタヤム

北山の著書「西東会議」のチェコ版の前面で北谷氏の非常に多くの人に言及。 出版家TRSプラハで1993年に出てくるはずだったが、それは出てきたことはない - 予言は呼ばれる イワントップ:シャドウや影の影

Edmund Husserl - フロリベルク大学で有名なドイツ哲学者と北山先生。 テキストはHusserlの手紙からMr.までです。 キタヤムの父。

「あなたの息子ジュンユの勉強は伸びて、心配していると確信していますが、彼の先生として、私はあなたの懸念が不必要であることを保証します。 第一の瞬間から、私はJun'yuaに興味を持っていました, 彼の自然な才能と意識だけでなく、一般的な科学や哲学の研究で彼の進歩, 私は私を幸せにします. 私はあなたの息子が彼の先に素晴らしい未来を持っていると思います, そして、あなたはあまりにも彼を誇りに思う1日.

あなたの息子サンスクリットを教えているルマン教授、あなたの息子を知っている他のすべての人のように、彼は彼に大きな希望を置く。 何も心配しないでください。 ツイート

この節の原文 · 2018

Vlasta Winkelhöferová - přední česká japanoložka, překladatelka, spisovatelka oceněná Řádem vycházejícího slunce

"obávám se, že Vám k osobě dr. Kitajamy nemohu poskytnout žádné závažné informace. Pouze vzpomínku. Japanologii jsem začala studovat na podzim r. 1950 a od druhého semestru jsme měli na seznamu přednášek uvedenu jedenkrát týdně dvouhodinovou přednášku (?seminář? či co to vlastně bylo) z oblasti japonského jazyka, kterou dr. K. vedl. Hned při první hodině nám dr. K.

vykládal, jak vysokou inteligenci musí mít člověk, který chce zvládnout japanologická studia, a při té příležitosti se velmi přezíravě vyslovil o inteligenční kapacitě žen, které na to prostě nemají. Byla jsem jediná žena v učebně, a tak jsem to nutně vztáhla na sebe.

Jakožto úspěšná studentka, vychovaná pokročilým koedukovaným československým školstvím ( nadto prošlá kosmopolitním atmosférou na Francouzském gymnáziu) a žijící v prostředí, v němž rovnost mužů a žen byla považovaná za naprostou samozřejmost, jsem to vzala jako těžkou urážku. Veškeré další hodiny dr. K. jsem už navždy důsledně bojkotovala.

Postupem let jsem samozřejmě pochopila, že ona to asi ani nebyla přímo osobní invektiva vůči mně, nýbrž vžitý a pro něho tudíž samozřejmý postoj japonského muže, jenž byl produktem patriarchální japonské společnosti v době Meidži a Taišó a tehdejší japonské výchovy chlapců. Nicméně pro mne to byl šok, první zážitek tohoto druhu v mém dosavadním životě, a postoj dr. K. byl pro mne naprosto nepřijatelný. Dr. K.

se na fakultě později vyskytoval zřídka (snad už tam ani nepůsobil?), a proto i poté, co jsem nastoupila na fakultu jako asistentka, jsme se úspěšně míjeli. Dva roky po absolutoriu jsem pak s manželem odjela na čtyřletý pobyt v Japonsku a s dr. K. jsem se již nikdy neviděla."

PaeDr. Jiří Koritenský - judista z Hradce Králové

"Při návštěvách výše jmenovaného (pana Kitajamy- pozn. autora webu ) jsem byl v dorosteneckém věku a na eho treninkové náštěvy nelze zapomenout. V podstatě nás učil nejen základům juda, ale i filozofii bojového sportu. Jinak jsem byl moc mladý, abych mohl hodnotit jeho perfektní práci pro české a hradecké judo."

Vladimír Lorenz (8.dan judo) - osobní přítel a žák pana Kitajamy

"„Mým prvním učitelem byl japonský profesor Kitayama. Ovládal patnáct jazyků. Osobně jsem se s ním setkal po roce 1945. O jeho existenci jsem se dozvěděl v koncentráku, kde jsem na papíru z novin, který jsme používali na záchod, četl o jeho knize ,Setkání Východu se Západem‘.“

„Když jsem se vrátil z koncentráku, sešel jsem se s ním a dělal mu 19 let asistenta. Bylo to řízení osudu.“ Lorenz na Kitajamu vzpomíná: „Byl to první člověk, na kterého jsem narazil, který mi nezalhal jediné slovo. Vždycky říkal: ‚Lorenz, pamatuj si: Co říkáš, to čiň! Nikdy nebuď v rozporu s tím, co říkáš a děláš. To vždycky vede do zkázy.‘ “"

Paní Doubková vzpomíná na událost, kdy byl Kitajama již v nemocnici se svojí nemocí

„třeba že Kitka potřeboval pro sve uzdravování mikane to jsou mandarinky a manžel (Vladimír Lorenz) mu je v komunistickem Československu v letech 1961-2 nemohl sehnat

možná to byla i vzpominka na doma - kolem Shizuoka se hojně pěstují"

Ivan Špička (průkopnik sindefendologie, jeden z tvůrců monosignální sebeobrany MS-1) - přítel a student pana Kitajamy

zmiňuje velmi osobu pana Kitajamy v předmluvě k českému vydání Kitajamovi knihy "Setkání Východu se Západem". Kniha měla vyjít v roce 1993 v nakladatelství TRS Praha, nikdy ale nevyšla - předmluva se jmenuje Ivan Špička: Stíny stínů anebo nestinné stíny

Edmund Husserl - známý německý filozof a učitel Kitajamy na Univerzitě ve Freibergu. Text je z Husserlova dopisu otci pana Kitajamy.

„Studium Vašeho syna Džun’júa se protáhlo a jistě si děláte starosti, ale já se Vám jakožto jeho učitel zaručuji, že Vaše obavy jsou zbytečné. Od první chvíle jsem se o Džun’júa zajímal, jeho přirozený talent a svědomitost, stejně jako jeho pokrok ve studiu obecných věd a filozofie, mi dělají radost. (Zkráceno.) Myslím, že Váš syn má pred sebou skvělou budoucnost a jednoho dne budete určitě i vy na něj pyšný.

Profesor Leumann, jenž učí Vašeho syna sanskrit, stejně jako všichni ostatní, kterí znají Vašeho syna, do něj vkládají velké naděje. Není nic, kvůli čemu byste si měl dělat starosti.“

焼津の教念寺

森本邦生様ご提供の教念寺の写真

焼津の教念寺を訪ねて。北山家ゆかりの境内、北山淳友の記念碑、案内板、寺院の装飾を紹介します。写真は広島の森本邦生様からご提供いただきました。

貴重な写真記録をご提供くださり、教念寺と北山淳友の墓所の記録に温かいご協力を賜りました森本邦生様に、心より厚く御礼申し上げます。

教念寺の写真ギャラリーをすべて見る

略歴の案内板は現地資料として掲載しています。博士号取得年を1929年としていますが、Tomáš Geckoによる略伝(2020年、51頁)は1931年6月としています。1929年の大学離籍証明書は博士号の学位記ではありません。そのため、案内板の記載をそのまま本サイトの略歴に採用することはしていません。

森本邦生様ご提供の北山淳友の墓所写真

広島の森本邦生様から、2024年12月に、焼津の教念寺にある北山淳友の墓所の写真4点と動画が管理者へ寄せられました。2024年12月は資料が送られた時期を示しています。

北山淳友の墓所の写真と動画をご提供くださり、その記録に温かいご協力を賜りました広島の森本邦生様に、心より厚く御礼申し上げます。

墓所の動画をFacebookで開く

北山の墓への道順

経路を記した地図は管理者から提供された。寺院の正式な住所は〒425-0035 静岡県焼津市東小川5丁目19番地の1。画像左側の西小川の住所は、別の選択対象「県営小川小路団地」のもので、教念寺の住所ではない。

浄土宗 寺院検索 · 教念寺 [20-104]

北山御飯亭と最後の休息の街は、本秀島の水岡(清水市)にある仏教寺院京都(---京念寺)のエリアです。 北山の父と北山の弟は、この寺院のパテジシがきれいな土地の仏教学校(Jódošú、Jûdo-shū)に建てられました。 1984年の北山墓石と「哲学の記憶」は、敷地内にあります。 土地の南部分はhřbitovであり、北部の部分は寺院の建物です。

アドレッサ:東大川5-19-1、静岡県八津市、日本テレフォン 054-68-4026

所在地: 教念寺, 〒425-0035 静岡県焼津市東小川5丁目19−1, お問合せ先 電話 054-68-4026

ファックス: 86-755-335

ウェブサイト: http://www.jodo-ss.com/104%E3%80%80%E6%95%99-%E5%BF%B5-%E5%AF%BA%E3%80%80%E7%84%BC%E6%B4%A5%E5%B8%82%E5%B0%8F%E5%B7%9D

ウェブサイト: http://www.jodo-ss.com/2010/09/104.html

http://www.yaizu-muramatsu.co.jp/jiin/kyounenji.htm

Jaiz(都道府県)の京都寺にある墓石の写真 - 出典: http://blog.livedoor.jp/shizuokak/archives/3648799.html

ジェイズの京都寺にあるポンイク・フィロゾフォニーの写真(都道府県静岡市) - 出典: http://blog.livedoor.jp/shizuokak/archives/3648799.html

ジェイズ(静岡県)にある京建寺の地図位置 - Googleマップのソース

Kyonenjiのエアラインビュー - ソースGoogleマップ

プロパティの東側の通りから寺院の財産への入り口(2012年5月より写真) - エントランスゲートの後ろに、あなたは哲学の記念碑を見ることができます - Google Earthのソース

京都の寺にある作家ラフカディオ・ハーン氏と、キタヤムの母様との会談(出典:http:///yaizukadoya.blog101.fc2.com/blog-entry-89.html)

この節の原文 · 2018

Kitajamovým rodištěm i místem jeho posledního spočinutí je oblast buddhistického chrámu Kjónendži ( 教念寺 Kyonen-ji ) v Jaizu ( 焼津市 Yaizu-shi) v prefektuře Šizuoka na ostrově Honšú v Japonsku. Kitajamův otec a později i Kitajamův mladší bratr zde byli představenými tohoto chrámu patřící k buddhistické škole Čistá země ( Džódošú, Jōdo-shū 浄土宗 ). Na pozemku chrámu se nachází Kitajamův náhrobek a též i "Pomník filozofie" z roku 1984. Jižní část pozemku je hřbitov a severní část jsou chrámové budovy.

Adresa: Kyonen-ji, Higashiogawa 5-19-1, Yaizu, Shizuoka prefecture, Japan, Telefon: 054-68-4026

所在地: 教念寺, 〒425-0035 静岡県焼津市東小川5丁目19−1, お問合せ先 電話 054-68-4026

GPS: 34°51'25.8"N 138°18'43.8"E

web: http://www.jodo-ss.com/104%E3%80%80%E6%95%99-%E5%BF%B5-%E5%AF%BA%E3%80%80%E7%84%BC%E6%B4%A5%E5%B8%82%E5%B0%8F%E5%B7%9D

web: http://www.jodo-ss.com/2010/09/104.html

web: http://www.yaizu-muramatsu.co.jp/jiin/kyounenji.htm

fotografie jeho náhrobku v chrámu Kjónendži v Jaizu (prefektura Šizuoka, Japonsko) - zdroj: http://blog.livedoor.jp/shizuokak/archives/3648799.html

fotografie Pomníku Filozofů v chrámu Kjónendži v Jaizu (prefektura Šizuoka, Japonsko) - zdroj: http://blog.livedoor.jp/shizuokak/archives/3648799.html

Mapa umístění chrámu Kjónendži v Jaizu (prefektura Šizuoka, Japonsko) - zdroj Google Maps

Letecký pohled na Kjónendži - zdroj Google Maps

Pohled na vstup na pozemek chrámu z ulice na východní straně pozemku (foto z května 2012) - nalevo za vstupní branou je vidět Pomník Filozofů - zdroj Google Earth

Informace o návštěvě spisovatele Lafcadio Hearn v chrámu Kjónendži a jeho setkání s matkou pana Kitajamy (zdroj: http://yaizukadoya.blog101.fc2.com/blog-entry-89.html)

ハイデルベルク・ベルリン・プラハの住居

ハイデルベルクでの当時の住所

Friedrich-Ebert-Straße 14a, Rohrbach, Heidelberg。1927年5月13日付の書簡と6月2日付の登録用紙で確認でき、後者には「2. Stock」(日本式の3階)との記載もある。現在の街路との対応は未確認。

ドイツのベルリンのアパートの住所 - 1945年、家はまだ立っています

STBアーカイブのドキュメントにリストされています。

Freiherr-vom-Stein-Straße 16,10825 ベルリン, ドイツ

プラハにあるアパートの住所

オリエンタルインスティテュート、スパストリートNo.p 284/3、プラハ3、ハウスはまだ立っています。 戦争中、オリエンタルインスティテュートは東洋研究所に貸与する日本の大使館の建物に基づいています。

1945年、プラハ北山に到着後、サービスアパートメントを借りました。

- 1945 から 2.11.1947 (STB アーカイブからの情報)

トロジャノバ12、プラハ2は、ヤン・ヴェスキー氏(ラディスラフ・ヴェスケッキー氏)とサブリースで日本語を勉強しました。第2回世界大戦とプラハの日本大使館の秘密 ゲロルド・カレルギが両方紹介しました。 家は、まだ立っています。

- から 2.11.1947 まで死に 1962

STBのアーカイブやその他のソースから、Mr.と書かれています。 北山は、建築家シュミッドの有名な家族の近くに別荘に住んでいました。そこで彼は部屋や小さなアパートを借りていました。 家は、まだ立っています。

で Rošovice 804 / 1, プラハ 8, 2017

この節の原文 · 2018

Adresa bytu v Berlíně v Německu - ještě v roce 1945, dům stále stojí

Uvedeno v dokumentech z archívu STB.

Freiherr-vom-Stein-Straße 16, 10825 Berlin, Německo

Adresy bytů v Praze

Orientální ústav, Lázeňská ulice č.p. 284/3, Praha 3, Dům stále stojí. Během války Orientální ústav sídlil v budově japonského velvyslanecví, které jej propůjčilo Orientálního ústavu.

V roce 1945, po svém příjezdu do Prahy měl Kitajama zde služební byt.

- od roku 1945 do 2.11.1947 (info ze svazku archívu STB)

Trojanova 12, Praha 2 v podnájmu u pana Jana Veseckého (syn Ladislav Vesecký studoval japonštinu za 2.sv.války a tajemník japonského velvyslanectví v Praze pan Gerold Couldenhove-Kalergi seznámil oba). Dům stále stojí.

- od 2.11.1947 až do smrti v roce 1962

Z archivu STB i v dalších zdrojích je uvedeno, že pan Kitajama v Praze ve Střešovicích bydlel ve vile u známých rodiny stavitele Šmída, kde měl pronajatý pokoj či malý byt. Dům stále stojí.

Ve Střešovičkách 804/1, Praha 8, fotografie domu z 09/2017

その他の話題

土岐新聞の夕方版から除外され、14.2.1943

(出典: Dr. 北山純雄、日本語教師(ドイツ中学に注力) 小川良美、横浜国立大学

「両親がいるのを忘れる」 母は彼女の息子の声を聞くために拒否しました。 ドイツ全社が認めた日本人教授。 ツイート

「彼が日本に帰国し、卒業証書を贈りたいという両親に発表した時、父の父親、モンク・シノブ・アキラは、「成功した科学者であるまで、家を出さない」と言いました。 「北山は父からこのアドバイスを受け、海外に滞在しました。 彼自身が教えに専念し、さらに彼はドイツ哲学に自分自身を捧げました。

その後、ドイツに大使の小島がベルリンの教室でこの若い教授を拝見し、彼の演技によって深く動き出されたので、彼は博士の研究を開始しました。 Kowalskiさん。 北山プライベートサポート 医者に。 北山は、このサポートに感銘を受け、ドイツ人学生と彼の名前「Dr.」の間で普及し、研究(短縮化)にも関わった。 ドイツ全土で知られる北山。

北山は、この悲しい報告書(父の死の発表)を受け取り、「私はまだ成功を達成していない」と述べました。今から私は私の国にサービスを提供し、私は自分の文化協力を得て同盟ドイツを接続する努力を続けていきます。」この声明は、それが働いた日本のドイツ社会に到達しました。

ドイツの到着から18年間、息子との間に電話をかけることを計画し、彼の心の中で高齢母のイメージを保ち、子供を懐かしく思い出させる母親と共に、成長した男になったが... (短くなりました。) 「太平洋の戦争を守って、そのようなことは不可能です。 息子が正面で戦っている母親の前で、それは圧倒されるでしょう。 私は自分の国に使用している私の息子と完全に満足しています。 私はあなたの親切を感謝していますが、私は辞退しなければなりません。 ツイート

同社の代表者にとって非常に印象的だったので、戦争中に感動的な話題になりました。 ツイート

子どもの本を記憶する北山の絵画 - ミズ・ベラ・スパイダーリング氏の碑から北谷氏の引用で絵画 - Ms. Vera Spevack(ベラ・スパベック)

若き時、

桜みたいなぁ。

昔の時、

富士山みたいなはず。

神奈川県

誰が若いとき、

さくらみたいなぁ。

1歳になったら、

富士山のようこそ。

神奈川県

北山・北山の本と献身的な書籍

インターネットポータルEbayでは、北山の本Metaphysik des Buddhism:Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schuleを購入しました。 本書の価格は、140ユーロが27.2.2012年で、オークションでは売られなかった。 書籍では、ドイツで一般的な移民Dr.に非常にきちんと碑文を手書きしています。 カルラ・フレイヤー・フォン・バードルフ(1865年~1953)、ドイツ日本社会のウィーン支店の社長を務めました。

Vladimir Lorenzo / ブックギフトVladimir Lorenz

北山純哉 1953年(昭和50年)の記憶に残る「ブラザー・ヴラジミール・ロレンツォ」に捧げられた本 - ヴラディミール・ロレンツォの土地のコレクションから

北山教授/北山名誉教授認定

レイシミスターは、ベルリンで27 9月1940名誉教授に北山を任命します。 STB アーカイブから。 紙を集めた日本の大使館の建物のNerud's州の実文法学校の学生が21-22.6.1945を発見した。

この節の原文 · 2018

Vyňato z večerního vydání Tókjó Šimbun, ze dne 14.2.1943

(zdroj: Přínos dr. Džun’jú Kitajamy, učitele japonského jazyka, (zaměřeno na období jeho pobytu v meziválečném Německu) Jošimi Ogawa, Jokohamská národní univerzita)

„Zapomeň, že máš rodiče. Matka odmítla možnost slyšet synův hlas. Japonský profesor obdivován celým Německem.“

„Když oznámil rodičům, že se vrátí do Japonska a akademický titul přiveze jako dárek, aby ho v rodišti přivítali se slávou, jeho otec, mnich Šinobu Akira, ho povzbudil slovy: „Dokud z tebe nebude úspěšný vědec, určitě se domů nevracej!“ Dr. Kitajama si tuto radu od otce vzal k srdci a zůstal v cizině. Čím více se věnoval lektorské činnosti, tím více se oddával německé filozofii.

Óšima, tehdejší velvyslanec v Německu, shlédl tohoto mladého profesora v učebně Berlínské univerzity a byl jeho vystoupením hluboce dojat, takže začal výzkum Dr. Kitajamy soukromě podporovat. Na Dr. Kitajamu tato podpora zapůsobila, takže se do výzkumu zabral ještě více (zkráceno), stal se populárním mezi německými studenty a jeho jméno „doktor Kitajama“ bylo známo po celém Německu.

(Zkráceno.) Kitajama obdržel tuto smutnou zprávu (oznámení o úmrtí otce) a prohlásil: „Stále jsem ještě nedosáhl úspěchu, od teď budu sloužit vlasti, budu dál vynakládat úsilí na propojení spojeneckého Německa s mojí vlastí kulturní spoluprácí.“ Toto prohlášení se skrz berlínského Majumi Hagu doneslo až k Japonsko-německé společnosti, kde zapůsobilo.

Měli v plánu uskutečnit telefonní spojení mezi synem, který si po celých 18 let od svého příjezdu do Německa uchovával obraz své stárnoucí matky v srdci, s matkou, která nostaligicky vzpomíná na své dítě, z něhož se stal dospělý muž, avšak... (zkráceno.) „Za války v Tichomoří takovou věc nelze učinit, bylo by to neomluvitelné před matkami, jejichž synové bojují na frontě. Úplně se spokojím s tím, když můj syn bude aspoň trochu užitečný pro svou vlast. Velmi si cením vaší laskavosti, ale musím odmítnout“.

Na zástupce této společnosti to velmi zapůsobilo, stalo se to dojemným tématem během války.“

Malba s citátem pana Kitajamy z památníčku paní Věry Spěváčkové rozené Šímové / Kitayamas painting from children remembering book (scrapbook) - from Ms. Vera Spevackova

Když je člověk mladým,

má býti jako sakura.

Když je starý,

má býti jako Fudžijama.

Kitajama

When one is young,

should be like sakura.

When one is old,

should be like Fujiyama.

Kitayama

Kniha s věnováním od Kitajamy / Kitayamas book with his dedication

Na internetovém portále Ebay byla v aukci ke koupi Kitajamova kniha Metaphysik des Buddhismus : Versuch einer philosophischen Interpretation der Lehre Vasubandhus und seiner Schule. Cena knihy 140 Euro byla k 27.2.2012 a v aukci se neprodala. V knize je ručně velmi úhledně napsané věnování v němčině generálu pěchoty Dr. Carlu Freiherr von Bardolff (1865-1953), jenž byl také prezident vídeňské větve Německo-japonské společnosti.

Kniha darovaná Vladimíru Lorenzovi / Book-gift to Vladimír Lorenz

Kniha s věnováním "Bratru Vladimíru Lorenzovi na památku Junyu Kitayama 1953 ( Sbírka pedagogických historických obrázků )" - ze sbírky pozůstalosti po Vladimíru Lorenzovi ve vlastnictví paní Dobromily Doubkové

Dekret jmenující Kitajamu profesorem / Kitayamas honorar professor certificate

Říšský ministr jmenuje Kitajamu honorárním profesorem ke dni 27.září 1940, v Berlíně. Z archívu STB. Dekret spolu s penězi byl nalezen 21-22.6.1945 studenty Nerudovo státního reálného gymnázia v budově japonského velvyslanectví při sběru papíru.

探している情報

引き続き原文確認が必要な事項

提供要約の博士号取得年1929年で、既存資料の1931年を置き換えない。戦時中のプラハのドイツ大学とチェコのカレル大学、遺稿論集と以前のドイツ語刊本も区別する。1924年2月5日の神戸出港、カントやコーエン/ナトルプに関する他のアーレント翻訳、助手職の正確な時期、ハイデガーへの影響には、具体的に読める資料が必要である。1930年のヤスパース論文の翻訳は別節で示した。

継続刊行物のNDL書誌では、現在の誌名や出版者が記載される場合がある。各号の年月と当時の出版情報を区別して確認する。

確認結果と未解決事項(チェコ語)

  • 日本で過ごした若者、家族、興味(judo/jujujutsu、kenjutsuなど)に関する詳しい情報はこちらをご覧ください。 / 日本で過ごした若者、家族、彼の興味(柔道、剣術など)についてのさらなる情報。
  • チェコスロバキアの彼の年についてのより詳細な情報. 彼の作品と彼の作品はこちら。 チェコの日本科学者ミロスラフ・ノヴァック(その関係)への影響に関する詳細情報。 / チェコスロバキアの彼の年についてのより多くの情報. 仕事とインフレーションはこちら。 チェコの日本ロジストMiroslav Novak(その関係)への影響に関する詳細情報。
  • どんな写真でも。 / 任意の写真。
  • メモの記憶やメッセージの再生。 / 証人の記憶やコミュニケーションの再生。
  • ご本人様またはご担当者様のお仕事に関するさらなる情報 キタヤム。 / 人の次の情報、または氏の仕事について。 北山。

本サイトの内容や、北山氏の情報収集に寄与したいという方は、これまでのところ私はこれらの人々について疑問を抱くことができなかったので、その情報源を調べてみるといいでしょう。

  • チェコの日本ロジストMiroslav Novákと関連して北山に言及する日本の学者であるカール・ファイアルさんに連絡できませんでした。
  • チャールズ大学のアーカイブ研究所では、北山氏(プラハのドイツ高等教育のキュレーターのアーカイブファンドでMs Jana Ratajováのアーカイブの従業員によると)に関する文書や情報があります。また、「Institut für Erforschung und Vermittul der Kultur - und Geistesgeschichte Ostasiens」(東日本文化歴史学と北山歴史学の教授)についての情報もあります。
  • 1951年、Kingslayerで出版された未知の新聞では、北山と会話しています。 ハルデ・クラロブのジュダサマースクールの機会におそらく。 インタビューが見つかりませんでした。
この節の原文 · 2018
  • Jakékoliv podrobnější informace o jeho mládí strávené v Japonsku, o jeho rodině, zájmech (judo/jujutsu, kenjutsu aj.). / Any further information about his youth spent in Japan, about his family, about his interests (judo, kenjutsu etc.).
  • Podrobnější informace o jeho letech strávených v Československu. Jeho práce a působení tady. Více informací o jeho vlivu na českého japanologa Miroslava Nováka (their relationship). / More information about his years in Czechoslovakia. His work and influence here. More informations about his impact on the czech japanologist Miroslav Novak (their relationship).
  • Jakékoliv fotografie. / Any photos.
  • Jakékoliv vzpomínky pamětníků či reprodukce jejich sdělení. / Any memories of witnesses or reproduction of their communication.
  • Jakékoliv další informace k osobě, či díle pana Kitajamy. / Any next informations about the person or the work of Mr. Kitayama.

Ti co by chtěli přispět k obsahu webu a sbírce informací o panu Kitajamovi, pokusím se uvést několik tipů, kde a co, jelikož zatím se mi nepodařilo uvedené lidi vyslechnout, zdroje projít, probádat:

  • nepodařilo se mi kontaktovat pana Karla Fialu (japanologa, který zmiňuje Kitajamu ve vztahu k čekému japanologovi panu Miroslavu Novákovi)
  • v badatelně Ústavu Archivu Karlovy Univerzity jsou dokumenty a informace o panu Kitajamovi (dle zaměstnankyně archívu paní Jany Ratajové jsou v archivním fondu Kurátor německých vysokých škol v Praze), tam by měly být informace též k "Institut für Erforschung und Vermittlung der Kultur - und Geistesgeschichte Ostasiens" (Ústav pro studium a výuku kulturní - a intelektuální historie Východní Asie), který měl od roku 1944 Kitajama na UK vést
  • v neznámých novinách, které vycházely na Královohradecku v letech 1951, 1952 je rozhovor s Kitajamou. Zřejmě u příležitosti letní školy juda v Hradci Králové. Daný rozhovor se zatím nepodařilo najít .

今後の予定

  • 順番に、北屋門さんの個々の作品・書籍の解説を詳しく見てみたいのですが、そのほとんどが手に入りました。
  • 彼の記念品の思い出を補充してください。
  • サイトのグラフィックページとテーマレイアウトを改善し、WordPressの編集システムに切り替えます。
この節の原文 · 2018
  • Postupně bych se rád zatím stručně věnoval popisu jednotlivých prací/knih pana Kitajamy - většinu se mi jich podařilo sehnat.
  • Doplňovat vzpomínky pamětníků na něj.
  • Zlepšit grafickou stránku a tématické členění webu, přechod na redakční systém WordPress.

謝辞

森本邦生様への御礼

北山淳友の墓所の写真と動画をご提供くださり、その記録に温かいご協力を賜りました広島の森本邦生様に、心より厚く御礼申し上げます。

写真と動画を見る · 寺院の写真も見る

Lute Currie · 出典

Václav Bauer · Tomáš Gecko · Petr Březina

情報共有の意思により、このホームページの内容に貢献し、情報を共有していただきたいという想いから、ここに述べたいと思います。

具体的には、以下が挙げられます。

Dobrožila Doubková(Vladimir Lorenzの妻 - チェコの柔道の先駆者)、Václavドイツ(Cueské Budějo副所長)、Věra Spíváčková(František Símaの娘 - チェコの柔道の先駆者)、Václavドイツ(Cueské Budějo副所長)、Věra Spíváčková (Fruchá) 北山)。

本サイト上の情報の収集は、科学的、学術的または最終的な利益または目的によって奨励されるものではありません。 ドイツとチェコスロバキアで活動や行動を忘れた北ヤムさんに、作品の言及、データ、集会を目的とするプライベートなアクティビティだけ。 そういうわけで、さらに詳しい情報は大変嬉しいです。

当ウェブサイトに掲載された情報の収集は、学術的、学術的、または財務上の利益または目的によって求められません。 これは、言及することを目指している唯一のプライベート活動です, データ, 収集し、おそらく忘れられた活動やMrの影響にいくつかの光を小屋する作品. ドイツ、チェコスロバキアの北山。 ですから、さらに詳しい情報については、とても嬉しく思います。

更新 17.04.2018 連絡先: brezinap@email.cz

この節の原文 · 2018

Rád bych zde uvedl jména lidí jako poděkování za jejich ochotu podělit se o informace, možnost je s nimi konzultovat a tím, že přispěli k obsahu tohoto webu.

Konkrétně se jedná o:

Dobromila Doubková (žena pana Vladimíra Lorenze - žáka a přítele pana Kitajamy), Yoshimi Ogawa (profesorka z Yokohama National University), Věra Spěváčková (dcera Františka Šímy - průkopníka českého juda), Václav Němec (judista z Českých Budějovic a pamětník pana Kitajamy), Volker Gempt (Präsident der Deutsch-Japanischen Gesellschaft Frankfurt), Vlasta Winkelhöferová (přední česká japanoložka), Toshihiro Matsui (můj japonský kamarád z Nobeoky), René Srdínko (judista z Hradce Králové a pamětník pana Kitajamy).

Sběr informací na tomto webu není podnítěn nějakým vědeckým, akademickým ani finačním zájmem či účelem. Jedná se pouze o privátní činnost, jehož cílem je zmínky, data, díla shromaždovat a snad trochu osvětlit pozapomenutou činnost a působení pana Kitajamy v Německu a Československu. Proto za jakoukoliv další informaci budu velmi rád.

Collection of information on this website is not prompted by any scientific, academic's or financial interest or purpose. This is only a private activity aiming to mention, data, works to collect and perhaps shed some light on the forgotten activities and influence of Mr. Kitayama in Germany and Czechoslovakia. Therefore, for any further information I will be very happy.

updated 17.04.2018 contact: brezinap@email.cz

更新履歴
  • 17.04.2018 - 2017年よりブライアン・ヴィクトリアによる第3回日本仏教の働きから情報と引用を追加
  • 2018年04月17日 - 映画制作における北山の助けに関する情報を追加(Nippon - das Land der aufgehenden Sonne, 1942, Gerhard Niederstraß)
  • 2018年04月14日 - ユニの北山セミナー情報を追加しました。 フランクフルト、冬学期 1932-1933
  • 2018年04月14日 - 1935年 フランクフルトのKyošic協会に北山の影響に関する情報を追加
  • 2018年04月13日 - 1932年 フランフルトのサマースクール・ジュダにて北山講話に関する情報や資料を追加しました。
  • 2018年12月04日 - Webサイト紹介に日本語の短い情報を追加
  • 2018年03月01日 - 北山ドイツ記事Japanische Kulturtraditionを25.07.1943に追加
  • 15.01.2018 - プラハで北山の教えに関連するMr Tomáš Geckoの作品からの引用
  • 10.12.2017 - přidán odkaz na Kitayama článek 「日本のカイロバリの精神」z ドイツ、オランダ、No. 259 の
  • 08.12.2017 - フランクフルトの夏学校Júdó 1933年の写真を追加しました
  • 19.10.2017 - 北山がストリートV Rostšoviceでプラハに住んでいた家の写真を追加しました(北山レジデンスのセクション)
  • 2017年11月01日 - Mr.の家族に関する情報を追加しました。 北谷門と京都の寺院で作家ラフカディオ・ハーンを訪問
  • 2017年06月01日 - 1944年から1945年のパスポート写真北山を追加
  • 2017年05月01日 - マップを追加しました。 1943年にTókjóのシムバンからの記事 セクションで他の観光スポット
  • 2017年05月01日 - ドイツにおける日本語と日本の文化教師のセクションを追加
  • 2017年05月01日 - セクションの伝記では、STBによる努力の一部を編集し、彼(1949年、1951年)と北山はチェコスロバキアに滞在しようとしました
  • 2017年03月01日 - オリエンタルインスティテュートで1950年から日本の人形リストを追加しました
  • 03.01.2017 - チェコスロバキアの日本語教師を追加
  • 2017年02月01日 - 北谷門刑務所課 STB(State Security)に情報を追加
  • 30.12.2016 - あなたのCVのチェコ部分に情報を追加
  • 2016年12月28日 - 北山教授就任
  • 2016年12月28日 - STBアーカイブから北山の医療能力に詳細を追加しました
  • 27.12.2016 - プラハの北山住民の他のアドレスに関する情報を追加
  • 2016年12月26日 - ベルリン・プラハの北山住民の住所に情報を追加
  • 2016年12月26日 - 1950年、チェコスロバキアのソコルスキー村からツイマとシマのマスターズから手紙を追加
  • 2016年12月26日 - 1955年フラデカ・クラロヴェにて北山講座の受講料の請求に関する情報を追加しました。
  • 2016年07月03日 - 健康組織会議(1936年7月、ドイツ・ハンブルク)にて北山講演会情報を追加しました。
  • 04.03.2016 - チャプターヘラーに北山治療のためのMrs Doubkováのメモリを追加しました
  • 03.03.2016 - チェコスロバキアのチャタティー・チュド氏とルネ・スリンク氏のドウブコッカ氏の記憶を追加
  • 2016年03月03日 - CVの英語版追加
  • 2016年02月23日 - 日本の記事から北山氏のテキストの一部を追加。 ベルリンの敗北に残っている人?
  • 22.02.2016 - 記事のコピーが追加されました
  • 20.02.2016 - Mrs Dobromila DoubkováによるアーカイブからMr Lorenzoにギフトを追加/ Msに関するプライベートアーカイブからの写真を追加しました。 Dobromila Doubkova - 氏への贈り物について ロレンツ
  • 18.02.2016 - 感謝セクションを追加しました
  • 17.02.2016 - 氏のアーカイブから写真を追加しました。 Vera Pspíváčková, クロアチア
  • 12.02.2016 - チェコ仏教哲学者のブログの貢献に関する情報を追加しました - 日本語
  • 10.02.2016 - Webコンテンツの追加
  • 2016年09月02日 - 北山事業所を扱うチャプターワークにいくつかのレビューを追加
  • 2016年08月02日 - ブライアン・ヴィクトリアによる「第3回リーチの日本仏教」に取り組むための情報を追加 - 章 北山純雄の役割
  • 08.02.2016 - 反ヒトラーと西洋との東会議の解剖学的重要性に関する章を追加しました
  • 2016年07月02日 - 追加記事 北山純雄、ダス・シュワート・デ・ジャパニーズ - ドイツ
  • 06.02.2016 - 西洋と東の本会議からティーパスに関する抽出物を追加 - ドイツ
  • 06.02.2016 - ドエル・アンヌグローブに関する記事を追加, フォン教授 Dr. 北山 純雄
  • 04.02.2016 - ブックヘロライズ・エトスから北山語を追加 - ドイツ
  • 03.02.2016 - 情報の内訳の調整 - 英語セクション名を追加
この節の原文 · 2018

Džunjú Kitajama ( japonsky: 北山淳友 anglicky: Junyu Kitayama ) ( * 29. ledna 1902 v Jaizu (Japonsko, prefektura Šizuoka) ve čtvrti Kogawa, † 19. ledna 1962 v Praze) byl japonský profesor s doktorátem z filozofie, lingvista, metafyzický humanista, buddhistický mnich školy Čistá země ( Džódóšú 浄土宗 ), spisovatel, překladatel, učitel juda, japonštiny a propagátor japonské kultury v Evropě. Většinu života strávil mimo Japonsko (v Německu a Československu).

Junyu Kitayama ( japanese: 北山淳友 ) ( * January 29, 1902 in Yaizu (Japan, Shizuoka Prefecture), † January 19, 1962 in Prague) was a japanese professor with a doctorate of philosophy, linguist, metaphysical humanist, buddhist monk of The Pure Land School ( Jōdo-shū 浄土宗 ), writer, translator, teacher judo, japanese language and propagator of japanese culture in Europe. He spent most of his life outside of Japan (in Germany and Czechoslovakia).

北山淳友, きたやまじゅんゆう, 明治三五年(一九〇二)—昭和三七年(一九六二)一月一九日。仏教哲学者。静岡県生まれ。大正一三年(一九二四)宗教大学卒業後、浄土宗留学生としてドイツのフライブルク大学に留学し、フッサールに師事。昭和二年(一九二七)よりハイデルベルク大学でヤスパースとリッケルトに学び、同五年「仏教の形而上学」で博士号取得。同一五年マールブルク大学名誉教授。講師として赴いたプラハで終戦を迎え、親独派とされて一年間強制収容される。解放後は柔道教師や日本語講師として暮らし、帰国が叶わぬままプラハで死去。仏教哲学、とくに世親の実存哲学的な解釈を試み、西田哲学など日本の思想や文化の紹介にも貢献した。主著にMetaphysik des Buddhismus(一九三四)、West-Östliche Begegnung, Japans Kultur und Tradition(一九四〇)など。

Welcome to the temporary web site www.kitayama-junyu.info. The aim of this site is to collect and publish informations (in czech and english) about the person Kitayama Junyu. English translation of the texts will be continuously added.

If you have any informations (own memories, hearsay, photos, knowledge of any other source of information) about the person Junyu Kitayama, so please do hesitate to contact me by email at brezinap@email.cz. Thank you for your help.

Vítejte na provizorních stránkách webu www.kitayama-junyu.info. Cílem tohoto webu bude shromažďovat a publikovat informace o osobě Kitajamy Džunjúa.

Pokud byste měli jakékoliv informace (vlastní vzpomínky, informace z doslechu, fotografie, znalost o případném jiném zdroji informací) k osobě Džúnjúa Kitajamy, tak prosím neváhejte mě kontaktovat emailem na brezinap@email.cz. Děkuji za případnou vaší pomoc.

元のウェブサイト

北山の足跡につながる情報をお持ちですか。

写真、個人的な思い出、手紙、関連資料の情報などをお寄せください。一つひとつの情報が、このアーカイブを充実させる手がかりになります。

brezinap@email.cz